Přestože dna neboli pakostnice zní mnohým lidem jako nemoc z minulých časů, pro řadu jiných jsou dnové záchvaty několikrát do roka či měsíce nepříjemnou realitou. Moderní způsob života této nemoci svědčí. K jejím spouštěčům totiž patří obezita, nedostatek pohybu a vysoká konzumace alkoholu a masa. Úlevu naopak najdeme v přírodě, pročišťování a bylinkách.

Migrénou trpí každý desátý na světě.1 Světová zdravotnická organizace ji řadí mezi 10 nejzávažnějších onemocnění, kvůli kterým lze ztratit roky života z důvodu nemohoucnosti.2

Moderní způsob života je u mnohých z nás spojen s dlouhodobým sezením či stáním. Nedostatek pohybu a dlouhý čas strávený v jedné poloze přitom mohou být důvodem různých zdravotních komplikací – od nadváhy a bolestí zad, přes otékající nohy, metličky a křečové žíly až po hemoroidy. Jak nám pomůže změna sezení?

Bionické myoprotézy rukou jsou ukázkou pokroku, který udělaly za posledních dvacet let technologie pro lidi se zdravotním postižením. Dnešní protézy, které fungují na principu snímání svalových vzorců, umožňují uživatelům operovat s křehkými předměty či provádět úkony složité na kooperaci různých částí těla – ať už jde o hru na hudební nástroje, zavazování tkaniček, nebo třeba pití ze skleničky.

Každoroční chřipkovou epidemii zastínila epidemie koronavirů děsící celý svět. V obou případech se jedná o virové choroby schopné zabíjet. Zatímco z Číny přicházejí pesimistické zprávy mluvící o narůstajícím množství infikovaných i o rostoucím počtu úmrtí, evropští lékaři naopak varují před panikou. Mezitím týmy expertů v mnoha zemích usilovně pracují na vakcíně, která by se podle optimistických odhadů mohla objevit již za několik měsíců. Přes veškerou snahu odborníků je jasné, že toho o léčbě této nové virové infekce zatím příliš mnoho nevíme, a proto bychom se měli zaměřit především na prevenci.

Naše zdraví je naše zodpovědnost a návštěvy lékaře k péči o náš zdravotní stav neodmyslitelně patří. Od lékaře však mnohdy odcházíme s celou řadou otázek, na které jsme se zapomněli nebo styděli zeptat, a čas do další návštěvy může být dlouhý. Někdy se nám dokonce může zdát těžké sdílet své obtíže s lékařem a říct mu, jak se doopravdy cítíme. Právě sdílení všech informací o zdravotním stavu je však klíčové pro zajištění té nejlepší péče ze strany lékaře.

Mladí praktičtí lékaři se v tento pátek sjedou do Brna na V. praktickou konferenci pro praktické lékaře. Na konferenci také mladí lékaři proberou, jak správně diagnostikovat a kdy léčit lymeskou borreliózu. Jak říká jeden z přednášejících – infektolog MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. – v praxi se často setkává s tím, že značná část pacientů, kteří mají „pozitivní protilátky na borreliózu“ a jsou třeba i opakovaně léčeni antibiotiky, tuto nemoc vůbec nemají.

Ženský i mužský přechod, jakkoliv jde o přirozený proces a nikoliv o nemoc jako takovou, může zaměstnance významně negativně ovlivnit. Jeho projevy mohou ovlivnit pracovní produktivitu, psychickou pohodu a celkovou spokojenost v zaměstnání. I když je péče o sebe sama při boji se symptomy menopauzy a andropauzy nezbytná, u zaměstnanců by měla nastoupit i péče ze strany zaměstnavatele.

Slovo „steroid“ si lidé spojí spíše s nafouklými svaly kulturistů a dopingem u sportovců. Kortikosteroidy jsou však v první řadě léky, které díky svému protizánětlivému účinku ročně ulevují stovkám tisíc pacientů s astmatem, revmatoidní artritidou či pomáhají při onkologické léčbě. Při jejich nasazení je však třeba myslet na další onemocnění pacientů, například když mají vysoký tlak, cukrovku nebo prodělali tuberkulózu.

Běžná teplota lidského těla klesá. Už to není v průměru 37 stupňů Celsia, jak zjistila věda v 19. století, ale podle nové studie badatelů ze Stanfordské univerzity jen 36,6 stupně.