"Přílišné užívaní antibiotik může mít dopad na zdraví celé populace. Problém užívání antibiotik však není jen na straně lékaře, který lék předepisuje, ale i na straně veřejnosti. Někdy je totiž lékař vystaven tlaku pacienta, aby předepsal antibiotikum takzvaně 'pro jistotu'," uvedla Cabrnochová.

Podle studie oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice na Homolce dostává antibiotikum každé čtvrté dítě. "Na Slovensku dokonce každé druhé dítě, což je alarmující," řekl ČTK primář oddělení Vlastimil Jindrák. Nejčastěji předepisují antibiotika i na běžné rýmy a nachlazení lékaři ve Francii a Španělsku.

Podle odborníků je třeba hledat cesty, které omezí užívání antibiotik. Začít by se mělo už při prvním kontaktu lékaře s pacientem. "Většinu vyšetření (na infekci bakteriálního původu) není možné provést okamžitě, proto se často nedaří vyloučit i zbytečnou indikaci antibiotik. Progresivní a jedinou metodou za takové situace je velmi rychlé vyšetření z kapky krve odebrané z prstu pacienta a následné stanovení laboratorní hodnoty CRP (C reakční protein)," míní Cabrnochová. Hodnota CRP signalizuje svou výší přítomnost bakteriální infekce.

Pořízení laboratorního přístroje na stanovení CRP přijde na 30.000 korun. V současné době ho používá asi 200 z 2200 pediatrů sdružených v Odborné společnosti praktických dětských lékařů, kteří léčí 98 procent dětských pacientů. Jeden odběr přijde asi na 100 korun. Některé zdravotní pojišťovny vyšetření hradí.

Antibiotika jsou látky přirozeného, syntetického nebo semisyntetického původu schopné v nízkých koncentracích potlačit růst buněk bakterií. Rozvoj antibiotik začal Flemingovým objevem penicilinu roku 1929. Dnes je známo asi 10.000 antibiotik.

Martina Vašíčková - ČTK