Včas léčený HIV pozitivní pacient nemusí mít kratší život

Pokud je pacient s infekcí HIV včas diagnostikován a léčen, nemusí žít kratší dobu než zdraví lidé. Díky moderním lékům je u nich riziko šíření infekce minimalizováno a většina nemá žádné zdravotní potíže.

V rozhovoru s ČTK to řekl vedoucí HIV/AIDS centra Fakultní nemocnice Bulovka David Jilich. Odborníci evidují pacienty s HIV v Československu od října roku 1985. Před 35 lety, na konci října 1987, první tuzemský pacient s AIDS zemřel.

"Včasně odhalený pacient znamená co nejdříve po nakažení a ideálně ne později než za dva roky od nakažení," vysvětlil. Takoví lidé pak podle něj na základě současných dat nemusí mít vůbec zkrácenou délku života. Dobrou prognózu mají i pacienti diagnostikovaní sice později, ale pokud spolupracují s lékaři, správně užívají léky a dochází na pravidelné kontroly.

Některé léky na HIV vycházejí z objevů skupiny kolem českého chemika Antonína Holého, který byl několikrát navržen i na Nobelovu cenu. Tenofovir se používá kromě HIV i k léčbě chronické hepatitidy B. "Okolo roku 1995 spolu s novou generací léků se prognóza osob s HIV zlomila tím správným směrem," uvedl Jilich.

Poslední generace léků mají podle něj mírnější i vedlejší účinky. Díky zlepšující se účinnosti se lékaři mohou věnovat i tomu, jak je léčba pro pacienty pohodlná. "V době, kdy byla léčba HIV o přežití a nepřežití, tak samozřejmě na to, kolik je třeba vzít tabletek a jak často, nebo jak jsou velké, nikdo nemyslel," řekl.

Pacienti nemají omezení ani v osobním či sexuálním životě. "Musí ale navždy dbát na to, aby zabránili přenosu viru na jiné osoby. Nicméně delší dobu správně léčený pacient i v sexuálním kontaktu včetně nechráněného pohlavního styku v podstatě není infekční," dodal.

"Přes všechny výdobytky, které máme, a skvělou léčbu zůstává HIV nevyléčitelným fatálním onemocněním, které nemusí mít žádné příznaky," připomněl Jilich. V teoretickém riziku je podle něj každý, kdo měl někdy nechráněný pohlavní styk. Proto považuje za zásadní, aby se lidé preventivně testovali a HIV pozitivní se brzy mohli začít léčit, a zabránili tak přenosu infekce.

Dlouhodobě dynamický je i výzkum kolem HIV. "Stran množství produkovaných vědeckých poznatků HIV figuruje na čelních místech v rámci celé medicíny," uvedl. Více se publikuje například o vysokém krevním tlaku, který postihuje kolem 40 procent populace nad 25 let, či cukrovce, kterou jen v Česku trpí milion lidí. Nakažených HIV statistiky evidují v ČR asi 4300, zhruba osmina jsou cizinci.

Zájem vědeckých týmů o HIV přirovnal k nedávné snaze vědců vyvinou léky a vakcíny na covid-19. Zatímco kolem koronaviru SARS-cov-2 výzkum začal předloni se začátkem pandemie, u HIV jej odstartoval objev viru v roce 1983. Obě nemoci se šířily po celém světě a umíraly kvůli nim miliony lidí. Výzkum v obou případech podpořily nejrůznější státní a celosvětové organizace.

"Nástup HIV u nás byl proti západním zemí neporovnatelně méně dramatický, protože hranice před rokem 1989 byly uzavřené," vysvětlil. Rychlejšímu šíření v tuzemsku zabránila prevence mezi nitrožilními uživateli drog zavedená hned po roce 1989.

"Na Ukrajině nebo v Polsku tomu bylo jinak. Velká část pacientů se nakazila aktivitami spojenými s nitrožilním užíváním drog," řekl. Podle údajů Státního zdravotního ústavu přišlo od začátku války na Ukrajině zhruba 500 HIV pozitivních uprchlíků, většina žen. Většinou se léčily už v domovské zemi a jejich stav je stabilní, byť byly často diagnostikované později než obvykle čeští pacienti.

ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama