Videokapilaroskop: nový přístroj pro diagnostiku systémových onemocnění pojiva

Revmatologický ústav v Praze uvedl v průběhu letošního podzimu do provozu nový unikátní přístroj videokapilaroskop Videocap 200, který slouží k diagnostice některých typů systémových onemocnění pojiva.

Videokapilaroskop Videocap 200 představuje pokrok v časné diagnostice, a tím pádem umožňuje včasné zahájení léčby onemocnění, která patří do kategorie systémových onemocnění pojiva.
Klinická kapilaroskopie je neinvazivní a relativně jednoduchá a nenáročná přístrojová vyšetřovací technika, umožňující pozorovat především tzv. nutriční kapilární řečiště v hloubce přibližně 50-200 um. Tato metoda dokáže optimálně zobrazit kapiláry v oblasti nehtových valů prstů horních končetin, a má proto nezastupitelné místo v diagnostice nejčasnějších systémových onemocnění pojiva při projevech tzv. Raynaudova fenoménu.
Progresivní systémová skleróza (systémová sklerodermie) je autoimunitní onemocnění pojivové tkáně, charakterizované fibrotizací a sklerotizací cév, kůže, podkoží a řady vnitřních orgánů. Dochází k patologickému ukládání vláken kolagenu a dalších složek mezibuněčné hmoty v kůži a vnitřních orgánech (srdci, trávicím traktu, ledvinách, plicích). Prevalence je asi 120 - 250 případů na milion obyvatel, přičemž ženy jsou postihovány třikrát až devětkrát častěji než muži, a to zejména ve fertilním věku (15 - 49 let). Progresivní systémová skleróza patří do velké a různorodé skupiny systémových onemocnění pojiva (kolagenóz). Jedná se o orgánově nespecifická onemocnění; vzhledem k široké distribuci autoantigenů dochází k postižení různých tkání a orgánů. Nicméně jedním z hlavních cílových míst postižení jsou cévy - tepny a kapiláry méně často žíly různého kalibru, které mohou vykazovat celou řadu patologických změn. Systémové projevy mohou postihovat také gastrointestinální systém, pohybový aparát, plíce, srdce a ledviny.
Nejčasnějším, nejčastějším a nejzřetelnějším projevem progresivní systémové sklerózy je přechodné záchvatovité zúžení a následně rozšíření (vazokonstrikce a vazodilatace) tepen a kapilár v akrálních (okrajových) oblastech, vedoucí k tzv. Raynaudovu fenoménu.  
Opakované záchvaty zúžení vedou k poruše výživy tkání a vzniku vředů na prstech (digitální ulcerace). Nehojící se digitální ulcerace jsou jedním ze závažných postižení cév při progresivní systémové skleróze. Spolu s plicní arteriální hypertenzí, plicní fibrózou a renální krizí je to jedna z jejích kožních a orgánových manifestací. Při diagnostice těchto nejčasnějších fází těchto onemocnění se využívá metoda nazývaná kapilaroskopie, která může odhalit první známky počínajícího onemocnění dříve, než pacient subjektivně pociťuje problémy.
V poslední době se stále více uplatňuje dokonalejší modifikace původního standardního kapilaroskopického vyšetření, a to tzv. videokapilaroskopie. Jedná se o bezbolestné vyšetření prstů, při němž se kapilaroskopický obraz přenáší na obrazovku a záznam je nahráván. To umožňuje podrobné posouzení změn v cévách, včetně měření průměru jednotlivých kapilár, a současně usnadňuje sledování vývoje a proměn nálezů na kapilárních kličkách v čase. Tuto moderní metodu videokapilaroskopie reprezentuje také přístroj Videocap 200, na jehož nákupu se finančně podílela společnost Actelion Pharmaceuticals . Revmatologický ústav v Praze vlastní videokapilaroskop Videocap 200 jako jediné specializované pracoviště v České republice.

Související články: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama