Nebezpečný hluk, původce zdravotních problémů

25 Červen, 2018

Všudypřítomné zvuky civilizace nás pronásledují na každém kroku. Podle nedávné studie až jednu z pěti domácností sužuje hluk. Dupající nohy nad hlavou, hlasitá televize nebo malé děti za stěnou - nejde jen o rušivé elementy, tyto zvuky mohou přivodit celou řadu zdravotních potíží. Pokud i vás doma obtěžuje hluk, raději situaci řešte co nejdříve.

Lidé jsou vystaveni hluku už dlouho a lidský organismus si díky tomu do jisté míry zvykl, ale stále na něj silně reaguje. Je to tím, že hluk instinktivně považujeme za znak nebezpečí. „Hluk patří mezi silné stresory. Mezi jeho bezprostřední negativní účinky patří poškození sluchového aparátu, zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepu, zvýšení hladiny adrenalinu, nebo stažení cév,“ říká psycholožka Alexandra Hrouzková. „Psychika reaguje rozmrzelostí, podrážděností, únavou, i agresivitou a depresí, dochází zároveň ke snížení výkonnosti, pozornosti, zhoršení paměti, mohou se objevovat úlekové reakce,“ dodává Hrouzková.

Možná jste zaznamenali změnu nálady, kterou dokáže přivodit i hlasitý hovor cizích lidí. I to je přirozená reakce vašeho organismu na domnělé nebezpečí, protože hlasitý hovor může snadno překonat 65 decibelů, což je rovněž hladina hluku, který při dlouhodobé expozici může způsobit vážné zdravotní potíže.

Přes všechna nebezpečí, která hluk představuje, jde o problém, který stále podceňujeme. Dle studie Českomoravské stavební spořitelny považuje 15 % domácností hluk za vážnou zátěž. „Když konzultujeme s klienty úvěry, doporučujeme se při rekonstrukcích zaměřit více na zdravotní hlediska, ale hluk je stále podceňován,“ říká Tomáš Kofroň, odborník ČMSS. K hluku v domácnosti se prý stále váže mnoho mýtů. Stavební odborníci varují, že hygienické normy týkající se zvuku jsou poměrně benevolentní a s přibývajícími nároky lidí na bydlení mnohdy již nestačí.

Pro kvalitní spánek by bylo potřeba ideálně 30 dB, zákonná norma je ale 45 dB. Bohužel je s vnímáním hluku spojen psychologický fenomén, který způsobuje, že na různé zdroje hluku reagujeme s různou silou. Pokud tedy slyšíme dupot vlastního dítěte, přijde nám méně průrazný, než pokud slyšíme křik z vedlejšího bytu, nebo dupot sousedů o patro výš.