Spánková obrna
Současně s nástupem snů totiž dochází k poklesu svalového napětí (ve spánkových laboratořích se zjišťuje pomoci elektrod umístěných pod bradou), který je tak výrazný, že lze hovořit o "spánkové obrně". Sporadicky se sice snícímu člověku mohou pohnout jeden či dva prsty na ruce nebo noze, ale v celkovém měřítku není během REM spánku schopen žádného většího pohybu.
Někteří lidé mají to "štěstí", že stav obrny mlhavě zažívají ještě během prvních okamžiků po probuzení uprostřed snu. (Objevily se názory, že právě spánková obrna je odpovědná za vznik děsivých snů, v nichž se snažíme utéct, ale nemůžeme se hnout z místa.) Většinou se však normální svalové napětí obnoví dříve, než se ze spánku probereme natolik, abychom mohli jeho pokles zaregistrovat. Jednou z mála výjimek z tohoto pravidla jsou náhlé záchvaty spánkové obrny, kterými trpí osoby postiženě narkolepsií.
Narkolepsie je neurologická porucha, která se projevuje zvýšenou spavostí; narkoleptikům hrozí, že usnou dokonce i při práci či při řízení auta. Většina z nich je proto zcela odkázána na povzbuzující prostředky. Kromě toho však mohou trpět i řadou dalších příznaků, které je možné vysvětlit pouze tehdy, budeme-li se na ně dívat jako na roztříštěné epizody REM spánku. Nejhoršími jsou pro narkoleptiky okamžiky bezprostředně po usnutí nebo těsně před probuzením, protože v těchto chvílích se jim už (respektive ještě) zdají sny, přestože jsou plně při vědomí. Na rozhraní spánku a bdění proto mohou zažívat mimořádně živé halucinace označované jako hypnogogické klamy.
U některých narkoleptiků se stává, že zcela ochrnutí, a přitom při vědomí musejí v posteli ležet někdy i více než deset minut. Patrně nejpozoruhodnější je, že záchvat obrny je může postihnout i během nějaké běžné činnosti a dokonce i ve stoje. Vyvolávajícími podněty mohou být i tak všední situace jako intenzivnější vyjádření emocí nebo hlasitý smích. K léčbě narkolepsie se používají látky, které napodobují působení mediátorů nebo s nimi reagují, ale její přesná příčina není známa.)
Zdroj: Jay Ingram - Cesta za tajemstvím mozku, nakladatelství Oldag
Související produkty na 001shop.cz:
Související články
Reklama
Komentáře
Tak jsem i kvůli tomu...ale není tvé "sebemrskačské já". Ve skutečnosti je to naprosto nevyzpytatelný, vnitřní, subjektivní produkt tvé naprosto nevyzpytatelné mozkové činnosti. Stojíš tváří v tvář naprostému vnitřnímu i vnějšímu chaosu, a jakékoli pokusy si to zracionalizovat, byť i s pomocí psychiatra, jsou předem odsouzeny k nezdaru.
Jooo, tak chaos by mohl být odpovědí na všechno. Navíc odpovědí, která by pro mě znamenala, že nenaleznu na svůj stav kloudné řešení, takže mi nezbývá, než se snažit hledat odpověď jinde. Samozřejmě takovou věc mohu prostě přijmout, o což jsem se opravdu usilovně pokoušela, ale řešením to pro mě nebylo. Navíc si nemyslím, že by spánková obrna byla nevyzpytatelným produktem, jelikož proměnné vždy určují výsledek. Je ovšem možností, že se jedná o věc postiženou osobou v podstatě neřešitelnou. Např. Carl Jung poukazuje na problematiku archetypu, tedy již předem stanovených (v podstatě již instinktivních) strachů, myšlenek i snů. V tom případě se každý, kdo má nepříjemné noční můry v podobě hypnagogních halucinací, nachází v určité fázi svého života, která vede k tomuto stavu. Částečně by tomu nasvědčoval fakt, že většina lidí trpících spánkovou obrnou se nachází ve věku od 15-35 let, tedy ve věku, kdy se mění postavení a role člověka a dochází k tlaku společnosti na danou osobu, která by se mohla projevovat potlačovaným strachem, jež se zhmotňuje ve spánku. Na druhou stranu zase Freud poukazuje na potlačovanou sexualitu, která pro něj byla také odpovědí na vše. Podle těhle dvou by bylo tedy odpovědí čekat do čtyřicítky, nebo vést bohatý sexuální život :D. Upřímně zatím nevím, ale jako historik, který ví, že je ve hře vždy nepřeberné množství proměnných, které zákonitě ovlivňují výsledky, míním bádat dále :). Navíc je podle mě dost nepravděpodobné, aby působením chaosu vznikaly takto podobné a opakující se zážitky u většího množství osob bez stejného kulturního či sociálního zázemí. Proto zatím sázím na rozum a na touhu vyřešit daný a stále přetrvávající problém ;). Možná, že tenhle proces prostě jen povede ke smíření se s tím, že spánková obrna je a bude...
Ježíše nebudete volat. Ježíše budete prosit. Ale až na to přijde doba. Zatím se zaslepujete vlastní pýchou. A to neberte jako urážku, spíše jako přátelskou radu. Ti co poslechnou, se spánkové obrny zbaví dříve. Rozum není vše. Kolik zla už lidský rozum napáchal.
když už bych někoho prosila o pomoc, tak raději boha, než Ježíše... i když chápu, že v rámci trojjedinosti je to prakticky jedno. Zaslepuji se pýchou v lidstvo, které již některým z nás dokázalo otevřít oči a osvětlit nám, že jakákoliv náboženská nauka je jen fantasy brané příliš vážně. A to neberte jako urážku, spíše jako přátelskou radu ;). (O tom, kolik zla dokázali napáchat fundamentalisté, se raději ani zmiňovat nebudu).
když už bych někoho...křesťanská víra implicitně vylučuje jakékoliv násilí (láska k bližnímu svému). Násilí páchají ti, co se nechají zlákat mocí, slávou a penězi. A křesťanskou nauku zneužijí k jejich dosažení.
Fundamentalismus si nepleťte s fanatismem. Fundamentalista je člověk, který si váží podstaty víry a tuto víru zachovává neměnnou. Není žádný experimentátor ani fabulátor. A už vůbec ne manipulátor.
Fundamentalista je např. i matematik, který se drží známých axiomů (jinak by se ničeho nedobral)
Fundamentalismus si nepleťte s fanatismem. Fundamentalista je člověk, který si váží podstaty víry a tuto víru zachovává neměnnou. Není žádný experimentátor ani fabulátor. A už vůbec ne manipulátor.
Fundamentalista je např. i matematik, který se drží známých axiomů (jinak by se ničeho nedobral)
křesťanská víra...některým lidem je bytostně proti srsti, když by měli říci, že je někdo (Ježíš) jejich Pánem a Spasitelem. Protože tito lidé se cítí být pány sami sobě. Ve skutečnosti nejsou o nic více než mýdlové bubliny. Zranitelní, bezbranní a hlavně pomíjiví. Dnes tu jsou, zítra leží v rakvi a vše čeho dosáhli je jedno....
"Ahojte," až budete někdy v úzkých, vzpomeňte si na mě. To co jsem uvedl, nikoho nic nestojí a přitom pomůže
"Ahojte," až budete někdy v úzkých, vzpomeňte si na mě. To co jsem uvedl, nikoho nic nestojí a přitom pomůže
některým lidem je bytostně...je taky pomíjivá. Navíc její dočasná existence nic nemění na zranitelnosti a pomíjivosti lidských bytostí. Ani na tom, že jakékoli úspěchy či prohry člověka pro něj mají význam jen za jeho života. Lidská smrt sice neznamená zánik mikročástic, ze kterých se lidský organismus skládá, nicméně představuje konec člověka jako konkrétní myslící a jednající bytosti.
je taky pomíjivá. Navíc...zaniká hmotné tělo. To se změní na CO2, NH3, H2S, H2O, volné ionty atd...
S duší je to "horší". Tu nevíme kam vědecky zařadit. Existují spousty zkušeností typu NDE, OBE, vidění, paralýzy, projevy při exorcismu.... Je toho tolik, že jen blázen by mohl říci, že to jsou pouhé halucinace.
„Blahoslavení, kdo neviděli a přesto uvěřili.“ (Jan 20, 29)
S duší je to "horší". Tu nevíme kam vědecky zařadit. Existují spousty zkušeností typu NDE, OBE, vidění, paralýzy, projevy při exorcismu.... Je toho tolik, že jen blázen by mohl říci, že to jsou pouhé halucinace.
„Blahoslavení, kdo neviděli a přesto uvěřili.“ (Jan 20, 29)
zaniká hmotné tělo. To se...zkušeností typu NDE, OBE, vidění, paralýzy, projevy při exorcismu apod. jednoznačně dokazují existenci duše, a kdo tomu nevěří je blázen.
Prostě argumentace hodná církevních autorit posledních dvou tisíciletí...
Prostě argumentace hodná církevních autorit posledních dvou tisíciletí...
ráda bych jen dodala, že fundamentalista je ve své naprosté neměnné víře vůči axiomům fanatista. Je to dogmatik... nic víc, nic míň, a v dnešní době i pokrytec, protože veškeré postuláty dané Biblí ve většině nedodržuje, jelikož nejsou v dnešní době dost dobře uplatnitelné. Pokud se řídíte Biblí doslovně, pak na Vás samozřejmě pojem "pokrytec" nevztahuji. Jinak se ale páchání násilí vyloženě píše v Novém zákoně ve Zjevení sv. Jana... Jen pro příklad: "Ale mám proti tobě, že necháváš ženu Jesabelu, která se vydává za prorokyni, a ta učí a svádí mé služebníky, aby smilnili a jedli věci obětované modlám. A dal jsem jí čas, aby učinila pokání, ale nechce jí káti ze smilství svého. Hle, uvrhnu ji na lože a ty, kteří s ní cizoloží, v soužení veliké, neučiní-li pokání ze svých skutků; a dítky její usmrtím. (Zj 2, 20-23) Netuším, čím se dítka provinila, ale rozhodně bych to označila za násilí. Není mi proti srsti Pán a Spasitel, ale může to být klidně i Špagetové monstrum... Považuji myšlenku Pána a Spasitele pouze za výsledek přirozeného lidského strachu a pocitu ztracenosti a malosti, kterou se snažil vykompenzovat čímsi nadpřirozeným. V některých případech se to ujalo...
ráda bych jen dodala, že...Jesabela je pojem (duch Jezabel). Tady je to bráno jako zlo a její dítka jsou plody zla.... Ona kniha Zjevení patří mezi nejsložitější a existuje spousta jejích interpretací. Vyvozovat závěry ze 2-3 veršů je nesmysl. Víra není něco, co by vás svazovalo, víra je něco co vás naplňuje a osvobozuje.
Jesabela je pojem (duch...http://www.juda.cz/668/strategie-proti-duchu-jezabel/
Pak tedy nechápu vaše předešlé: "Fundamentalista je člověk, který si váží podstaty víry a tuto víru zachovává neměnnou. Není žádný experimentátor ani fabulátor. A už vůbec ne manipulátor. Fundamentalista je např. i matematik, který se drží známých axiomů (jinak by se ničeho nedobral)." Pokud vycházím z "axiomů", pak nemůžu připustit jejich spor. Nemůžu si je tedy vykládat, jak se mi zlíbí (interpretovat je mnoha způsoby). Křesťanství mi spíše připomíná "nevyvratitelnou hypotézu", s tím že si ale každý tuto hypotézu vysvětluje podle svého. Pokud Vám ovšem jde o víru jako takovou, pak mi nevnucujte Ježíše Krista, páč víra nutně neznamená křesťanství.
Jinak ty verše byly vybrány náhodně, ono celé Zjevení je o násilí, násilí páchané na hříšnících, tudíž lidech... a kdo jest bez viny, že? :D
Jinak ty verše byly vybrány náhodně, ono celé Zjevení je o násilí, násilí páchané na hříšnících, tudíž lidech... a kdo jest bez viny, že? :D
Násilí?
Jistě víte, že za vraždu půjdete sedět i na doživotí (někde vás pověsí), že za krádež půjdete sedět, že za znásilnění je přísný trest a vůbec každý zlý čin bude potrestán. Znamená to, že náš trestní řád a naše společnost je krutá? Že si řeknete, nebudu v takový řád věřit, protože takovým krutým řádem pohrdám. A tak tento zlý řád vytrestám?
Quod licet Iovi, non licet bovi .... mi si můžeme myslet, co je spravedlnost a oprávněný trest, můžeme se na to dívat našima lidskýma očima, ale to je tak vše.
Jistě víte, že za vraždu půjdete sedět i na doživotí (někde vás pověsí), že za krádež půjdete sedět, že za znásilnění je přísný trest a vůbec každý zlý čin bude potrestán. Znamená to, že náš trestní řád a naše společnost je krutá? Že si řeknete, nebudu v takový řád věřit, protože takovým krutým řádem pohrdám. A tak tento zlý řád vytrestám?
Quod licet Iovi, non licet bovi .... mi si můžeme myslet, co je spravedlnost a oprávněný trest, můžeme se na to dívat našima lidskýma očima, ale to je tak vše.
Násilí?
Jistě víte, že...nebude jistě svým jednotlivcům dovolovat, aby ji trestali. Jistě ne oficiálně a legislativně. Tak masochistická společnost není. Někteří jednotlivci si však dovolí potrestat společnost tu a tam sami od sebe.
Jak to ale souvisí se spánkovou obrnou?
Jistě víte, že...nebude jistě svým jednotlivcům dovolovat, aby ji trestali. Jistě ne oficiálně a legislativně. Tak masochistická společnost není. Někteří jednotlivci si však dovolí potrestat společnost tu a tam sami od sebe.
Jak to ale souvisí se spánkovou obrnou?
Me se to párkrát stalo vždy se probudím a nemužu se hnout a slyším strašný rachot jako by byla bouřka a jako by me nekdo tlačil dolu :-) pak z panikařim a začnu se strašne bát že me nekdo drží a najednou se mi vratí cit do rukou a do celeho tela a mužu se hnout . Potom me mrzí že sem ten strach nepřekonal protože sem četl že když ten strach překonam tak mužu se dostat do astralního cestovaní létat procházet zdi dále ruznýma krajinama atd prosím porádí mi nekdo jak se zbavit toho strachu a jak se to naučit ovládat abych si ten stav užil????
Ahoj..spankovou obrnou trpim...niko musíš se to naučit ovládat když se ti to stane a po probuzení se nemužeš hnout a slysis hlasy tak zkus zapomenout na strach slyšel sem že jak se to naučíš ovládat tak si to proste užiješ dá se aji prej letat a chodit přes steny atd zní to blaznive :-D ja to nemám tak časté jako ty ale stejne pořád se bojím jak se mi to stane neumim to proste ovládat :( takže mam z toho muka :(
mi z matejem se nemužeme hýbat
Dobrý den.S přítelkyní jsme spolu pět let a čtyři roky spolu bydlíme.Je mi třicetjedna let a přítelkyně je o osm let mladší.Ze začátku vztahu mi popsala zážitek,jak se probudila ze spánku a nemohla se pohnout.Vnímala jen očima a svojí myslí,slyšela kroky a nemohla se vůbec hýbat.To jsem jí uklidňoval,že to byl jen zlý sen.Pak nastala doba,že jsme pořídily byt a já jezdil do zaměstnání mimo domov,třeba i na týden.Tenkrát mi plakala do telefonu,že se jí,,něco,,snažilo napadnout a drželo jí to v posteli tak,že se opět nemohla hýbat.Dokud se neprobudila úplně.Opakovalo se jí to dodnes asi pětkrát.Celou dobu jsem to pořád vnímal jako nějaké její noční můry a nechtěl jsem se o tom už s ní ani moc bavit,i když jsem na ní viděl,že asi něco není v pořádku..Jenže,je to týden,kdy jsem si to prožil já sám.Přítelkyně šla spát dřív a já do rána koukal na hokej.Zhruba kolem čtvrté ráno jsem si k ní lehnul na bok směrem ke zdi a zavřel jsem oči s pocitem,že už tak usnu.Náhle mě probudil divný pocit a divný zvuk.Otevřel jsem oči,ležím na boku a nemůžu se hnout ani o centimetr.Vidím spící přítelkyni a zeď před ní je celá ozářená takovou žluto-oranžovou barvou.Snažím se křičet,ale nejde to.V hlavě mi hučí nepříjemný a silný zvuk,tělo mi brní a najednou cítím pocit,že mi někdo stojí za zády u postele a do stále zesilujícího se hukotu najednou slyším i hlas,ale nerozumím tomu,co říká.Vidím i stín na zdi,jak se přibližuje a já se stále nemůžu hnout,abych se mohl otočit a podívat se,co to je.A pak se dostavilo to nejhorší..To,,něco,,mě začalo zatlačovat do matrace,až se mi začalo i špatně dýchat..Jediné co jsem si v tu chvíli myslel a přál,ať se mi to už nezdá,ať se už probudím..a v tu chvíli mi došlo,že vlastně opravdu nespím.Trvalo to cca. minutu..Po rozkoukání zjišťuji,že venku je už světlo a přítelkyně leží stále stejně.tři dny po té,jsem se jí s tím svěřil a bohužel došlo k tomu,co jsem si nepřál..Přítelkyně se bojí a chce,aby jsme šly z bytu pryč,že je prokletý.Původní
majitelka zde zemřela a přítelkyně si to s tím spojuje.Ten zážitek mě donutil zabádat po internetu a z hrůzou čtu příspěvky od různých lidí,kteří až děsivě stejně popisují to,co jsem zažil já.A co mě zarazilo úplně,byl můj bratr.Jemu se to stalo dvakrát za život a naposledy před týdnem,skoro ve stejné ráno,jako mně.Popsal mi to úplně stejně..V tu chvíli člověku naběhne husí kůže..Nechci podceňovat lékaře a odborníky,kteří se tento problém snaží nějak vysvětlit,ale obávám se,že na tohle bude věda krátká..Dokud si to člověk nezažije,nemůže o tom skutečně nic vědět..Nic vědě nevyvracím,ale Spánková paralýza(obrna) je prý vzácná..Tak jak je možné,že se přihodí přítelkyni,mně a také(skoro ve stejné době) mému bratrovi? Děkuji za přečtení mého příspěvku a dotazu.Neloučím se takhle často,ale už těm slovám dnes rozumím a dávám jím větší pozornost,když vám popřeji: Sladké sny a dobrou noc..
majitelka zde zemřela a...To co popisuješ je jenom první fáze spánkové obrny,počkej až se to naučíš ovládat bude se ti to pak líbit.Vyřiď přítelkyni že jak se jí to znova stane ať hlavně je klidná a nebojí se,ať se při tom pocitu že se nemůže hnout uklidní a potom začne její druhá fáze to znamená že se normálně vznese nad postel a bude její tělo létat po pokoji je to vážně parádní a neskutečně ale nesmí dostat strach pokud ho dostane tak se probudí.Já měl též na začátku strašný strach ale nemůže se ti nic stát a pokud se to naučíš ovladat tak se ti to zalibi a nemá to nic společného stim že tam někdo zemřel je to jenom vzácna porucha
No, většinou je to naopak. Lidé kteří experimentují s OBE nebo lucidním sněním si často přivolají spánkovou paralýzu. A pokud jde o zlé duchy nebo démony, tak ti bohužel existují
Zdravim vsechny, vubec se nedivim, ze je to tema nesmrtelny. Ja jsem mel tu cest s timto zazitkem ted poprvy dvakrat v tejdnu a vzdy to bylo spojeno s panickym strachem. Poprvy jsem dokonce po odezneni obrny vice mene nevedome skocil na zem vedle postele, vyvalel se, posunul stul a zase jsem si lehnul a prikryl se dekou. Potom jsem mel pocit, ze jsem se vzbudil, jenze stul byl vazne posunuty a mel jsem odreny koleno a loket. Podruhy (dnes) uz to bylo velmi pri vedomi, opet panicky strach, ale videl jsem kolem sebe, bezela mi tv, vibrovalo mi cely telo, v usich jsem slysel strasny hukot. Pri tom vsem jsem mel rozdvojeny pocit, jakobych spal, ale zaroven byl pri vedomi. Kdyz jsem se konecne dokazal pohnout a podival se na tv, vibrace a hukot v usich pomalu odeznival a ja zjistil, ze dej v tv se skutečně odehrava tak, jak tomu bylo pri tom stavu.
Na neurologii mi k tomu nic nerekli, doktori o tom nic nevi. Ja si myslim jednu vec. Ze tento zazitek je pro nas hrozny z důvodu, ze nas neco blokuje. A to je strach. Pokud bysme z toho nemeli strach, verim, ze se muze stat neco neobycejnyho, protoze ty pocity byly silny, ale nedokazu tu silu vystihnout popisem. Proto, ikdyz je to skutecne desivy zazitek, doufam, ze se bude opakovat. Verim, ze prekonanim strachu se tento zazitek stane naopak pozitivnim a mozna i naplnujicim, proto nechci pomoct tak, aby uz se to neopakovalo, ale tak, abych to zvladl. Podle doktoru to vlastne nema pricinu, ale nejakou pricinu to mit musi. A kdyz neni zdravotni, neni se ceho bat. Zadny demoni neexistujou, berte to s laskou. Laska je protiklad strachu, v lasce se nemusite niceho bat. Privital bych nejakou pomoc, diky za precteni.
Na neurologii mi k tomu nic nerekli, doktori o tom nic nevi. Ja si myslim jednu vec. Ze tento zazitek je pro nas hrozny z důvodu, ze nas neco blokuje. A to je strach. Pokud bysme z toho nemeli strach, verim, ze se muze stat neco neobycejnyho, protoze ty pocity byly silny, ale nedokazu tu silu vystihnout popisem. Proto, ikdyz je to skutecne desivy zazitek, doufam, ze se bude opakovat. Verim, ze prekonanim strachu se tento zazitek stane naopak pozitivnim a mozna i naplnujicim, proto nechci pomoct tak, aby uz se to neopakovalo, ale tak, abych to zvladl. Podle doktoru to vlastne nema pricinu, ale nejakou pricinu to mit musi. A kdyz neni zdravotni, neni se ceho bat. Zadny demoni neexistujou, berte to s laskou. Laska je protiklad strachu, v lasce se nemusite niceho bat. Privital bych nejakou pomoc, diky za precteni.
A jestli chcete na neco koukat, jako na "demony", tak je to prave ten strach, ego. Nic externiho, co by vas ovladlo proti vasi vuli, tomu neverim.
Ahoj, tímto trpím už x let. Před 2 roky jsem tu přidávala příspěvek a svěřovala se vám. Dřív jsem se nehorázně bála, bála jsem se chodit spát, bála jsem se všeho. Postupem času jsem si na to zvykla. Někde, možná tady, už si nevzpomínám, jsem četla, že je dobré se uklidnit a říkám si v duchu "Chci se probudit" a ono se nakonec vážně probudím.
Vypozorovala jsem na sobě, že tím trpím, když jsem v nějakým stresu. Například před rokem jsem měla problémy s příjmem jídla a tudíž jsem hodně zhubla, neměla jsem dostatek živin a byla oslabená. Takže i hodně ve stresu. Prožíval jsem SO furt. Naštěstí jsem své blbnutí s jídlem podchytila včas a začala chodit k psychiatričce. Tam jsme nejdříve vyřešily problém s jídlem a pak se doktorka chtěla ještě zaobírat tím spánkem. Chtěla mě poslat na to vyšetření, kde vás zkoumají ve spánku, ale já jsem to odmítla, jelikož jsem se s tím prostě naučila žít a hlavně po vrácení do normálu (zase jsem začala jíst a tak), tak se to zlepšilo. Doktrka mi i doporučila si začít brát před spaním horčík a možná i to tomu pomohlo. Nejdřív jsem ho užívala pravidelně, ale teď už ho neberu vůbec.
Stavy mám párkrát do měsíce a vypozorovala jsem, že to je před menstruací. Co si budeme povídat, holka před menstruací je přecitlivělá.
Takže jsem si vymyslela svojí teorii. Trpím tím, když jsem přecitlivělá nebo ve stresu. Pokud se mě to drží, začnu brát horčík a ten mi pomůže. Když jsem v "tom" stavu, tak si říkám, ať se probudím a probudím se.
Slyšela jsem taky o kineziologii, kam mám v plánu v létě zamířit a třeba mi tam poví i něco ohledně SO, uvidíme.
Každopádně se všichni držte a mějte na paměti, že v tom nejste sami.
Vypozorovala jsem na sobě, že tím trpím, když jsem v nějakým stresu. Například před rokem jsem měla problémy s příjmem jídla a tudíž jsem hodně zhubla, neměla jsem dostatek živin a byla oslabená. Takže i hodně ve stresu. Prožíval jsem SO furt. Naštěstí jsem své blbnutí s jídlem podchytila včas a začala chodit k psychiatričce. Tam jsme nejdříve vyřešily problém s jídlem a pak se doktorka chtěla ještě zaobírat tím spánkem. Chtěla mě poslat na to vyšetření, kde vás zkoumají ve spánku, ale já jsem to odmítla, jelikož jsem se s tím prostě naučila žít a hlavně po vrácení do normálu (zase jsem začala jíst a tak), tak se to zlepšilo. Doktrka mi i doporučila si začít brát před spaním horčík a možná i to tomu pomohlo. Nejdřív jsem ho užívala pravidelně, ale teď už ho neberu vůbec.
Stavy mám párkrát do měsíce a vypozorovala jsem, že to je před menstruací. Co si budeme povídat, holka před menstruací je přecitlivělá.
Takže jsem si vymyslela svojí teorii. Trpím tím, když jsem přecitlivělá nebo ve stresu. Pokud se mě to drží, začnu brát horčík a ten mi pomůže. Když jsem v "tom" stavu, tak si říkám, ať se probudím a probudím se.
Slyšela jsem taky o kineziologii, kam mám v plánu v létě zamířit a třeba mi tam poví i něco ohledně SO, uvidíme.
Každopádně se všichni držte a mějte na paměti, že v tom nejste sami.
Zdravim vsechny, vubec se...říká ti něco astrální cestování?
říká ti něco astrální...Párkrát v životě jsem o tom slyšel, ale nikdy jsem se o to nepokoušel, ani nijak blíž nezajímal, myslel jsem, že takovou věc musíte vážně chtít a úmyslně vyvolat, což bych teda po tomhle zážitku chtěl. Existuje nějaká komunita?
Ahoj, mně se to občas stává asi někdy od puberty, ale až teď jsem zjistila, že to má nějaký název. Nedavno jsem dokonce slyšela při tom hlasy, totiž spíš jeden hlas ženy, ale cítila jsem, že asi nemluví ke mně. Přitom jsem normálně realistický člověk. Je to opravdu děsivý pocit a strach, cítím, že jsem plně při vědomí a není to sen. Jistá si tím být ale nemůžu. Párkrát se mi stalo, když jsem se tomu poddala, že jsem cítila, že jakoby levituji nad postelí, ale hrozně jsem se toho vyděsila, tak jsem se pak násilím probrala.
Myslite, ze se da astralne cestovat i kdyz vedle vas nekdo spi? Mam na mysli konkretne sveho 1,5 leteho syna. Jeste jsem to teda nezazila, ale trpim SO a bojim se tomu poddat, zvlast kdyz vedle spi malej, protoze jsem pri SO vetsinou mela pocit, ze v mistnosti nekdo je a to se pak bojim necemu poddat, abych pak koukala na sebe a malyho jak spime a litala jinde, neumim si to predstavit, to bude asi muj blok.
Myslím, že není problém se kdykoli "vrátit". Ale já se také bojím, znám to. Stejně si myslím, že je to jen šálení mozku. Ale kdo ví.
je tu někdo, kdo by si chtěl o obrně pokecat? V mém okolí to nikdo nezná a není lehká situace být na tohle sám, nemyslíte?
Koukám, co se to tu objevilo za téma, resp. vynořilo se z minulosti :-) Mám také zkušenosti s tím, co se zde popisuje. Už dlouho a začalo to někdy v pubertě. Většinou se do toho stavu dostávám brzy ráno, kdy je venku ještě šero, ale stalo se mi to jednou i uprostřed noci. Probudil jsem se a zvenku jsem slyšel dav dětí s učitelkou. Prostě takové to dětské štěbetání, do toho hlas učitelky, prostě děti na výletě. Chvíli jsem to poslouchal a pak si uvědomil ŽE JE VLASTNĚ NOC! V ten okamžik mi začalo hrozně šumět v uších, zvuk jako vodopád, a probudil jsem se strnulý, chvilku neschopný pohybu.
Většinou ale slyším nějaké hlasy a nebo naprosto úžasnou hudbu, kterou jsem nikdy před tím neslyšel a teď to přijde - kterou můžu svým vědomím ovládat. Prostě jakoby skládat další její část, kterou hned poté slyším. Těžko se to popisuje. Přitom ač hudební sluch sice mám, na nic nehraju.
Dřív jsem se toho stavu bál. Nemohl jsem se pohnout, dokonce jsem občas vedle postele viděl takovou divnou šedivou postavu. Říkal jsem si, že za mnou chodí UFOni (tak jsem si ty bytosti pojmenoval).
No a pokračování? Naprosto úžasné. Přestal jsem se bát. Pak přišla další fáze. Vstal jsem z postele, procházel zdmi, vznášel se ve vzduchu, létal... nádhera. Tenhle stav občas přešel do lucidního snu, což je podle mě ten nejúžasnější zážitek, jaký může lidský duch zažít.
Nemyslím si, že se jedná o neurologickou poruchu. Lidský mozek je neprozkoumaný a vědomí obecně taky ne. Bůhví, na jakou vlnu se v těchhle chvílích vědomí naladí. A co je vlastně realita, kterou prožíváme? Ale to už zabíhám daleko.
Většinou ale slyším nějaké hlasy a nebo naprosto úžasnou hudbu, kterou jsem nikdy před tím neslyšel a teď to přijde - kterou můžu svým vědomím ovládat. Prostě jakoby skládat další její část, kterou hned poté slyším. Těžko se to popisuje. Přitom ač hudební sluch sice mám, na nic nehraju.
Dřív jsem se toho stavu bál. Nemohl jsem se pohnout, dokonce jsem občas vedle postele viděl takovou divnou šedivou postavu. Říkal jsem si, že za mnou chodí UFOni (tak jsem si ty bytosti pojmenoval).
No a pokračování? Naprosto úžasné. Přestal jsem se bát. Pak přišla další fáze. Vstal jsem z postele, procházel zdmi, vznášel se ve vzduchu, létal... nádhera. Tenhle stav občas přešel do lucidního snu, což je podle mě ten nejúžasnější zážitek, jaký může lidský duch zažít.
Nemyslím si, že se jedná o neurologickou poruchu. Lidský mozek je neprozkoumaný a vědomí obecně taky ne. Bůhví, na jakou vlnu se v těchhle chvílích vědomí naladí. A co je vlastně realita, kterou prožíváme? Ale to už zabíhám daleko.
to jen tak někomu povídat.Každý by tě považoval za blázna.Sama tomu také moc nevěřím,fakt je,že pokud to někdo sám nezažije,pak je skeptický.
Jo jo, říkat to kdekomu není moc chytré, ale někdy přece vycítíš kdo je k tomu nakloněn a pak to můžeš zkusit. Nicméně ten kdo to nezažije, i přes to, že by ti věřil, stejně nepochopí, čím procházíš. Nejlepší je osobní pokec s těmi, kteří s tím maj zkušenosti.
Je mi 22 let a v...Ahoj je mi 15 a někdy trpím spánkovou obrnou.Někdy se mi zdá že mě chce někdo zabít,slyším hlasy,kroky a lehký smích.Pro mně jako pro studenta to je hrozné,nemohu se soustředit a sám skoro strachem neusnu.Nedá se to nějak vyléčit?
Jde to. Viz příspěvky dříve
Zdravím všechny lidičky,...Ahoj,ja jsem spankovou paralyzu zazila jen parkrat,ale byla to ta nejdesivejsi zkusenost v mem zivote.Je opravdu zajimave,ze uplne vsichni mame stejne pocity.Ten kdo to nezazil nas nikdy nepochopi.Kdyz to nekomu vypravim,tak se na mne diva jako na magora!Pravda asi bude,ze v tom velkou roli hraje stres.Ja jsem nejvice zachvatu sp.paralyzy mela v pro mne slozitem zivotnim obdobi a pomohly mi antidepresiva!Nerikam,ze to pomuze kazdemu,ale ja mam zatim klid
První zážitek se spánkovou obrnou (či paralýzou, jak chcete) byl peklo. Vzbudila jsem se s tím, že už nikdy nechci usnout. V tom období jsem ještě mívala dost šílené noční můry, šílené v tom, že působily velice reálně.
Tyto stavy nemívám moc často, někdy tak dvakrát třikrát do roka, jindy vůbec. Záleží hodně na stresu. Mně osobně pomohla změna přístupu k problému. Tyto stavy u mě vždycky přicházejí v počáteční fázi spánku a už je dokážu dopředu "vycítit", tudíž mám chvíli čas se na ně připravit, přestat se bát. Pomáhá mi, když usínám na boku nebo na břichu, protože ten pocit, že se nemůžete nadechnout není tak hrozný. Poslední zážitek ze včerejška byl docela i zajímavý (lehce transcendentní), ale naprosto chápu ty, kteří se bojí jít spát.
Také se u mě vyskytuje další věc, také ve fázi "usínání". Slýchávám hudbu, i když žádná nehraje. Možná lepší než slovo slýchávám je slovní spojení "plně ji vnímám". Všechno je to jen v mé hlavě. Můj mozek je schopný reprodukovat hudbu (melodii i slova). Dokáže reprodukovat text písniček, jejichž slova v bdělém stavu neznám. Je to v podstatě čistě sluchová halucinace, ale nedoprovází ji žádné negativní stavy.
Tyto stavy nemívám moc často, někdy tak dvakrát třikrát do roka, jindy vůbec. Záleží hodně na stresu. Mně osobně pomohla změna přístupu k problému. Tyto stavy u mě vždycky přicházejí v počáteční fázi spánku a už je dokážu dopředu "vycítit", tudíž mám chvíli čas se na ně připravit, přestat se bát. Pomáhá mi, když usínám na boku nebo na břichu, protože ten pocit, že se nemůžete nadechnout není tak hrozný. Poslední zážitek ze včerejška byl docela i zajímavý (lehce transcendentní), ale naprosto chápu ty, kteří se bojí jít spát.
Také se u mě vyskytuje další věc, také ve fázi "usínání". Slýchávám hudbu, i když žádná nehraje. Možná lepší než slovo slýchávám je slovní spojení "plně ji vnímám". Všechno je to jen v mé hlavě. Můj mozek je schopný reprodukovat hudbu (melodii i slova). Dokáže reprodukovat text písniček, jejichž slova v bdělém stavu neznám. Je to v podstatě čistě sluchová halucinace, ale nedoprovází ji žádné negativní stavy.
Zkusil jsem se tomu totiz...Dnes se mi to stalo poprvé, je mi 16 a věřím v astrální cestování, usínala jsem a nemohla se pohnout a v mém pokoji jsem cíila přítomnost osoby, mladé ženy, nebyla zlá, ale neviděla jsem ji, chichotala se, řekla jsem, že se bojíma a ona mi odpověděla, že nemusím, ať se jí snažím vidět, pak jakobych se tohoto stavu zbavila a přešel do normálního snu. Neděsí mě to, což je zvláštní, spíš si přeji, abych mohla vycestovat mimo tělo.
Je mi 22 let a v...Ahoj je mi 15 let a spánkovou obrnou trpím skoro každy den, nevím jesli to bude užitečné ale když se dostanu do stavu obrny tak se to snažím rozkrývat. Bez toho pohybu bych byl ve stavu obrny přibližně 10 min. ale s rozhybanim to de rychleji, sice se hybu jen trošku ale stále to pomáhá.
Ahojte vsichni,
také trpím...Presne tak pokud se prespim tak nemuzu hybat nicim ani oci otevrit a koukam na sebe z vrchu od stropu jak spim,je mi zima a nevim zda dycham,kdyz uz otevru oci tak si snazim drzet ocni vicka do koran prsty jinak zase spadnou a ja jsem opet paralyzovana.Po nekolika minutach se misim dokopat rychle neco delat,oplachnout oblicej,neco jist,hybat se.mam tento stav od asi 22let.skoro 15 let.Desi me to a nejvice mi pomaha fyzicka unava hooooodne dlouhy trek kde jsem tak moc unavena ze usnu jak spalek,to si nemuzu dovolit ale kazdy den :-(
také trpím...Presne tak pokud se prespim tak nemuzu hybat nicim ani oci otevrit a koukam na sebe z vrchu od stropu jak spim,je mi zima a nevim zda dycham,kdyz uz otevru oci tak si snazim drzet ocni vicka do koran prsty jinak zase spadnou a ja jsem opet paralyzovana.Po nekolika minutach se misim dokopat rychle neco delat,oplachnout oblicej,neco jist,hybat se.mam tento stav od asi 22let.skoro 15 let.Desi me to a nejvice mi pomaha fyzicka unava hooooodne dlouhy trek kde jsem tak moc unavena ze usnu jak spalek,to si nemuzu dovolit ale kazdy den :-(
To co popisuješ je jenom...Ahoj, píšu článek o spánkové paralýze a hledám někoho, kdo se pokusil překonat strach a podařilo se mu opustit schránku těla (astrální cestování). Byl bys ochotný mi zodpovědět pár otázek? :) Kdyby byl ochotný kdokoliv jiný, prosím ozvěte se mi na email: [email protected]
Poznámka: článek musím napsat do neděle, pak už to je pasé :)
Poznámka: článek musím napsat do neděle, pak už to je pasé :)
Mně pomáhá nespat na zádech. Jakmile usnu na zádech, je konec, paralýza se na 99% objeví. Takže se snažím spát na boku a pokud se v noci náhodou na záda překulím, honem jdu na bok. Od té doby pohoda, bez paralýzy.
Je mě57let a teprve dnes jsem zjistila čím trpím už 40let a jsem ráda,že nejsem sama.Dodnes nezapomenu,když se mě to v 17 stalo poprvé,napsledy mě to postihlo před měsícem po asi 10letech klidu.Je to asi na celý život a je to pořad stejný děs,vždy se zoufale snažím pohnout,ale jestli to zažiju ještě jednou budu se snažit to nechat v klidu odeznit i když si myslím,že ten šilený děs mě bude nutit se probrat.Ale jsou horší věci na světě,přeji všem klidné noci
Mně pomáhá nespat na...Mně to taky pomohlo, po mimotělním zážitku jsem tyto stavy už nechtěla prožívat, a zkusila jsem neusínat na zádech, a již jsem cca 2roky bez paralýz. Zvláštní...
tohle jsem já nikdy nezažila,vůbec nevím,o co jde.Jen co mě štve,tak mám často špatné sny,vzbudím se a v první chvíli jsem taková hodně neklidná,někdy i celé dopoledne,nedá mi to jako na to nemyslet.
Dobry den stalo se mi to poprve pred tydnem : jelikoz chrapu spim vedle v obyvacim pokoji pri spanku jsem zaslechl otevrit dvere od loznice hned jsem byl v sedu a videl prochazet manzelku jenze ja ji videl jako carodejnici a v tu chvily jsem zakricel ale nemohl jsem se pohnout je to mozne nebo jsem nebyl v paralyze dekuji moc petr
Dobry den stalo se mi to...ale jsou čarodějnice. Nenormální naopak je, když ji vidíš jakkoli jinak.
ale jsou čarodějnice....Dobry den tohle vim ale nikdy me nenahanely hruzu jen ted kdyz si na to vzpomenu tak se rozklepu
Reklama
- Odpovědět
Pošli odkaz