Lékař nebo léčitel ?

Bylo to něco úplně jiného, než co do nás hustili ve škole. Mnohému z toho jsem tehdy napoprvé asi neporozuměl, ale jedno jsem pochopil, že síla myšlenky a vůle je téměř neomezená, že mnohé z toho, co nedokážeme poznat našimi smysly, čeho se nelze dotknout, přesto existuje. Zkrátka pravý opak materialistického, tehdy v padesátých letech jediného na školách povoleného učení o přístupu k životu. Pravda, o nekonečných možnostech člověka jsme se také učili, ale stylem "poručíme větru dešti" a že "v roce 2000 už budeme běžně létat raketami do vesmíru a trávit dovolenou na Měsíci, protože v celosvětovém komunismu to bude samozřejmostí."

Dnes žijeme znovu v kapitalismu, což také žádná sláva není, ale duchovní literatura, knihy o astrologii, numerologii, józe, Reiki a třeba i o auře, o níž už před druhou světovou válkou pan Břetislav Kafka psal, jsou běžně k sehnání. A samozřejmé také knihy o léčitelství nebo alternativní medicíně.

Když jsem dostal nabídku, napsat knihu o léčitelích nebo zpočátku spíše adresář léčitelů, potěšilo mne to, protože prostě léčitelům a alternativním metodám medicíny fandím. S několika léčiteli jsem jako novinář dělal rozhovory, s několika dalšími jsem se jen tak setkal a hovořil s nimi. Naštěstí jsem doposud nebyl nijak vážně nemocný, takže osobních zkušeností s účinností léčby léčitele mnoho nemám. Jedno však vím, že mezi tou spoustou léčitelů (uvádí se na 30 000 v ČR), kteří své "zázračné" schopnosti náhle po listopadu 1989 v sobě objevili, je bohužel dost takových, kterým jde pouze o zisk.

Není to ani pozůstatek pokusu o komunistický režim, jak se dnes s oblibou říká, ani výdobytek kapitalismu, pro který je zisk přímo "posvátnou krávou", ale pouhý stále zůstávající rys naší povahy. Podvodnicí, kteří mají profesně naplňovat čímsi prospěšným druhé, ale jde jim hlavně o plnost svého koryta, jsou mezi politiky, právníky, vůdci náboženských sekt, obchodníky, bohužel i lékaři a samozřejmě i mezi léčiteli. Že o lékařovi se nehodí říci podvodník? Skutečnost, že léčitelovi může stačit třeba jen rychlokurz nějaké alternativní léčebné metody, či jen pouhé prohlášení, že vidí do člověka a z rukou mu sálá vše uzdravující energie, zatímco lékař musí absolvovat roky náročného studia, není až tak podstatná. Jde totiž o poctivost, která je opakem podvodu.

Diplomovaný lékař, kterému více než o zdraví člověka jde o to, aby získal, co nejvíce bodů, podle kterých je placen (nutno dodat, že ve státním sektoru stále velmi mizerně), a tudíž odbývá rychle jednoho pacienta za druhým, bez toho, aby jeho hlavním zájmem byla snaha člověku pomoc, je stejným podvodníkem jako léčitel předstírající zázračnou schopnost. Otázkou je, zda podvodníkem není i takový lékař, který sice poctivě pacienta vyšetří, předepíše mu léky, zjistí, že mu nepomáhají a nepomohou ani další medikamenty a klasické postupy, a on se vůbec nepokusí o hledání jiných možností. Třeba právě v alternativní medicíně, o níž dobře ví, dokonce i slyšel o případech, kdy takto bylo pacientovi pomoženo, a přesto zarytě setrvává na svém stanovisku, že jediná správná je klasická medicína a všichni léčitelé jsou šarlatáni.

Je to jenom tupost, která vylučuje možnost pomoci jinak, nebo lhostejnost vůči člověku, který trpí? Není to vlastně podvod, tvrdit, že jiná pomoc neexistuje, když o ní slyší a nepřesvědčí se o tom? Nejde spíš o to, že by takový lékař jednoduše neunesl, kdyby se ukázalo a potvrdilo, že existuje možnost vyléčení způsobem jiným, než jakému se musel roky náročného studia sám učit? Nebojí se prostě konkurence? Nebylo by to nic nového pod sluncem.

Zdroj: Petr Petříček - Adresář lidových léčitelů v České republice, nakl. Michal Zítko - Otakar II.