Stafylokináza úspěšně rozpouští krevní sraženiny

Při výzkumu zaměřeném na látky vhodné pro léčbu mozkové mrtvice to zjistil Martin Toul, výzkumník týmu Proteinové inženýrství v Loschmidtových laboratořích Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Recetox a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA-ICRC). V tiskové zprávě o tom informovalo klinické centrum.

Potenciál stafylokinázy přitom nebyl původním účelem výzkumu. Podle dřívějších výzkumů totiž nebyla vhodným kandidátem na využití při léčbě mozkové mrtvice kvůli nízké účinnosti. "Testovali jsme proteiny podobné stafylokináze a potřebovali jsme získat výchozí data, která bychom měli jako základ pro srovnání. Nechtěli jsme vycházet jen z dat uvedených v odborné literatuře, chtěli jsme si předchozí pozorování ověřit v laboratoři. Při ověřování jsme šli více do hloubky a zjistili jsme, že je to s aktivitou stafylokinázy vlastně úplně jinak," uvedl Toul.

Výzkum zjistil, že mechanismus aktivity stafylokinázy se skládá ze dvou kroků. Tím prvním je vazba, která je slabá, tím druhým pak rozpouštění sraženiny. "Všichni se dívali na aktivitu jako celek. My jsme se však zaměřili na jednotlivé kroky mechanismu a našli ten limitující. Díky tomu jsme zjistili, že vůbec nepotřebujeme stafylokinázu vylepšovat co se týče aktivity rozpouštění, ale stačí se zaměřit na efektivitu jejího navazování, což je snadněji proveditelné," uvedl vědec.

Pro léčbu mozkové mrtvice se v současnosti používají dva přístupy. První je mechanický, kdy se krevní sraženina odstraní pomocí katetru, zatímco druhý je biochemický, kdy se tromb rozpustí za pomoci léku. První způsob je náročnější na technické vybavení a také na důkladné proškolení personálu, druhý je jednoduše aplikovatelný, nicméně i on má své limity, zejména co se týče účinnosti a ceny podávané látky.

ČTK