Akupunktura léčí, ale je lhostejné, kam zapíchnete jehly

Pokud má pacient vůči lékaři důvěru, je výsledek akupunkturní léčby v podstatě stejný, ať jsou jehly vpichovány do "akupunkturních bodů" stanovených klasickou čínskou medicínou nebo kamkoli jinam, praví se v závěrech studie, z níž magazín cituje.


Dosud nejrozsáhlejší srovnávací testy se uskutečnily v rámci studie Gerac (German acupuncture trials) na zakázku německých zdravotních pojišťoven, které chtěly mít vědecky podloženo, zda akupunkturní léčbu bolesti mohou svým pacientům proplácet. Pacienti-dobrovolníci byli rozděleni do tří skupin, z toho jedna byla určena pro klasickou léčbu a dvě pro akupunkturní, přičemž pacienti nevěděli, že v jedné z nich se praktikuje "nepravé" vpichování.


Výsledky byly překvapující i pro mnohé odborníky. Při léčbě chronické bolesti kříže pomohla "pravá" akupunktura 47,6 procenta pacientů, "předstíraná" akupunktura 44,2 procenta pacientů a klasická medicína 27,4 procenta pacientů. U chronické bolesti kolena byl rozdíl ještě patrnější: "pravá" akupunktura 51 procent, "nepravá" 48 procent, klasická léčba 28 procent. Závěr: s přihlédnutím k možné statistické chybě je nepravá, tedy "předstíraná" akupunktura stejně efektivní jako pravá.


"To mě tedy překvapilo. Počítal jsem s tím, že rozdíl mezi pravou a nepravou akupunkturou bude větší," poznamenal vyučující
akupunktury Albrecht Molsberger.


Překvapivé výsledky nastolují další otázky: skrývá se snad za léčebnými výsledky akupunktury jen sugesce, tedy určitý druh placebového efektu? A pokud ano, měly by zdravotní pojišťovny akupunkturní léčbu proplácet? A proč tedy mají proplácet léčbu bolesti klasickou, "školskou" medicínou, když jsou její výsledky tak mizerné?


Jiní odborníci však poukazují na to, že výsledky studií Gerac lze interpretovat různými způsoby. Na každou ze srovnávacích skupin mohly působit vnější vlivy, které ovlivňovaly výsledek. Například pacienti zařazení do klasické léčby mohli být zklamáni, že jsou oproti ostatním znevýhodněni, protože trpí již dlouho a na akupunkturní léčbu se těšili. Výsledkem může být dojem, že klasická léčba tolik nepomáhá. Zvláště u bolesti kolena pak působí akupunkturní léčba dojmem větší péče: lékař se pacientovi věnuje při vpichování jehel častěji a osobněji než při
předepisování chemických léčiv.


Hřebík na hlavičku však asi udeřil věhlasný znalec čínské medicíny, sinolog a lékařský historik Paul Unschuld z mnichovské univerzity. "Výsledek mě vůbec nepřekvapuje. Jen v Číně totiž existuje několik tradic akupunktury, navzájem dost odlišných," řekl. Další rozdíly pak existují mezi čínskou, japonskou či korejskou akupunkturní školou. Kupříkladu japonská je jemnější a vpichuje jehly do menších hloubek než čínská. Ostatně to, co se na Západě přijímá jako tradiční čínská medicína a označuje se zkratkou TCM, je spíše průřezem a směsí různých tradičních metod. Sama zkratka TCM je už vůbec "vynálezem" maoistické doby, kdy Peking pochopil, že tyto tradice mohou být vynikajícím exportnímartiklem.


Která varianta akupunktury je nejlepší, nelze vědeckými metodami vůbec stanovit. "Pokud to pacientovi neškodí, je v podstatě jedno, kterou akupunkturní variantu lékař použije," tvrdí odborníci.


Vše totiž nasvědčuje tomu, že léčivý je právě sám vpich do kůže a je poměrně lhostejné do kterého bodu. Vpichem je v těle pacienta aktivována distribuce jeho vlastních látek potlačujících bolest, které pak působí i na místo chronické bolesti. To by pak vysvětlovalo, proč při experimentech s placebovým efektem fungovalo lépe placebo podávané v injekcích než to, které bylo podáváno v tabletách.


Zatímco německé zdravotní pojišťovny mají na rozhodnutí, zda budou akupunkturu proplácet, čas ještě do léta 2005, podstatně větší konflikt se rýsuje kolem sdružení akupunkturních lékařů. Ti dosud mohli působit jen po absolvování drahých kurzů tradiční čínské medicíny (například druhý stupeň v Německu trval 350 hodin a stál 4800 eur). "Tvrzení, že jen dobře vyškolení lékaři provozující akupunkturu mohou dosahovat dobrých výsledků, bude už zřejmě neudržitelné. To bude mít své důsledky, protože výuka akupunktury se už stala výnosným průmyslem," podotýká šéf projektu Gerac Joachim Trampisch z Ruhrské univerzity v Bochumi.


Nabízí se však i jiný, zásadnější problém. "Musíme studii Gerac využít k vyřešení hlavní otázky: Jaká má být celková koncepce léčby chronických bolestí?" říká se specialista Michael Zenz.


Zdroj: ČTK