Vzájemná provázanost mysli a těla

Psychoneuroimunologie (nauka o interakcích mysli a těla) se zabývá vztahem mezi emocemi (psýchou), neurologickým systémem (mozkem a nervovou soustavou) a imunitním systémem. Vědci si Již uvědomili, že mysl hraje v symptomech i v léčbě nemocí důležitou roli.

Adaptogeny ovlivňují tělo i mysl chemicky. Jsou schopné re­gulovat a vyvažovat komplikované spoje mezi mozkem a nervo­su a endokrinní soustavou a imunitním systémem. Tím zároveň ovlivňují osu HPA a pomáhají tak tyto systémy regulovat a vyva­lovat, a tudíž hrát i hlavní roli v zachování emocionálního a fyzic­kého zdraví.

 

Mnoho badatelů a lékařů je sice přesvědčeno, že mysl a tělo tvo­ří nedělitelnou jednotu, avšak významná část odborníků stále trvá na tom, že mysl a tělo představují dvě oddělené entity, jež mezi se­bou interagují jen velmi omezeně. Koncepci odloučení těla a mysli zastává dlouhodobě západní lékařství. Specialisté na čínskou, ájurvédskou a další tradiční medicíny si však propojenost těla, mysli a ducha uvědomují již dávno.

Nauka o vzájemném propojení mezi myslí a tělem nám posky­tuje úžasné vhledy do otázek, jak fungujeme. Tak například sféra vlivu lidské mysli je natolik rozsáhlá a vazba mezi smyslovým vní­máním a fyziologickou reakcí tak silná, že si můžeme navodit alarmovou reakci pouhou představou nebezpečné situace.

Badatelé se pokoušejí dokázat, že může pomoci i pozitivní myš­lení. Ukázali, že meditace a modlitba mohou změnit mozkovou chemii a jejím prostřednictvím ovlivnit tělesné chemické látky, např. neuropeptidy a hormony, a omezit tak stres. Jedinci se mo­hou naučit využívat mysl tak, aby ovládli svoji vlastní stresovou reakci. Studie rovněž prokázaly, že pozitivní společenské vztahy mohou sloužit jako prevence infekčních onemocnění a že nálada a stav mysli může ovlivnit funkci imunitního systému.

Modlitba, rituál, meditace či pozitivní společenské vztahy mo­hou sloužit jako příznivý doplněk užívání adaptogenů. Všechny tyto faktory mohou výrazně prospět účinnosti bylinné či konvenč­ní lékařské terapie.

Podle ájurvédské nauky jsou sídlem nemoci tělo a mysl. Chorob­né a negativní stavy, jež mají původ v mysli, například hněv, cham­tivost či deprese, ovlivňují tělo. Podobně i onemocnění, jež má pů­vod v těle, může vyvolat depresi a duševní stres.

Specialisté na ájurvédu a tradiční čínskou medicínu navíc zjistili, že některé adaptogeny, např. žen-šen pravý (korejský ženšen), bazalka posvátná (tulsi), lékořice lysá, lesklokorka lesklá (reishi) a chřest hroznovitý (Shatavari), jsou prospěšné pro duševní stav a duchovní rozvoj .

Zdroj: David Winston, steven Maimes - Adaptogeny - byliny poskytující odolnost, vytrvalost a úlevu od stresu - nakladatelství Triton

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama