Lék proti leukémii pomáhá i při poruchách krevní srážlivosti

Leukémie a řada dalších chorob se v současné době léčí transplantací krvetvorných buněk. Díky ní se do těla pacienta přenesou nejenom červené krvinky, ale také lymfocyty, tedy bílé krvinky odpovědné za imunitu. Ty napadají a ničí nádorové nebo leukemické buňky v těle pacienta. "Mnohdy se ale vytvoří také negativní reakce proti tělu příjemce. Lymfocyty jednoduše poznají, že jsou v cizím organismu a začnou proti němu bojovat," podotkl Mayer. Infekce napadá nejčastěji kůži, játra a střeva, v nejtěžších případech může skončit až smrtí pacienta.


Pokud lékaři z transplantátu lymfocyty odstraní, zmizí i jejich pozitivní účinek. K tomu slouží již dvacet let známá látka alemtuzumab, která lymfocity ničí. Experti proto zkoumali, jak dosáhnout toho, aby lék rozeznal žádoucí lymfocity od nežádoucích. "Při pokusech jsme pak mimochodem přišli na to, že alemtuzumab v kostní dřeni ničí lymfocity tlumící kmenové buňky, které vytváří krevní destičky," vysvětlil Mayer. Lék MabCampath, který obsahuje látku alemtuzumab, by tak podle něj mohli lékaři používat také k léčení dalších onemocnění, například při poruchách srážlivosti krve.


První takové využití vyzkoušeli brněnští vědci před několika týdny na pacientce s vzácnou a závažnou poruchou tvorby krevních destiček. "Nemocnou, jež vlivem špatné srážlivosti krve trpěla podkožním krvácením, léčili nejprve klasickými postupy, o nichž ale víme, že chorobu ovlivní málokdy. Po nějaké době jsme přešli na alemtuzumab, který jsme jí podávali třikrát týdně," řekl Mayer. Po devíti týdnech se stav pacientky zlepšil natolik, že mohla přejít do domácího léčení. Tvorba krevních destiček v její kostní dřeni se téměř vrátila do normálního stavu.


Výsledky výzkumu publikoval brněnští vědci v odborném časopise Leukémia, aby jeho závěry mohly využít také další lékařské týmy.


Dan Petrucha - ČTK