Reklama

Proč číst obaly potravin?

Většině spotřebitelů není lhostejné, jak se stravuje, ale málokdo si uvědomuje,
že sestavování zdravého jídelníčku začíná už samotným nakupováním.

Pokud budeme věnovat více pozornosti údajům na obalu potravin, budeme se lépe orientovat v nabídce a vybereme si výrobky, které vyhovují našemu životnímu stylu a zdraví. Obal výrobku nám prozradí, co pod ním najdeme, a napoví, zda je výrobek vhodný pro zařazení
do našeho jídelníčku.

Informace na obalech potravin

Zákon stanoví celou řadu informací, které je výrobce povinen na obalu uvádět. Jde zejména
o množství, datum minimální trvanlivosti, způsob použití a složení potraviny, přičemž údaje
o složkách potraviny se řadí sestupně podle množství jednotlivých složek (na prvním místě
je složka, které výrobek obsahuje nejvíce, poslední je pak ta, které obsahuje nejméně). K povinně uváděným informacím patří také upozornění na možný obsah složky, která představuje zdravotní riziko v podobě alergické reakce a spotřebitel nemůže její přítomnost
ve výrobku předpokládat (např. chléb vyráběný v závodě, kde se zpracovávají oříšky, nemusí, ale může obsahovat i stopové množství oříšků). Tyto informace by pro nás měly být hlavním vodítkem pro to, jaké potraviny dáme do nákupního košíku.  

Na obalech potravin bychom si měli přečíst:

Reklama
  • informaci o trvanlivosti
  • údaje o složení
  • obsah energie
  • nutriční hodnoty

Kromě základních, povinných informací se z obalů dnes už většiny potravin můžeme dozvědět více o výživových vlastnostech výrobku. Na základě nutričních údajů si snadněji vybereme výrobky, které nám vyhovují, ať už se stravujeme v rámci zásad zdravé výživy, nebo musíme dodržovat nějaké dietní doporučení. Díky nutričním hodnotám totiž zjistíme, kolik je v uvedené porci dané potraviny obsaženo energie, bílkovin, sacharidů, cukrů, tuků a někdy také nasycených mastných kyselin, vlákniny, sodíku, vitaminů, minerálních látek
i dalších složek (detaily o výživových vlastnostech potravin na www.fzv.cz). Tyto informace nám pomohou sledovat příjem jednotlivých živin a umožní nám sestavit si jídelníček tak,
aby byla jeho skladba optimální. Pokud na obalu výrobku chybí, raději sáhneme po jiném, dobře označeném.  

Jednoduchou orientaci v nutričních údajích na obalu umožňuje značení GDA nebo-li denní doporučené množství, které zavedla za podpory Potravinářské komory ČR na svých výrobcích celá řada domácích a mezinárodních výrobců. Značení GDA nám poskytuje srozumitelnou informaci o tom, jaký podíl tvoří jedna porce dané potraviny z doporučeného denního příjmu energie, živin a dalších látek. Hodnoty GDA odpovídají dennímu množství doporučenému pro zdravou ženu s průměrnou tělesnou hmotností a střední fyzickou aktivitou. Pokud si uvědomíme, že doporučený denní příjem energie a živin není pro všechny stejný,
a přizpůsobíme hodnoty GDA svému pohlaví, tělesné hmotnosti a úrovni fyzické aktivity, značení GDA nám poslouží jako skvělý nástroj k sestavení zdravého jídelníčku.  

 

Nutričně vyvážený jídelníček

Správně sestavený jídelníček má energetickou hodnotu odpovídající energetickému výdeji
a obsahuje doporučené množství všech živin i dalších potřebných látek. Příjem energie
je pro správnou činnost organizmu nutností. V případě jejího nedostatku by nemohly správně fungovat procesy v našem těle. Pokud je však příjem energie vyšší než výdej, může dojít
ke vzniku nadváhy až obezity. Zdrojem energie pro lidský organizmus je obecně potrava,
z které přijímáme řadu nezbytných živin. Nejdůležitější živiny pro činnost našeho organizmu jsou bílkoviny, sacharidy a tuky. Tělu by měly být dodávány v dostatečném množství
a ve správném poměru. Kromě těchto tří hlavních složek je potrava zdrojem také vitaminů
nebo minerálních látek, rovněž plnících významné funkce. Na druhou stranu se v potravinách a nápojích skrývají i látky, které nemusí organizmus ovlivňovat pouze pozitivně (například nasycené mastné kyseliny nebo sodík).

Doporučené denní množství energie, živin a dalších látek (GDA):

(pro zdravou ženu s průměrnou tělesnou hmotností a střední fyzickou aktivitou, podle CIAA, Konfederace potravinářského a nápojového průmyslu EU)

  • energie                                   2000 kcal (8400 kJ)
  • bílkoviny                                      50 g
  • sacharidy                                  270 g
  • tuky                                           70 g
  • nasycené mastné kyseliny          20 g
  • sodík (sůl)                                 2,4 g (6 g)
  • cukry                                         90 g

Nasycené mastné kyseliny, sodík (sůl) a rychle využitelné cukry (glukóza, fruktóza, sacharóza) by měly být v jídelníčku zastoupeny pouze okrajově. Vyšší příjem těchto látek
je jedním z nejčastějších rizikových faktorů civilizačních onemocnění, které se nevyhýbají
ani české populaci - každý druhý Čech má nadváhu, téměř 70 % dospělých Čechů má vyšší hladinu cholesterolu, více než 760 000 Čechů má cukrovku, přes 50 % všech úmrtí v ČR způsobují srdečně-cévní onemocnění.

Vyvážený jídelníček má být zároveň pravidelný, a proto je vhodné rozložit příjem energie
do pěti dávek konzumovaných v průběhu celého dne. To znamená, že se ráno nasnídáme,
před obědem nevynecháme svačinu a nezapomeneme ani na odpolední svačinu a večeři.
Má-li totiž organizmus nepravidelný příjem energie, naučí se s ní šetřit a vytvářet si i z mála zásoby, což může mít za následek nadváhu či obezitu. Nepravidelný stravovací režim navíc vede k pocitu hladu, a tím i k nárazovému přejídání a psychické nepohodě.

Rozložení energie v průběhu dne:

  • snídaně                       20 %
  • dopolední svačina        15 %
  • oběd                           35 %
  • odpolední svačina        10 %
  • večeře                        20 %

Také živiny je výhodnější přijímat průběžně během dne a nezkonzumovat celé doporučené denní množství bílkovin, tuků nebo sacharidů najednou. Jak ale sledovat přijímané množství energie, živin i dalších látek? Užitečným pomocníkem je v tomto směru značení GDA,
které nabízí procentuální vyjádření obsahu jedné porce z doporučeného denního množství energie, živin a dalších látek.

Tamara Starnovská -
vrchní nutriční terapeutka Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze
místopředsedkyně Fóra zdravé výživy

Reklama

Komentáře

Věra (So, 6. 11. 2010 - 20:11)
Já když čtu obaly, tak si pk nic nekoupím.
Ondrasek (Ne, 7. 11. 2010 - 14:11)
Já když čtu obaly, tak si...je to tak. Začal jsem číst a přestal kupovat: tavené sýry, skoro všechny polotovary, většinu salámů, všechny párky, většinu klobás, dochucovadla, sirupy - jedná se totiž pouze o sladkou vodu a pár éček.Limonády jsem nekupoval ani předtím. Jenže časem se můj jídelníček stává velmi stereotipní a už nevím co každý den vařit:-(
Mary (Ne, 7. 11. 2010 - 15:11)
Co začala Evropská unie byrokraticky řádit ve všem, písmenka se stále zmenšují a zmenšují,aby se na obal vešlo všechno,co tam musí podle předpisů EU být. Asi je to účel,aby se lidi na nějaké čtení obalů vykašlali, protože na to prostě nevidí. o)))
libor (Ne, 7. 11. 2010 - 15:11)
jo nevidim na to a mam klid
Ondrasek (Ne, 7. 11. 2010 - 18:11)
Co začala Evropská unie...tady nejde o to že by se to tam nevešlo , teda aspon většinou...
Jako třeba jsem měl velice rád fazole v rajčatové omáčce, ale jednou jsem si přečetl kolik eček a emulgátorů chuti atd obsahuje a tak si holt tyto fazole dělám doma v tlakáči. vyjde to levněji vím co v tom je, ale zase přicházím o drahocený čas.
Hanka (Ne, 7. 11. 2010 - 18:11)
ano, nakupovat základní potraviny - nejlépe ve zdravých výživách- a vařit si z nich, je nejlepší, co lze v současnosti udělat.
Michal (Po, 8. 11. 2010 - 12:11)
Proč jsou cukry v tabulce zvlášť, když cukry patří mezi sacharidy?
eva (Po, 8. 11. 2010 - 12:11)
super stránky, kde najdete přehled potravin i jejich složení, nemusíte číst v obchodě a prohlédnout si složení můžete doma. Potraviny, které tam nejsou můžete přidávat, ať jich je tam více.
Mě tyto stránky moc pomohly..

http://www.chemievjidle.cz/seznam-potravin
Diabetik (Po, 8. 11. 2010 - 16:11)
pro Michala: to by mě taky zajímalo. Asi to na ty obaly píšou lidi, kteří o tom nemají šajn (sacharidy = česky cukry).
pavel (Po, 8. 11. 2010 - 20:11)
Aby člověk věděl na co pojde rychleji a bezbolestně.
Klára (Po, 8. 11. 2010 - 21:11)
Aby člověk věděl na co...Bohužel právě ty různé přísady v potravinách, když se vtěle šechny pomíchaj a uložej, vedou k různým degenerativním onemocněním včetně alergií, onemocnění kloubů, rakoviny atd. - a ty většinou jsou hodně nepříjemné, bolestivé a i dlouhodobé.
Marek (Ne, 7. 8. 2011 - 19:08)
Enzymy, éčka a rychlá zkáza. Co možná nevíte o chlebu, který jste si koupili.
Co jsou schválně nedopečené, pytle nacpané enzymy a přídavnými látkami (tzv. éčka) ve skladech a starý chléb rozemletý do těsta. Tohle všechno najdete v průměrné české pekárně. Za posledních dvacet let došlo k dramatickému úpadku kvality tradičního českého chleba. Tuzemští pekaři hromadně opustili tradiční způsob výroby a místo z kvásku, mouky a vody pecny připravují z předchystaných směsí a umrtvených průmyslových kvasů. Původní receptury se drží už jen malé procento podniků.
Chléb tak sice vypadá stále stejně jako dřív, ale tvar, barva i chuť bochníků jsou vyhnané enzymy a různými "éčky". Díky nim se výroba chleba zkrátila o víc než polovinu času.
"Když uberete z výroby chleba čas, ubíráte i všechny jeho kvality včetně vůně a chuti," říká Josef Příhoda, který se na Vysoké škole chemicko-technologické věnuje výrobě chleba většinu svého života. "Dnes pekaři nahrazují čas enzymy a dalšími přídavnými látkami."
Kromě toho, že se z chleba vytratily přirozená chuť a vůně, mnohem rychleji podléhá zkáze. Plesnivá střída není nijak výjimečná už po třech dnech. Ještě před dvaceti lety přitom potravinářské normy určovaly, že chleba musí vydržet poživatelný čtyři dny. Dnes se "záruční lhůta" u většiny chlebů smrskla na čtyřiadvacet hodin od upečení.
"Každý chleba je dobrý, když je čerstvý. Ale jde taky o to, aby byl k jídlu ještě druhý nebo třetí den. A to už je dnes řada chlebů plesnivá anebo úplně ztvrdlá," říká docent Josef Příhoda z VŠCHT.
Běžnou praxí je v českých pekárnách přidávání rozmočených neprodaných pecnů do nového těsta. "Starý chleba může tvořit klidně desetinu objemu toho nového," potvrzuje Vladimír Doležal z České zemědělské univerzity.
Nijak výjimečné není ani úmyslné nedopékání chleba. Ten je pak měkčí a zákazníci jej považují za čerstvější. "Hodně lidí vybírá chleba tak, že ho ohmatají a vyberou ten měkký, protože to je pro ně synonymum čerstvého. No, a když necháte chleba místo padesáti minut péct pětačtyřicet, tak je měkčí na omak. A právě tohle někteří pekaři dělají," vysvětluje používané postupy Jaromír Dřízal z pekařského svazu.
Pekaři s pytli předmíchaných směsí a pecny, co plesnivějí za tři dny, ale nepředstavují jediné záporné hrdiny tohoto příběhu. Dalšími jsou supermarkety. Tlačí pekárny k co nejnižším cenám, vybírají od nich různé poplatky a smlouvami nutí pekaře k dost nevšednímu počínání. Český chléb schází na úbytě...
Týdenní nákup nacestoval 68 077 km
Kopr z Izraele, hrozinky z Chile, holandská rajčata a salát ze Španělska. Potraviny z nákupu, jaký děláte každý týden, toho najezdily víc než vy za celý život. A vy si díky tomu můžete u regálů užívat svět bez ročních období. Jenže něco v tom světě je strašně špatně. Zmizela chuť, vůně a vitamíny.
iHNed.cz
Fousliez (Ne, 7. 8. 2011 - 19:08)
To já čtu jen některé obaly, a to hlavně u párků, salámů atd. abych zjistil kolik tam je masa a pod 80% bych nešel! (ideálně si kupuji uzeniny u pultu a rozhodně nešetřím) a u různých instatních věcí - nesmí tam být nic jako ryby, korýši a podobně...
Nakobyl (Ne, 19. 5. 2013 - 05:05)
A zkusil to autor sám někdy počítat?Já orientačně počítám jen sachariy a je to fuška
! (Po, 20. 5. 2013 - 08:05)
Číst nápisy na obalech je velmi užitečné, ale někdy nemožné. Často bývají vytištěny ve 20 jazycích miniaturním písmem. Zřejmě začnu s sebou nosit na nákupy lupu.
Mohl by (Po, 20. 5. 2013 - 09:05)
někdo z vás založit téma rotoped? Neumím.Děkuji.
Reklama