Malajsijská farma produkuje drůbež bez hormonů a antibiotik

Série skandálů v posledních několika letech, od sušeného mléka s melaminem v Číně, přes koňské maso deklarované jako hovězí v Evropě, po růstové hormony způsobující zchromnutí skotu v USA, vyvolala prudkou reakci spotřebitelů, kteří požadují lepší standardy a bezpečnost potravin. “Pro producenty masa je riziko ztráty pověsti stále silnějším důvodem k tomu, aby se zaměřili na bezpečné ingredience, zvláště v Evropě a Spojených státech,“ uvedl analytik Rabobank Pawan Kumar.

Podle Kee Song jsou náklady na chov kuřat bez léků za použití probiotik vyšší jen o deset až 12 procent než při použití krmiva s antibiotiky. Firma prodává tato kuřata v obchodech s přirážkou 30 procent, což je mnohem méně než u drahých biokuřat z volného výběhu. Ročně farma v malajsijském městě Yong Peng odchová kolem čtyř milionů kuřat a cílem firmy je rozšířit prodej do Číny a na Západ.

“Probiotika, buď samotná nebo v kombinaci s esenciálními oleji a organickými kyselinami, mají ve světě přední místo při hledání možností, jak nahradit antibiotika,“ uvedl profesor z Univerzity v Queenslandu Wayne Bryden. Probiotika pomohou obsadit střeva zdravými bakteriemi na úkor špatných bakterií a oleje a organické kyseliny jsou často obsaženy v krmivu kvůli dobrému trávení. Tým australské univerzity, částečně financovaný výrobcem krmiv Ridley AgriProducts, předběžně zjistil, že díky probiotikům se může zvýšit využití proteinů z krmiva, a hospodářská zvířata tak lépe přibývají na váze.

Podle odhadů až 80 procent antibiotik používaných ve Spojených státech se podává hospodářským zvířatům. V období mezi lety 2010 až 2030 by použití antibiotik pro tyto účely po celém světě mělo vzrůst o dvě třetiny. Vědci se obávají, že tato praxe by mohla způsobit vývoj bakterií imunních vůči antibiotikům.

Na drůbežářské farmě skupiny Kee Song odpočívá v matně osvětlené stodole na pilinách 20.000 kuřat a krmivo a voda obohacené probiotiky jsou jim automaticky čerpány do misek. Stejně jako Mozartova hudba je i osvětlení využíváno k tomu, aby drůbež zůstala v klidu. Protože farma nevyužívá léky, musí dodržovat přísnější pravidla čistoty, aby se vyhnula riziku infekce. A také to chce tak tři dny navíc, než tato kuřata dosáhnout komerčně žádané váhy 1,8 až dva kilogramy. Ale výměnou za to jsou zvířata spokojená.

“Podívejte se na to prostředí, kuřata jsou zde zdravá a šťastná,“ řekl novinářům z agentury Reuters šéf společnosti Ong Kee Song. “Dokonce ani trus není cítit“ dodává. Kuřecí farmy jsou tradičně známé tím, že produkují škodlivé výpary a šíří se z nich hluk od křičících ptáků.

Zdroj: ČTK