Co vzniká dřív - deprese nebo fyzická nemoc?

Není to neobvyklé, že fyzická nemoc vyvolá depresi. Až polovina pacientů s infarktem a jedinci s rakovinou cítí splín a mnoho z nich je diagnostikováno s depresí. Mnoho lidí, kteří trpí diabetem, Parkinsonovou chorobou nebo jinými chronickými stavy, jsou depresivní.

Dvě časté poruchy štítné žlázy často ovlivňují náladu. Pokud štítná žláza produkuje příliš mnoho hormonů (hypertyreóza), mohou se objevit manické příznaky. Pokud žláza produkuje příliš malý hormon štítné žlázy (hypotyreóza), může se objevit vyčerpání a deprese. Léčba onemocnění štítné žlázy může často zmírnit problémy s náladou.

Seznam však nekončí. Jiné zdravotní stavy spojené s poruchami nálady zahrnují určité neurologické stavy (roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, Alzheimerova nemoc), další hormonální nerovnováhy a některé nutriční nedostatky, jako je nedostatek vitamínu B12.

Funguje to i v opačném směru. Deprese může ovlivnit průběh fyzické nemoci. Např. při srdečních onemocněních deprese často způsobí pomalejší zotavení srdce po srdečním záchvatu a představuje zvýšené riziko pro budoucí srdeční potíže. pro léčbu rakoviny je též deprese přitěžující okolnost.

Pokud máte depresi nebo si myslíte, že byste ji mohli mít, důkladná fyzická prohlídka a pečlivá anamnéza mohou pomoci zjistit fyzický zdroj problému - a nejvhodnější léčbu.

Zdroj: Harvard Medical School