Když potraviny lékům nesvědčí aneb proč zapíjet léky jen čistou vodou?

Farmaceutické interakce

Lékové interakce s potravou se dají rozdělit na několik druhů. Mezi farmaceutické interakce patří ty, kdy se léčivo v kontaktu s danou potravinou či nápojem vysráží do nevstřebatelného komplexu a tím ztratí svůj účinek. Například běžný černý čaj obsahuje velké množství tříslovin, které mohou vytvořit tzv. cheláty s léky iontového charakteru a snížit tak vstřebávání a účinek některých látek - například u léků na štítnou žlázu.

Je možné, že jste už slyšeli o tom, že byste při braní antibiotika s účinnou látkou doxycyklin neměli pít mléko. Je to opravdu tak, neboť mléko snižuje jeho účinnost. Stejný dopad má železo a vápník v potravinách na antibiotika na bázi ofloxcinu, klaritromycinu, ciprofloxacinu a opět doxycyklinu. Vápník má rovněž snižující účinek na léky na štítnou žlázu, stejně jako čaj.
Rovněž některé doplňky stravy a moderní potraviny pomáhající detoxikaci mohou také přispět ke snížená absorpce a tím i účinku léků. Jedná se třeba o Psyllium, Chia semínka, Enterosgel, černé uhlí - ty mají vysoký absorpční potenciál, léčivo na sebe navážou a vyloučí ho z organismu, aniž by se mohlo vstřebat. Pak se nemusí účinek vůbec dostavit. Tento účinek je, dá se říci, nespecifický - funguje prakticky na veškerá léčiva - naváže je na sebe již ve střevu a vyloučí.
Psyllium je v tomto obzvláště efektivní. Váže na sebe také velkou dávku cukrů, tak může vést u pacientů léčených léky na vysoký cukr až hypogklykemizující efekt - náhlý, výrazný a nežádoucí pokles hladiny cukru. Také na sebe velmi dobře váže např. lithium (antidepresivum) a karbamazepin (antiepileptikum), které pak nemají žádoucí efekt.

Farmakodynamické interakce
Jak už název napovídá, farmakodynamické interakce se týkají zesilování (až násobení) či snižování až zamezení účinku léku.

Zesilující efekt mají například diuretika ve spojení s petrželí, kdy nutí ke zvýšenému močení a ztrátě tekutin.
Pokud berete diazepan a uděláte si odvar z kozlíku lékařského, zesílíte účinky tohoto sedativa, což může být velmi nebezpečné. Stejně tak při společném užívání warfarinu a oblíbené ginkgo biloby  stoupá riziko zvýšeného krvácení.
U již zmíněného warfarinu ale můžete také dočkat sníženého účinku, pokud si k němu „naložíte“ na talíř brukvovitou zeleninu. Kapusta, špenát, brokolice, zelný salát - to vše obsahuje vitamin K, přičemž úkolem warfarinu je právě blokace vitaminu K, aby se snížila srážlivost krve. Jinými slovy zde pak dochází k přilévání oleje do ohně.
Dobrý nápad rovněž není kombinovat na kašel kodein a břečťanový sirup (např. Hedelix). Kodein totiž potlačuje nutkání ke kašli, zatímco břečťan podporuje vykašlávání. Kyselina listová zase pro změnu snižuje účinek methotrexátu, který patří mezi cytostatika. A tak bychom mohli pokračovat.

Farmakokinetické interakce
V těchto interakcích se jedná o vliv na pohyb léčiva v organismu. Buď jeho přeměny či vyloučení z těla. Takových interakcí je celá řada a spousta potravin a potravních doplňků jsou inhibitory či induktory jaterních enzymů a dalších faktorů, které se podílí na transformaci léčiv v těle.

Co jsou inhibitory enzymů? Enzymy nám pomáhají v přeměně a vyloučení léčiv z organismu. Jestliže nějaká potravina inhibuje (zpomaluje) enzymy, může to vést k zadržení léčiv v těle - lék se vylučuje zpomaleně, kumuluje se a zvyšuje se jeho léčebný i nežádoucí účinek, a to až do nebezpečné toxicity.
Příkladem mohou být citrusy (hlavně grep a pomelo - čím větší citrusový plod, tím hůře), které tak zvyšují nežádoucí účinek léků na cholesterol či na srdeční arytmii, přičemž podobný účinek má i zázvor nebo granátové jablko. Oblíbený ostropestřec, který používáme na péči o naše játra, dokáže negativně ovlivňovat účinky již zmiňovaného warfarinu, antibiotika metronidazolu nebo léků na vysoký krevní tlak. Klanopraška čínská zvyšuje koncentraci některých léků v organismu.
Nečekaný problém vám mohou způsobit i jablka, která přispívají ke kumulaci léků v organismu. Proto je vhodné zapíjet léky čistou vodou - ne jablečnými a grepovými džusy či čajem.

Induktory enzymů oproti tomu mohou způsobovat rychlejší vyloučení léků z těla, čímž dojde k výraznému snížení až zrušení požadovaného účinku. Které potraviny a, což je obzvlášť nemilé, jinak zdravé bylinky sem mohou patřit? Tak například třezalka, která negativně ovlivňuje řadu imunosupresiv, antimykotik, entiepileptik, antikoncepcí, antidepresiv a podobně. Podobné účinky (v menší míře) mají například rakytník, roibos nebo echinacea. Všechny způsobují snížení až vymizení efektu léků. Také běžný česnek snižuje koncentraci již několikrát zmiňovaného warfarinu, stejně jako brukvovitá zelenina. Rovněž soja snižuje účinek celé řady léků, stejně jako kurkuma, která může mj. způsobit selhání určitých typů antibiotik a dalších léčiv. Další jinak tělu velmi prospěšnou potravinou je goji  aneb kustovnice čínská. U řady léků však tento plod snižuje účinek, ovšem např. u léků na srdce ho naopak zvyšuje. Mimo to ale také zvyšuje hypogykemizující účinek antidiabetik a jako už asi desátá potravina v pořadí také negativně působí na warfarin.
Mezi nebezpečné induktory patří také THC aneb konopí, které zvyšuje výskyt pádů a závratí u pacientů současně léčených léky ovlivňujícími svalový tonus (Baclofen, Dorsiflex) a sedativ. V neposlední řadě je vysokým induktorem i inhibitorem celé řady léků také cigaretový kouř!

Obecně problémové skupiny léků či potravin
Jak je vidět, snaha podpořit léčbu pomocí jinak velmi prospěšného ovoce nebo bylinek se ne vždy vyplácí, a to uvedený výčet není ani zdaleka úplný. Podle magistry Horváthové je potřeba také brát v potaz další problémové skupiny léků a potravin. Sem patří např. antacida (léky na překyselení žaludku), minerály - vápník, hořčík, železo, zinek, draslík; mléko a mléčné výrobky, černý čaj a černé uhlí, které snižují vstřebání jiných léků, zejména pak antibiotik. Také léky doplňující hormony štítné žlázy by měly mít odstup od jídla aspoň 1/2 hodiny a zapíjet jen vodou. Užíváte-li nějaké léky, vždy je dobré zjistit, zda neinteragují s grepem či třezalkou, které patří mezi nejčastěji se objevující interakce. Spoustu interakcí mají léky psychiatrické, imunosupresivní, antibiotika, léky na srdeční arytmie a cholesterol.

Jak se v tom všem vyznat?

Mgr. Petra Horváthová doporučuje zajímat u každého konkrétního léku, který berete, nejen o interakce s jinými léky, ale právě i s potravinami a doplňky stravy. „Naše lékárny nabízejí možnost založení tzv. BENU Lékové karty, díky které systém i lékárník vidí vaši lékovou historii a upozorní na možné lékové interakce. Do našich lékáren se také můžete přijít poradit kdykoliv i bez toho, že byste zrovna nějaký lék vyzvedávali na předpis nebo kupovali. Poradit se o s nežádoucích interakcích  léků a potravin si také můžete online na našem webu. Je určitě lepší se dopředu zeptat, než pak řešit zdravotní následky nevhodných kombinací,“ radí na závěr magistra Horváthová.