Screeningový program na včasný záchyt karcinomu plic

Diagnóza karcinomu plic tedy dokáže do života pacienta i jeho blízkých velmi těžce zasáhnout.

Své o tom ví také paní Nataša Jablonovská (63 let), kterou v roce 2017 dovedl k lékaři silný kašel trvající asi 4 měsíce následovaný horečkami. Po stanovení diagnózy karcinomu plic nejprve odmítla léčbu, protože nechtěla špatnou zprávnou zatížit svoji rodinu. „Byla jsem vlastně ráda, že jsem nemocná já, ne moje děti,“ doplňuje žena, v jejíž rodině se nikdy předtím rakovina nevyskytla. Paní Jablonovské však byl nabídnut vstup do klinické studie, proto se dostala k nové léčbě moderní imunoterapií. Tou se léčí již pátý rok a cítí se dobře. Původně si však vyslechla prognózu přežití asi 4 až 5 měsíců, jako mnoho dalších pacientů. 80 % z nich totiž přijde pozdě, protože většinou v počátečním stadiu onemocnění nemají žádné zásadní příznaky.

Program časného záchytu – více vyléčených a menší úmrtnost

Aby bylo možné začít s léčbou pacienta s karcinomem plic ve stadiu, kdy je možné nádor odstranit operativně, je nutné jej odhalit předtím, než se objeví příznaky. „Pokud diagnostikujeme zhoubný plicní nádor u člověka, kterého k lékaři přivedl úporný kašel, zadýchávání a dušnost či bolest na hrudi, jedná se v drtivé většině o pokročilé onemocnění. Kuřáci by měli zpozornět zvlášť, když se změní charakter jejich kašle – pokud se například ze suchého a dráždivého změní na produktivní, s vykašláváním hlenu, který může být nějak zabarvený nebo dokonce obsahovat stopy krve,“ vysvětluje MUDr. Jana Krejčí, pneumoonkoložka z Fakultní nemocnice Bulovka.

Podle studií provedených v USA i Evropě je možné časným záchytem snížit úmrtnost na karcinom plic o 20 až 26 %, což je významné číslo. Proto také od 1. ledna 2022 odstartoval nový screeningový program. Začíná u praktických lékařů, kteří by měli silným kuřákům nabídnout pneumologické vyšetření nízkodávkovým CT hrazené ze zdravotní pojištění. „Statisticky víme, že nejvyšší úmrtnost je ve věkové skupině 55 – 74 let. Screening se proto zaměří odhadem na půl milionu Čechů v tomto věku, kteří mají zátěž více než 20 balíčkoroků – tedy ty, kdo vykouří například jednu krabičku cigaret denně po dobu 20 let, nebo dvě krabičky denně po dobu 10 let a podobně. Mají totiž dvacetkrát vyšší riziko vzniku bronchogenního karcinomu než nekuřáci – a týká se to i bývalých kuřáků,“ doplňuje MUDr. Jana Krejčí a dodává, že součástí programu je i seznámení pacienta s moderními možnostmi odvykání kouření. „I když jsou známy také jiné rizikové faktory, jako některé chemikálie v prostředí a genetická zátěž, kouření je stále tím nejzávažnějším. Proto je kromě odvykání u dospělých kuřáků důležitá hlavně prevence u dětí a mladistvých, aby vůbec kouřit nezačínali,“ vysvětluje lékařka.