Reklama

Jak si uchovat čisté tepny?

Ohledání mrtvol tří set amerických vojáků průměrného věku 22 (!) let padlých v korejské válce v 50.letech 20 století ukázalo, že 77 procent z nich trpělo zvápenatěním věnčitých tepen srdce, což je nejčastější příčinou infarktu . Zvápenatění tepen ale není neovlivnitelné. Urychluje se požíváním stravy bohaté na tuky, bílkoviny, cukr, rafinované potraviny a alkohol.

Zatímco skromně žijící vrstvy obyvatel Číny, pro něž představuje hlavní prostředek obživy rýže, zvápenatění tepen prakticky neznají, Eskymáci, živící se výhradně tukem a masem, na ně umírají v průměrném věku čtyřiceti let.

Mezi jemenskými Židy, jejichž strava neobsahuje cukr, nebyla prokázána žádná forma arteriosklerózy (kornatění, ucpávání tepen). Když se vystěhují do Izraele, postihuje zvápenatění tepen ty, kteří přijaly konzumaci cukru, zatímco ostatní, kteří setrvávají u tradiční stravy, ho zůstávají ušetřeni.

V současné epoše blahobytu ve střední Evropě západního ražení se enormně zvyšuje konzumace cukru, bílé mouky a masa, což nezůstává bez následků. Podle výzkumů profesora L. Wendta vede většinou již tak vysoká konzumace bílkovin k zahuštění krve (zvýšení hematokritu), zesílení stěn cév, vysokému tlaku a předčasnému zvápenatění se všemi následnými komplikacemi.

Proces zvápenatění podporuje také nedostatečná činnost střev jako hlavní příčina zamoření organismu odpadními látkami. Narušení přirozené střevní a pomnožení kvasinek a plísní navíc zhoršuje vstřebávání důležitých vitamínů (zejména skupiny B) a živin a přispívá k tvorbě jedovatých látek.

Reklama

V současné době se začíná stále více hovořit o zvýšené hladině aminokyseliny homocysteinu v souvislosti s různými civilizačními chorobami včetně onemocnění cév. Za příčinu tohoto zvýšení se kromě genových mutací pokládá nadměrná konzumace bílkovin živočišného původu (obsahují velké množství aminokyseliny methionin, která se přeměňuje v těle na homocystein) a nedostatek vitamínu skupiny B, především B6, B12 a kyseliny listové v naší stravě, která je chudá na celozrnné obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce a bohatá na rafinované cukry, které přispívají k snižování vitamínů B v organismu. K nedostatku těchto vitamínů vede i nadměrná konzumace alkoholu a užívání hormonální přípravků s obsahem estrogenů, což představuje další rizikové faktory onemocnění tepen.

Zdroje:
Dr. Med. Erich Rauch - Očistná kůra střev, nakladatelství Ivo Železný
http://www.pacienti.cz/homocystein.htm
Earl Mindell - Vitamínová bible pro 21. století

Reklama

Komentáře

Monika (Čt, 20. 10. 2005 - 15:10)
Tuky v rybách patří mezi tzv. dobré tuky - Omega 3 mastné kyseliny, které se užívají i jako potravinový doplněk při onemocnění srdce a cév. Pak jsou dobré ještě rostlinné tuky - hlavně olivový, slunečnicový, sezamový a lněný - za studena lisované. Kdežto ostatní živočišně tuky se řadí ke škodlivým tukům, i když malé množství je též potřeba. Dnes je jich však konzumován nadbytek.
Katka (Po, 16. 2. 2004 - 12:02)
Samozrejme, ze bilkoviny nebo cukry/sacharidy obsahuji prakticky vsechny potraviny bez vyjimky. Ovsem je velky rozdil napr. mezi prirodnim ovocnym cukrem v melounu nebo bananu a mezi zpracovanym=temer vsech zivin zbavenym cukrem (obzvlast bilym), ktery navic zkyseluje organismus (paleni zahy, akne a dalsi a dalsi potize, ktere organismus nekdy uz tezko zvlada).
Totez s bilkovinami. Nejvetsi potrebu bilkovin ma clovek v rustu, nejintenzivneji v 1. roce zivota, max. potrebuje 2% bilkovin (ktera jsou v materskem mlece). Prumerny clovek na zapade ovsem ji asi 8-10% bilkovin denne, mnoho lidi jeste xkrat vic. Pri premire bilkovin jsou pretezovana jak streva, tak jatra nebo ledviny, casto vznika napr. cukrovka (ano, neni jen z cukru, ale i z premiry soli nebo bilkovin), infarkt, obezita atd., tedy hlavni priciny umrti.
V praxi to znamena radikalne snizit spotrebu masa a mlecne vyrobky jist s mirou, tedy ne kazdy den. Mate pravdu, ze na zacatku da zabrat vymyslet, co jist, ale pak se toho objevi hodne (michani ruznych druhu lustenin, ovocne salaty atd.atd.) Inspirace viz napr. Kniha Fit pro zivot.
K.
Michal (So, 14. 2. 2004 - 16:02)
Opravdu by mě zajímalo,jak je to s tím tukem,zvláště u eskymáků.Někde jsem četl,že právě oni díky tomu,že konzumují množství rybího tuku jsou vůči infarktu téměř imunní.To znamená naprostý opak toho co je uvedeno v článku.
Jarka (Po, 16. 2. 2004 - 12:02)
Taky jsem se pekne placala v nazorech na vyzivu, informace jsou casto ovlineny ruznymi potravinarskymi lobby (jak prodejci masa, tak mleka, tak nekdy tzv. zdravou vyzivou - napr. nektere musli tycky, ktere jsou obalene v cokolade a maji v sobe umela sladidla a ruzna aromata - to je zdrava vyziva???, totez casto jogurty). Neni potreba napr. hned se stavat vegetarianem, ale lze vyradit alespon nejvetsi nositele chemikalii (hovezi a veprove) nebo omezit mnozstvi (napr. jako nasi predkove jednou za tyden).

Doporucuji vrele knihu Vyziva pro planetu a Zemi od Christiana Opitze. Jedna z nejlepsich knih, autor ma velky prehled. Odzkousela jsem sama na sobe a hodne se mi zlepsilo zdravi (k dostani napr. v Praze v knihkupectvi u metra Andel - stejna budova jako Carrefour).
Jarka
Ponco (Pá, 13. 2. 2004 - 23:02)
A co mame potom jest ked nie vielkoviny cukry a tuky,lebo ja nepoznameziadnu potravinu ktora by ich neobsahovala.
Lukáš Januš (Ne, 12. 11. 2006 - 15:11)
možete mi poradit jak snížit tyky v cévach
Reklama