Jakmile ochranná pomůcka navlhne, je neúčinná a může škodit

Nošení pomůcek tam, kde jsme sami či s blízkými lidmi bez příznaků či lidmi nespadajícími do ohrožených skupin (staří lidé, lidé s oslabenu iminutou, lidé s více chronickými onemocněními), může být svým způsobem kontraproduktivní, protože dojde k zbytečnému znehodnocení pomůcky.

Orientační doby použití pomůcek naleznete na obrázku výše, který vydala Česká lékárnická komora. Časy mohou být ještě zkráceny vlivem teploty prostředí, vlhkosti vzduchu a intenzivnější fyzické činnosti.

Další rizika dlouhodobého nošení roušek různé kvality většinovou populací:

Falešný pocit bezpečí. Často jsou cizí lidé v blízkém kontaktu, protože se nesprávně domnívají, že pokud mají roušky, tak se nemohou nakazit.

Časté sahání na obličej a opětovné nasazování padající roušky.  Sahání na obličej patří mezi časté způsoby, jak se viry nakazit.

Nesprávná likvidace jednorázových či již nefunkčních pomůcek může znamenat další znečišťování životního prostředí i nebezpečí pro šíření nákazy.

Zhoršení dýchání a okysličování tkání včetně mozku. Částečně dochází k tomu, že zpětně nadechujeme vzduch, který jsme vydechli. V tomto vzduchu je méně kyslíku a zvýšená hladina oxidu uhličitého. Může to způsobit motání hlavy, poruchy koncentrace, pocity na omdlení.

Nebezpečí infekcí. Ve vydechovaném vzduchu do roušky se nachází plno mikroorganismů, které v nás běžně žijí a nezpůsobují nám žádné zdravotní potíže, pokud nejsme oslabeni a pokud nedojde k pomnožení těchto mikroorganismů nad určitou hranici. Pokud je stejná ochranná pomůcka nošena dlouhou dobu, může v ní docházet k hromadění a pomnožení těchto potencionálně nebezpečných patogenů. První známkou mohou být různé kožní infekce, dále může následovat postižení sliznic dýchacího a trávicího traktu.

Přetěžování pomocných nádechových svalů a změna dechového stereotypu. Přetížené svaly mohou omezovat pohyb hlavy, hrudníku a žeber a tím omezovat dýchání plic. (Fyziologický nádech by měl být co nejméně namáhavý. Nádech přes ochrannou pomůcku je nádech přes odpor a pomocné svaly musí být zapojeny.)

Zhoršení zraku vlivem zamlžování brýlí. Toto může být nebezpečné zejména v případě řidičů.

Znemožnění přirozeného smrkání, např. i u rýmy alergického původu.

Snížení tvorby pro imunitu zásadního vitamín D3.  Vitamín D3 (cholekalcitriol) se tvoří v kůži vlivem slunečního záření UVB. Látka nepropouští dobře UVB záření a snižuje tvorbu vitamínu D3. Ten je pak nutno doplňovat zejména rybami či potravinovými doplňky.

Vyřazení hluchoněmých se života společnosti. Hluchoněmí nemají žádnou možnost odezírání.  Nemohou tak sledovat ani televizní zpravodajské programy, kde nejsou titulky či tlumočení do znakové řeči.

Nemělo by se díky rouškám zapomínat na to, že největší zbraní proti nakažení je sociální distanc dva metry, kýchání či kašlání do ohybu lokte (i při alergiích), pravidelné mytí rukou a při pozvolné imunizaci populace bude největší roli hrát náš celkový zdravotní stav, stav imunitního systému a stav naší psychiky. Strach, panika a stres mohou situaci velmi výrazně zhoršit.

Autor: MK