Dle MUDr. Martin Kudr, Ph.D. z Kliniky dětské neurologie Fakultní nemocnice v Motole by lidé rozhodně neměli dělat následující:

- násilím otevírat ústa, aby mohli pacientovi dát něco mezi zuby, 

- zalehávat pacienta pro zmírnění záškubů

První pomc by měla být poskytnuta podle následujících zásad, které na svých stránkách uvádí spolek Epistop:

1. Odstranění předmětů, které by mohly způsobit poranění. Přesun pacienta na jiné místo pouze v nezbytném případě. Podložení hlavy, uvolnění oděvu kolem krku.

2. Nebránit záškubům nebo tonické křeči. Nebránit automatismům, pokud nehrozí nebezpečí z poranění či poškození věcí. Nerozevírat násilím ústa. Vyčkat konce záchvatu.

3. Při trvající poruše vědomí stabilizovaná poloha. Pootevřít ústa, vyčistit dutinu ústní, předsunout dolní čelist. Vyčkat návratu k plnému vědomí.

4. Při postparoxysmální (pozáchvatovité) dezorientaci slovně pacienta uklidnit. Fyzicky jej neomezovat v pohybu, pokud to není nezbytně nutné.

5. Zjistit, zda nedošlo k poranění (zejména hlavy, jazyka nebo obratlů).

6. Zjistit anamnézu. Pokud jde o léčeného pacienta a nedošlo k poranění, které vyžaduje ošetření, a nepřetrvává dezorientace, není nutný transport do nemocnice.

Transport do nemocnice je indikován v následujících případech:

• Jde o první záchvat.
• Jde o kumulaci záchvatů (s výjimkou typických kumulací parciálních záchvatů, které pacient nebo rodina běžně zvládají).
• Jde o status epilepticus (viz dále).
• Přetrvává dezorientace nebo následují další záchvaty generalizované (hrozící status).
• Došlo k poranění, které vyžaduje ošetření.

Lékaři se snaží vysvětlovat zásady první pomoci u epileptického záchvatu už i dětem na základních a středních školách. „Pokud budou děti od útlého věku vědět, že existují lidé s epilepsií, co je to za nemoc a jak pomoci, je to jen dobře a snad se nám za čas podaří mýty o tomto onemocnění z povědomí veřejnosti odstranit,“ dodává MUDr. Kudr.

Autor: MK