Mladí lidé často nadužívají antibiotika, čímž oslabují jejich účinnost

Zrychlené životní tempo se promítá i do léčby nemocí. Každý chce být hned zdravý. Osvědčeným lékem bývají antibiotika (ATB). Jenže ta nevyřeší všechny problémy a při nesprávném užívání přestávají fungovat.

„Chápu, že především mladí lidé chtějí být zdraví co nejrychleji. Jenže antibiotika nevhodným a lehkomyslným zacházením přicházejí o své léčivé účinky. Tento negativní trend se nazývá antibiotická rezistence. Pokud je nebudeme užívat jen na předpis od lékaře a dle jeho pokynů, nebudou za pár let fungovat. Neexistuje nic, co je dokáže plnohodnotně nahradit,“ varuje doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

Jaké alarmující údaje vyplynuly z průzkumu?

• Předepsání ATB nejčastěji vyžadují mladí.

O antibiotika aktivně požádalo téměř 40 % dotazovaných. Průměr zvedala skupina 16-24 let (muži 45,7 %, ženy 50,8 %).

• Více než 50 % mladých si mylně myslí, že ATB urychlí léčbu nachlazení.

Nejzkreslenější informací o ATB u mladých je, že zkrátí léčbu nachlazení. U skupiny 16-24 let s tímto nesprávným tvrzením souhlasí 52,3 %, kdežto u skupiny 55-65 let „pouhých“ 27,8 %.

• 25 % mladých uvedlo, že si ATB naordinovali sami.

„To, že máme podobné příznaky onemocnění, ještě neznamená, že choroba je způsobena stejným původcem a zaberou antibiotika. Je zarážející, že je má tolik lidí, ačkoliv jsou jen na lékařský předpis. Účinnost antibiotik zachováme pouze správným užíváním, důvěřujme lékařům.“

• Téměř 20 % mladých mužů ATB nedobere.

Jakmile se jim uleví, myslí si, že je problém vyřešen. Jenže předepsaná dávka ATB má své opodstatnění. Pokud by se vám něco nezdálo, vždy se ptejte lékaře.

• Více než polovina mladých si schovává ATB pro budoucí využití.

Ve skupině do 24 let uvádí 51,9 %, že má v domácí lékárničce přípravek obsahující antibiotikum.

„Zbytky antibiotik by se měly vracet zpátky do lékárny. V případě potřeby je lékař znovu předepíše,“ dodává H. Žemličková.

Nerozvážné užívání antibiotik má vážné následky

V současnosti zemře v Evropě každý rok 33 000 lidí v důsledku antibiotické rezistence. Některé studie odhadují, že pokud bude trend pokračovat stejným tempem, stoupne číslo v roce 2050 na 10 milionů, což by bylo více než rakovina^[1]. Více na www.antibiotickarezistence.cz.

Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz.