Reklama

Jak vzniká zubní kaz?

Zubní kaz je poškození tvrdých tkání zubu, které vzniká jako důsledek demineralizace, tedy rozkladu zubní skloviny a dentinu. Vzniká v důsledku působení bakterií na zbytky potravy, které zůstávají na povrchu zubu po jídle.

Proces vzniku zubního kazu obvykle probíhá následovně:

  1. V ústní dutině jsou přítomny bakterie, které žijí na povrchu zubu v měkkém povlaku nazývaném plak.
  2. Po jídle nebo pití, které obsahuje cukry a sacharidy, bakterie v plaku metabolizují tyto látky a produkují kyselinu. Ta pak způsobuje postupnou demineralizaci (rozklad) zubní skloviny, což je vnější, tvrdá vrstva zubu.
  3. Pokud demineralizace pokračuje, kyselina proniká dovnitř zubu a postupuje směrem ke zubní dřeni, která obsahuje nervy a cévy. Tato část zubu se nazývá dentin.
  4. Pokud se demineralizace dostatečně prohloubí, vytvoří se dutina nebo otvor v zubní sklovine a dentinu, který se nazývá zubní kaz.
  5. Pokud se zubní kaz neřeší a pokračuje ve svém postupu, může postihnout zubní dřeň a způsobit bolest a zánět.

Zubní kaz lze zabránit a minimalizovat pravidelným a správným čištěním zubů, omezením konzumace potravin a nápojů obsahujících cukry, a pravidelnými návštěvami u zubního lékaře pro profesionální čištění a kontrolu zubů.

I přes důslednou ústní hygienu se často stává, že některé zubní plochy se nám nedaří čistit tak efektivně, jak si myslíme. Kaz navíc může vznikat také mezi zuby, kde není tolik nápadný. Při pravidelných prohlídkách zubař většinou stihne odhalit zubní kazy v počátečním stádiu, než se dostanou hlouběji, takže ošetření je poměrně rychlé, bezbolestné, a zároveň ne tak finančně náročné, protože platíte za malou nebo středně velkou výplň. Bohužel z časových důvodů mnoho lidí preventivní prohlídky odkládá, a tím se dostávají kazy do hlubších vrstev zubu pod sklovinu, kde je zubovina a dřeň. Potom už samozřejmě dochází k citlivosti zubů a je nezbytné postižené tkáně odvrtat a chybějící část zubu nahradit větší výplní. U pokročilých stádií kazu dochází nezřídka ke komplikacím, jako je zánět dřeně zubu. Děje se tak za situace, kdy kaz není zavčas odstraněn, proniká do dřenové dutiny k zubní dřeni, laicky řečeno k „nervu“ (živá tkán uvnitř zubu, vyživující a inervující zub) a způsobí odumření zubní dřeně až její destrukci s rozpadem zubu, případně postižení ostatních tkání a rozšíření infekce na další zuby v dutině ústní a rozsáhlým otokům. Tento stav už je i poměrně nebezpečný pro naše zdraví. Závažnou komplikací je průnik infekčních agens do krevního oběhu, což je nebezpečné zejména pro jedince s onemocněními srdce či ledvin, s umělými chlopněmi v srdci a jedinci, u nichž je plánována operace na srdci. Proto součást předoperačního vyšetření je i prohlídka stomatologem a rentgen k vyloučení přítomnosti zánětlivých nálezů u kořenů zubů, tzv.skrytá ložiska infekce říká zubní lékařka Petra Gregorová z Kliniky GHC Praha.

Čím déle trpíte, tím více zaplatíte

Reklama

Na první pohled nelogická rovnice, která je ovšem krutou realitou. Zanedbaná prevence přináší bolest i vyšší cenu za ošetření. S rozsahem poškození zubu kazem stoupá i náročnost jeho ošetření, a tedy samozřejmě také cena. Zatímco pravidelné čištění zubů a používání fluoridových přípravků řádově vyjde na pár set korun měsíčně, kvalitní ošetření kořenových kanálků v případě zubů s více kořeny může vyjít na tisíce korun. Tam, kde je zub potřeba ještě opatřit korunkou, se celkové ošetření jednoho zubu pohybuje i kolem 45 000 Kč. V případě, že o zub přijdeme a je třeba jej nahradit implantátem, můžeme zaplatit kolem 60 000 Kč. Zubní kaz a následný zánět přitom není onemocnění, které se jednoho dne samo vyléčí nebo přejde – pokud dojde ke vzniku, stav se bude pouze zhoršovat, a při úplné ignoraci problému se stane pouze to, že se vám za velkých bolestí jednou zub definitivně rozpadne.

Prevence a včasné návštěvy jsou nejsnadnější řešení

Největším paradoxem všech velkých investic do stomatologických zákroků je fakt, že k nim vůbec nemusí dojít – na počátku všech zákroků totiž stojí vznik zubního kazu a záleží pouze na vašem rozhodnutí, do jakého stádia necháte tento stav zajít. Při pravidelné prevenci je téměř jisté, že se hluboký kaz vůbec nestihne vytvořit. V případě, kdy navštívíte zubaře už při prvním náznaku citlivosti, většinou na studené, může být zub ošetřen ještě ve fázi před vznikem zánětu, no a pokud už se objevuje stálá bolest, pak ani vše není ještě ztraceno a kvalitní ošetření kořenových kanálků tzv. endodoncie dokáže zub zachránit před tím, než dojde ke zničení korunky nebo úplné extrakci. V dnešní době jsou již moderní metody používané ve stomatologii na takové úrovni, že dokáží průběh náročného endodontického ošetření nejen zefektivnit, ale poskytují zároveň vysokou záruku dlouhodobé úspěšnosti. „Poměrně snadno můžeme pomocí operačního mikroskopu odhalit spáry u nedokonale zhotovených výplní či korunek, malé zubní kazy, které ještě nelze diagnostikovat ani pomocí rentgenového vyšetření, nebo fraktury korunky a kořene, které jsou pouhým okem hůře rozeznatelné,“ vysvětluje doktorka Gregorová.

Nemáte svého zubaře? Nebojte se privátních ordinací

Velmi častým důvodem odkládáním preventivních prohlídek se stává nedostatek stomatologických ordinací a špatná dostupnost zubařů. V minulosti mnoho let platilo škatulkování ordinací na „levné“ a „drahé“ zubaře, přičemž do těch drahých se vždy automaticky počítaly privátní kliniky. Realita je ovšem už dávno jiná. Stomatologové pracují s podobnými materiály, a proto se ceny jednotlivých zákroků pohybují ve velmi podobných parametrech, ať se jedná o soukromou ordinaci, polikliniku nebo privátní zařízení. Vstupní vyšetření se i u klinik, které nespolupracují s pojišťovnami pohybují v rámci stokorun a díky pravidelným návštěvám 1-2 x ročně lze předejít vzniků hlubších zubních kazů a složitějším ošetřením.

Jak dochází ke komplikacím zubního kazu?

  • Zubní kaz je lokalizovaný patologický proces mikrobiálního původu postihující tvrdé zubní tkáně a patří mezi nejčastější onemocnění v dutině ústní
  • Na vzniku zubního kazu se podílí více faktorů. Rozhodující úlohu však sehrávají mikroorganismy obsažené v zubním povlaku a příjem stravy se zvýšeným podílem zkvasitelných cukrů (sladké nápoje a sladkosti).
  • Sklovině zubů také velmi škodí konzumace kyselých potravin a nápojů. Vznik kazu tedy ovlivňují stravovací návyky, ústní hygiena, vnímavá zubní tkáň, množství a kvalita slin, příjem fluoridů a také čas.
  • Pokud příznivé podmínky pro tvorbu zubního kazu přetrvávají, demineralizační procesy pokračují, dochází postupně k rozpadu skloviny a kariézní proces proniká až do dentinu. Následkem neošetřeného zubního kazu dochází k jeho komplikacím.

Reklama

Komentáře

Reklama