Evropa si vybírá mezi zdravím a průmyslem

Směrnice, známá pod zkratkou Reach, požaduje testování a
licencování tisíců běžně užívaných látek, které jsou často běžnou
součástí barev nebo čistících prostředků, či se používají při
výrobě aut a počítačů. Testy by měly určit, zda chemikálie
nepředstavují hrozbu pro životní prostředí a zdraví spotřebitelů.


Chemičtí výrobci naříkají, že směrnice je opatřena visačkou s
náklady mnoha miliard eur a budou jí doprovázet stohy papíru,
které bude nutné kvůli novým pravidlům vyplňovat. Některé hlasy
tvrdí, že směrnice Reach bude Evropu stát místo světového lídra v
chemickém průmyslu. Podle Spojených států, které se obávají
postihu svých vývozů, by nová pravidla mohla rozvrátit světový
obchod.


Naopak ochránci životního prostředí a lidského zdraví tvrdí,
že chemický průmysl s ročním obratem 500 miliard eur (téměř 15
bilionů korun) musí mít dostatek zodpovědnosti ke směrnici, která
kromě ochrany zdraví a přírody rovněž podpoří inovace.


Na nové chemické legislativě se v EU pracuje již téměř sedm
let. Pro další osud však bude klíčových několik příštích měsíců,
kdy návrh projde výbory Evropského parlamentu a v listopadu by o
něm měl rozhodovat celý parlament. Stanoviska bude předkládat
také všech 25 členských států. Předsedající Británie chce dohodu
do konce roku, což někteří pokládají za příliš optimistické.


Za poněkud křivolakým legislativním procesem leží podle
Reuters konflikt mezi hodnotami byznysu. Na jedné straně leží po
reformách a volném trhu volající oblasti EU postižené vysokou
nezaměstnaností a stagnujícími ekonomikami, na straně druhé jsou
vysoké sociální a ekologické standardy, kterými se EU tak chlubí.


"Naše vysoká závislost na složitých chemikáliích není
podložena dostatečnými znalostmi o jejich možných rizicích a
dlouhodobých účincích. Taková situace je jednoduše
nepřijatelná," řekl nedávno unijní komisař pro životní prostředí
Stavros Dimas.


Podle odhadů Evropské komise bude zavedení směrnice stát
chemický průmysl v příštích jedenácti letech 2,3 miliardy eur
(asi 68 miliard korun). Celkové dopady do průmyslu včetně
produkce kovů, textilu, elektroniky nebo automobilů mohou být až
dvojnásobné. Přínosy pro lidské zdraví však komise ocenila na 50
miliard eur (téměř 1,5 bilionu Kč) v příštích 30 letech.


Průmyslové firmy se naopak ohánějí jinými čísly. Ředitel
chemické lobbistické skupiny CEFIC Thomas Jostmann hovoří o
deseti miliardách eur přímých nákladů; ty nepřímé podle něj budou
ještě vyšší. "Pokud musíte stáhnout chemikálii z trhu, pokud
ztratíte podíl na trhu a své zákazníky, tak takové dopady jsou
mnohem vyšší než přímé náklady," tvrdí.


Ochránci životního prostředí se zase obávají, že tlak
průmyslových koncernů ještě oslabí podle nich již tak rozmělněný
návrh směrnice. Nelíbí se jim, že se firmy nechtějí vzdát
nebezpečných látek, pokud k nim existuje bezpečnější, byť dražší
alternativa. "Pokud existují bezpečnější alternativy, proč
pokračovat v užívání vysoce znepokojujících látek?," říká Lisette
van Vlietová, poradkyně na toxické látky z Mezinárodního
chemického sekretariátu ve Švédsku.


Pozornost poutá i diskuse, jak přistupovat k chemickému
složení dovážených produktů. Například Spojené státy přípravu
směrnice pozorně a s obavami sledují. Obchodní atašé americké
mise při EU Christopher Wilson hovoří o strachu z deformování
mezinárodního obchodu a volá po "funkční" směrnici.


Od průběhu schvalování návrhu směrnice Reach dává Evropská
komise oficiálně ruce pryč, ale případné změny prosazené
Evropským parlamentem bude muset posvětit právě ona. Teprve poté
budou moci být odmítnuty nebo přijaty členskými státy.


Zdroj: ČTK