Vdechování hélia může skončit tragédií

Na různých večírcích i dětských oslavách se v rostoucí míře objevují balónky s héliem, jejichž obsah někteří lidé vdechují, aby své okolí pobavili zkresleným hlasem. Přitom jim hrozí vážné poškození zdraví a v krajním případě i smrt.

Vydechované helium, ve kterém se zvuk šíří třikrát rychleji než ve vzduchu, posouvá hlas do vysokých tónů, takže je komicky zkreslený, jakoby „šmoulí“. Kvíkat jako prasátko je jistě legrace, ale jen do té doby, než se projeví příznaky nedostatku kyslíku v krvi. Plíce jsou totiž zaplněné héliem namísto vzduchu a dochází k dušení, aniž to postižený vnímá. „Dechové centrum v mozku hlídá hladinu oxidu uhličitého v krvi, a jakmile stoupne, vydá pokyn k nádechu. Děje se tak automaticky, aniž si to uvědomujeme. Na hélium ale čidla nemáme, takže pokud jej vdechneme, tělo jej neregistruje a nijak se nebrání,“ popsal působení hélia Pavel Vaněček, bezpečnostní specialista společnosti Air Products, která je předním výrobcem technických a speciálních plynů.

Nedostatek kyslíku se projevuje bušením srdce a již po několika minutách způsobuje nevratné poškození citlivých tkání mozku nebo srdce. Dochází také ke změnám psychiky od zmatenosti až po bezvědomí, které může končit udušením.

V Česku zatím nejsou evidována úmrtí po vdechování hélia, což neznamená, že to nehrozí. Například v Británii za posledních osmnáct let způsobilo nezodpovědné vdechování hélia smrt více než 500 lidí. Nemusí přitom dojít přímo ke smrti udušením. Člověk postižený náhlou ztrátou vědomí bezvládně padá, bez obranných reflexů těla, takže může snadno dojít ke zlomeninám nebo těžkým poraněním hlavy s vážnými následky.

Hélium samo o sobě není jedovaté. Je to velice lehký, netečný plyn, bez barvy a zápachu, který se v těle nijak neváže. Ve vesmíru je po vodíku druhým nejvíce zastoupeným prvkem, ovšem ve vzduchu je ho pouze 5 deseti tisícin procenta, takže získat ho, je poměrně náročné,“ vysvětlil vlastnosti vzácného plynu Pavel Vaněček.

Hélium nejen, že není toxické, ale v určitých případech dokonce usnadňuje lidem dýchání. „Protože je inertní, s nízkou měrnou hmotností a viskozitou, používáme ho do medicínských směsí s kyslíkem pro léčbu plicních chorob nebo jako dýchací směs pro potápěče v extrémních hloubkách,“ upřesnil jeho využití Pavel Vaněček.

Kromě lékařství se hélium pro jeho supravodivost a supratekutost používá jako chladivo pro extrémně nízké teploty (-272 °C) a ve vědeckém výzkumu.

Autor: MK

 

 

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama