Volné radikály jsou agresivní molekuly, které vznikají při metabolických procesech v našem organismu a mohou poškozovat buňky, enzymy, genetický materiál a přispívat ke vzniku infekčních i degenerativních onemocnění. Za normálních okolností dokáže tělo tyto nebezpečné molekuly zneškodňovat. Problém nastává pokud se jich vytváří nadměrné množství. Jak můžeme proti volným kyslíkovým radikálům bojovat?
Lékařská věda už dávno ví o vztahu, který mezi kůží a vnitřními orgány zprostředkovává nervová soustava. Člověk prostřednictvím smyslových orgánů - a k nim patří i kůže - stále přijímá podněty, přicházející z okolního světa, a reaguje na ně. Lidský organismus je jednotným systémem, jehož všechny části navzájem souvisí, a proto impuls, zasahující některý z orgánů, ovlivňuje i ostatní orgány. Na tomto poznatku je postavena zásada: "Léčím člověka, nikoliv nemoc."
O škodlivých vlivech geopatogenních zón na lidský organizmus se napsalo mnoho v obecné rovině, ale prozatím chybí konkrétní výsledky s jasným zaměřením. Zdravotní potíže a nemoci spojené se srdcem a cévním oběhem mají zejména v posledních letech vzestupnou tendenci. Ačkoli se lidé nejvíce obávají rakoviny, je statisticky dokázáno, že na nemoci srdce se umírá v naší zemi nejčastěji.
Nejprve domorodci v divokých pralesích využívali jejich služeb. Dnes jsou o jejich schopnostech psány rozsáhlé vědecké studie v Americe, Velké Británii, Izraeli i sousedním Německu. Proti chronickým, nehojícím se ranám jsou nasazovány larvy mouchy masařky. Ty požírají odumřelou tkáň a produkují antibakteriální látky.
Popíšu jeden svůj pracovní den.Ráno u mne byl nadějný tenista, který by chtěl zlepšit své výkony. Slovy jeho otce: Tenis ve špičce umí každý stejně, raketu má taky každej dobrou, takže rozhoduje psychická odolnost. A právě proto mi Vás doporučil kamarád.
Dva hlavní rivalové na poli genetiky, mezinárodní veřejné konsorcium Human Genome Project (HGP) a soukromá firma Celera Genomics, oznámily rozluštění 95 procent lidského genomu. Vědci zjistili, že počet genů, které tvoří lidský genom, je asi o polovinu nižší, než se předpokládalo. Podle Celery jde o 26.000 až 39.000 genů, odhady konsorcia se pohybují mezi 30.000 až 40.000. V souvislosti s zveřejněním výsledků výzkumu v prestižních vědeckých časopisech Science (USA) a Nature (Velká Británie) vydává ČTK přehled hlavních objevů v oblasti genetiky:
Genetická revoluce vyvolává ohromné naděje na odhalování genetických nemocí, především pro rizikové páry, které touží po dětech, ale vyvolává také obavy z možných sociálních úchylek. Napsala to agentura AFP k zveřejnění dosud nejúplnějšího lidského genetického kódu - takzvaného genomu.
Tři nové zuby vyrostly 104leté ruské stařence z odlehlého Tatarstánu. Místní lékaře podle agentury RIA tato událost překvapila, neboť údajně jde o první známý případ, kdy někomu staršímu sta let začaly růst zuby.
Podle legislativní úpravy z roku 1997 patří do pojmu "balené vody": vody minerální, vody kojenecké, vody stolní, vody pitné, balené v lahvích. Balené pitné vody dle ČSN 75 7111 nejsou v ČR v běžném prodeji. S jejich využitím se počítá pouze v případech přírodních katastrof jako s dočasnou náhradou za vyřazené obvyklé zdroje pitných vod.

Stránky