Podle názoru vědců z mezinárodního týmu může vyvolat takzvaný ?Mozartův efekt? velmi úspěšně také hudba Johana Sebastiana Bacha.

Pacienti, kteří si poslechli desetiminutový úryvek Mozartovy sonáty, se následně podrobili testování, v jehož průběhu vědci zjistili, že se pacientům výrazně zlepšily také prostorové návyky, jako například cílené stříhání či vystřihování papíru a jeho skládání a rolování.

Zdá se ovšem, že díla hudebních géniů zdaleka neovlivňují jen druh Homo sappiens. Testování krys prokázalo, že tito hlodavci po vyslechnutí stejné sonáty dokážou projít labyrintem podstatně rychleji, než bez hudebního ?předkrmu?. Ne všichni světoví vědci sdílí nadšení nad výsledky dosažené mezinárodním výzkumným týmem. Jeho vedoucí, profesor J. Jenkins však tvrdí, že jeho lidé mají nejen potřebný široký klinický vzorek, ale také dostatek faktorů potvrzujících získané výsledky.

Výzkumy týmu profesora Jenkinse navíc prokázaly, že lidský mozek využívá velké množství svých sektorů pro poslech hudby. Levá mozková hemisféra zpravidla zpracovává rytmus a výšky zvuku, zatímco pravá barvu a melodii.

Volfgang Amadeus Mozart - Piano Concerto No 21- Andante

J.S Bach - Air on the G String - Sarah Chang

Zdroj: Plus