Reklama

Tradice půstu a masopustu

Zatímco tradice oslav masopustu si v Česku získává stále větší popularitu, půst, který začíná takzvanou Popeleční středou, nemá prakticky žádný ohlas. Nanejvýš jej dodržují věřící křesťané, kteří ovšem tímto počínáním sledují spíše "očistu duše". Jako motivaci pro zdravý způsob života jej příliš nedoporučují ani odborníci na výživu.

"Pokud si člověk má něco vzít z období půstu, pak by se měl spíše zamyslet nad svým jídelníčkem, trochu jej odlehčit, odbourat uzeniny a přidat více zeleniny, ovoce, zakysaných mléčných výrobků a celozrnných výrobků," řekl ČTK Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy.

Podle něj držet půst není v mnoha případech vůbec zdravé. "Zejména u lidí, kteří trpí jakoukoli chorobou, která vyžaduje speciální stravovací režim - například diabetiků, u lidí s chronickým onemocněním ledvin nebo žaludku, a samozřejmě není vhodný pro děti," zdůraznil.

Popeleční středa je první den postní doby, která trvá 40 dnů a končí Velkým pátkem. Doba postní je pro křesťany přípravou na velikonoční svátky. Člověk by se tak podle církevních kánonů měl zklidnit a připomenout si, že má žít jinak. "Týká se to duše i těla. Je to také odříkání si zábavy. Lidé by se měli zdržet hluku, zábavy a případně i televize," říká praktikující katolík Jiří.

Podle tradice by měl půst pomoci k ozdravení jídelníčku po zimě, kdy člověk měl málo pohybu a jedl tučná jídla. "Organismus by se měl vyčistit a připravit na jaro," říká Suchánek. Pokud se člověk k tomuto omezení stravy odhodlá, pak by podle odborníků měl volit nízkotučná jídla a dobře stravitelné přílohy. Dovolit si může například brambory, rýži nebo těstoviny doplněné zeleninou, ovocem, obilovinami a případně luštěninami. "Má to být jednoduchá, lehce stravitelná kuchyně. Jde o to vyloučit ze stravy nadměrné množství tučného masa, uzenin a tučných mléčných výrobků," zdůraznil specialista.

Reklama

Zájemci o půst nemají mnoho šancí ani ve veřejných stravovnách. "Současná gastronomie nezná pojem jako půst, ba ani masopust. Postní pokrmy se nicméně jedí po celý rok. Většinou je to zařazeno do škatulky 'zdravá výživa' nebo 'makrobiotická strava'. Zná je i tradiční staročeská kuchyně," řekl ČTK Vít Klimeš z Asociace kuchařů a cukrářů ČR, která se letos podílel na pořádání masopustního festivalu Bohemian Carnevale.

Zvyk se podle něj nedodržuje ani v restauracích. "Na restauračních menu je tohoto (postního) jídla jako šafránu. Zájem veřejnosti je malý a to je také asi důvod, proč se tyto pokrmy objevují spíše sporadicky," uvedl. Připustil zároveň, že slavnost označovaná jako masopust nebo karneval lidi přitahuje, i když sám název znamená "loučení se s masem". "Karneval je světský svátek jídla a zábavy. Postění je spíše křesťanská záležitost," uvedl.

Půst není lákavý ani pro restaurace. "My lidi nutíme spíše jíst. Měli jsme masopustní menu. Nenabídneme však saláty a dietní jídla jen proto, že začíná půst," řekl ČTK šéfkuchař z hotelu Alcron Jiří Štift. Znalec staročeské kuchyně však zároveň přiznal, že je spousta dietních pokrmů, které mohou chutnat skvěle. "Ve zdravé kuchyni je možné připravit spoustu lehkých salátů i hlavních jídel založených na zelenině," uvedl. Jako postní jídlo se výborně hodí ryby, upozornil.

Masopust, jehož součástí jsou zabijačkové hody, prý lidi přitahuje hlavně tím, že je to zábava. Návrat tradice vnímají jako příjemné zpestření. "Půst však není nijak lákavý. Na co by se 'matrikový' křesťan, který nepraktikuje víru, připravoval, když nevěří ve vzkříšení Krista a Velikonoce vnímá jako svátky jara," uvedl Jiří.
Podle Suchánka půst není v české společnosti ani dostatečně atraktivní motivace pro zdravý způsob života. "Je to možná atraktivní téma pro módní časopisy. Pro běžného člověka to však velký přínos nemá. Všimne si období masopustu, zabijačky. S tím, že je to období začínajícího ozdravení, přípravy na jaro a velikonoční svátky, si to už spojuje jen málokdo," poznamenal.
Alexandra Malachovská - ČTK

Reklama

Komentáře

Reklama