Neurologické komplikace po očkování proti chřipce

To může vést k lokální poruše jednotlivých nervů nebo jejich skupin, ale i k těžkému neurologickému onemocnění jako je ADEM (akutní diseminovaná encefalomyeli-tida) (Nakamura 2003).

Popsány jsou případy zánětů nervů s přidruženými obtížemi jako jsou bolesti a funkční výpadky především v oblasti hlavy a končetin (Felix 1976, Schumm 1976, Ehrengut 1977, Furlow 1977, Hennessen 1978). Při zánětu zrakového nervu může také dojít k poruchám zraku, ochrnutím očního svalu, k projevům šilhání nebo dvojitého vidění (Hennessen 1977, Kawasaki 1998). W. Ehrengut (1977) mluví o neurologickém poškození u 700 000 až 1,3 milionu očkovaných.

Souvislost mezi očkováním proti chřipce a syndromem Guíllain-Barrého, je potvrzena (Bryan 1977, Juurlink 2006, Souayah 2007). V letech 1991 až 1999 bylo v USA zjištěno 382 případů tohoto syndromu, který se většinou objevil v prvních dvou týdnech po očkováni. V roce 2004 bylo hlášeno 31 případů, které se objevily do šesti týdnů po očkování (Souayah 2007). I v Kanadě lze vysledovat mnoho případů Guillain-Barrého, který se projevil do čtyř až osmi týdnů po očkování (Juurlink 2006). Dle vyhodnocení amerického ohlašovacího systému je riziko onemocnění syndromem Guillain-Barrého po očkování proti chřipce čtyřikrát vyšší, než po kombinovaném očkování proti tetanu a záškrtu (Geier 2003). Během kampaně za očkování v roce 1976 došlo v USA k extrémně vysokému výskytu syndromu Guillain-Barrého a také k dalším závažným neurologickým komplikacím po očkování (Šafránek 1991). V tomto roce bylo po očkování proti chřipce hlášeno mj. 5 případů encefalopatie s přetrvávajícím poškozením mozku. 

Zdokumentována jsou také další neurologická poškození, jako například funkční poruchy močového měchýře, poruchy potence, nevolnost a poruchy chůze (Wells 1971, Ehrengut 1977, Hennessen 1977, Poser 1982, Bakshi 1996).

Zdroj: Martin Hirte – Očkování pro a proti – vydalo Outdooring