Spojení mezi trávicím traktem a mozkem

Mozek je spojen s trávicím traktem působením některých hormonů a transportních látek. Mozku se hlásí jak informace, které se vztahují k funkci trávení, tak i informace o dráždění střeva - například infekce, stejně jako vnikající alergeny. Informace se nejen registrují, ale trávicí trakt na ně dostane také odpověď.

Přemíra těchto nežádoucích signálů střevo - mozek, mozek - střevo může vést u velmi choulostivých lidí k narušení trávicích pochodů, vyvolat imunologické reakce, přetížit tak mozek, a tím narušit jeho funkci.

Nervový systém ve střevě

Komplikovaný postup trávení, to znamená souhra střevního svalstva, chemického rozkladu živin a jejich vstřebávání do krve, vyžaduje neuvěřitelné množství 100 milionů nervových buněk. Dá se mluvit o „břišním mozku". Část nervových buněk je ve stěnách trávicího traktu, druhá část v takzvaném autonomním nervovém systému. Spojení s mozkem probíhá jednak přímými nervovými spoji (většinou autonomním nervovým systémem), a jednak nervovými transmitery (transportní látky), které jsou využívány jak v trávicím traktu, tak v mozku. Například noradrenalin, acetylcholin, serotonin, GABA a mnoho dalších. Těmito informacemi z „břicha" je mozek ovlivňován na nevědomé rovině: vytváří celkové ladění a ovlivňuje také rozhodování.

Imunitní systém střeva

Vnitřní strana střeva patří vlastně k „vnějšímu světu" těla, protože vedle složek potravy sestává střevní obsah z množství střevních bakterií. Ty jsou životně důležité pro štěpení potravy a pro tvorbu vitaminů. Když bakterie proniknou přes střevní stěnu a dostanou se „dovnitř těla" (např. při poškození střeva přímo do krve), může to vést k (životně) nebezpečným onemocněním. Spousta bakterií je díky střevní sliznici stále pod kontrolou. Také mezi imunitním systémem a centrálním nervovým systémem existuje úzké spojení. Jednak přímým nervovým spojením imunitních tkání mezi střevem a mozkem a také biochemickými látkami, například hormonem kortizolem, VIP atd., tkáňovými přenašeči serotoninem, histaminem apod., které zprostředkovávají vzájemné ovlivnění imunitního systému a mozku.

Zdroj: Brigitte Speck – Vaříme malým neposedům, CPress

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (9)

  • Obrázek uživatele eva
    eva (anonym)

    dobrý den ..mooooc Vás prosím spojte mne z člověkem-lékařem,který tento článek nechal vytisknout.Já jsem již leta přesvědčena o tom,co zde čtu,ale nikdo z lékařů nereaguje.Mám už strach,že nikdy nebudu fungovat tak jako dřív a nebo dokonce ,že umřu.Ten pocit mám už skoro denně a trpím jak zvíře a nikdo mi nevěří.Nejdřív mám křeč v břiše-pak mě píchá v levo v mozku a pak trpím neskutečnou nespavostí-nadýmáním a nesnesitelnými větry a i průjmy a zimnicí...ale já tomu všemu říkám-TOXICKÁ KOLITYDA.Jsem po mnohočetných operacích břicha ale i po odstranění štítné žlázy atd.prosím odepište mi na můj e-mail DĚKUJI EVA    evelina@svi.cz

    Led 22, 2010
  • Obrázek uživatele Jeden doktor
    Jeden doktor (anonym)

    zase objevil spojení mezi okem a prdelí. Píchl pacienta do prdele a on zamrkal. Píchl ho do oka a posral se.

    Led 22, 2010
  • Obrázek uživatele vladimír
    vladimír

    Orientální medicina tyto souvztažnosti už zná tisíciletí,jen pro západní vědu je to novinka...

    Led 23, 2010
  • Obrázek uživatele Tomáš
    Tomáš (anonym)

    Orientální...Ona i západní věda to zná již pěkně dlouho, ale do  světá ovládaného průmyslem se tyto znalosti nehodí a tak nejsou moc publikovány. Co by pak lidi jedli, kdyby věděli, že právě plno chemických látek v potravinách způsobuje jejich problémy s náladou, koncentrací atd.? Nehodí se to do krámu ani potravinářskému ani farmaceutickému průmyslu a ani ekonomice států.

    Led 24, 2010
  • Obrázek uživatele Chytrolím
    Chytrolím (anonym)

    [size= x-small]Nemusíme ani studovat východní nebo západní medicínu, stačí, když se kluci podívají na erotický film. Obrázky z videa se nedostanou dál, než na sítnici očí, ale reakce těla můžeme sledovat na úplně jiném místě. Holky si už dávno všimly, že při první lechtivé scéně si všichni dívající se kluci, jako na povel, přehodí nohy přes sebe. Čínská medicína tomu tuším říká " Horkost na dráze ledvin ". [/size]

    Led 24, 2010
  • Obrázek uživatele Lulu
    Lulu (anonym)

    [size=...To ale mluvíš o jiném spojení než mezi trávicím traktem a mozkem, ne? :-))

    Led 24, 2010
  • Obrázek uživatele Chytrolín
    Chytrolín (anonym)

    [size= x-small]Já bych řekl, že princip spojení, přenosu signálů, je stejný, akorát startovní a cílové místo je kousek vedle. Reaguji na příspěvek o píchnutí do oka. [/size]

    Led 24, 2010
  • Obrázek uživatele Chytrolín
    Chytrolín (anonym)

    Taky dost dobře nechápu, co ta Eva vlastně chce. Název knihy i autora má hned pod článkem.

    Led 24, 2010
  • Obrázek uživatele Dr.
    Dr. (anonym)

    Abych shrnul, co vám chtěl asi článek sdělit je ten, že zatímco většina tkání a orgánů má spojení s mozkem pouze prostřednictvím nervového systému, tak trávicí systém je s mozkem propojen více a to i biochemicky. Proto má to, co jíme, bezprostřední vliv i na naše chování.

    Led 26, 2010

Přidat komentář

Reklama

Reklama