Výsledek je dalším příspěvkem do vědecké diskuse o vlivu
psychologických faktorů na vznik rakoviny. Badatelé dosud nejsou
v této otázce zajedno. Většina z nich tvrdí, že pro tvrzení o
souvislosti mezi depresí, stresem nebo stavy úzkosti a vznikem
zhoubného bujení není dostatek důkazů.

Vědci z univerzity v norském městě Bergen sledovali 62.591
osob, které byly v letech 1995 až 1997 zařazeny do lékařského
přehledu. Tento přehled byl použit jako základ pro norský
rakovinný registr, v němž jsou zaneseny případy osob, u nichž se
vyvinula rakovina nebo u nichž byly zjištěny abnormální buňky,
které by se mohly přeměnit v rakovinné.

Osobám, se kterými autoři studie pracovali, byly zadány
testy, na jejichž základě se zjišťovalo, zda trpí úzkostnými
stavy.

Podle odborného časopisu New Scientist vědci došli k závěru,
že ti lidé, kteří o sobě tvrdili, že značně trpí úzkostnými
stavy, měli o 25 procent větší pravděpodobnost, že se u nich
objeví abnormální buňky, než ostatní lidé.

Ačkoli autoři studie sledovali velký počet osob, nebyli s to
tvrdit, že úzkostné stavy jsou hlavním rizikovým faktorem pro
vznik rakoviny. Kromě toho se nezjišťovalo, zda lidé, s nimiž
pracovali, kouřili nebo vedli nezdravý způsob života.

Norští badatelé výsledky své studie představili tento měsíc v
San Francisku na setkání Amerického psychiatrického sdružení.

Na tomto setkání se hovořilo ještě o jiné studii, která
upozorňuje na vyšší riziko rakoviny u osob, které trpí depresemi.
Vědci z univerzity v brazilském městě Londrina porovnávali 40
dospělých pacientů s depresemi a 34 zdravých osob a zjistili, že
pacienti s depresemi mají slabší imunitní systém a že se hůře
vyrovnávají s infekcemi nebo nemocemi. Přitom už z předchozích
výzkumů se ví o možných spojitostech mezi slabším imunitním
systémem a některými druhy rakoviny.


Zdroj: ČTK