V pověstech je upír nesmrtelná bytost, která v noci vstává z hrobu, napadá živé a vysává jim krev. Ani v reálném světě se netěší nijak dobré pověsti, vždyť jen osm centimetrů dlouhý netopýrek se skutečně neživí ničím jiným než krví. Upír obecný (Desmodus rotundus), jehož domovem jsou tropické zeměpisné šířky Ameriky, po nocích přepadává stáda dobytka a posilňuje se jejich krví. Kromě toho je i přenašečem vztekliny, napsala agentura DPA.
Pro některé lidi se však nyní má tento tvor stát zachráncem
jejich života. Vědci totiž objevili v jeho slinách enzym, který
brání srážení krve. To upír potřebuje, aby po jeho kousnutí rána
dlouho krvácela - na rozdíl od svého mytického jmenovce totiž
krev nesaje, nýbrž líže. Za pomoci tohoto proteinu, který nazvali
Desmodus rotundus salivary plasminogen activator (DSPA) teď
chtějí vědci rozpouštět krevní sraženiny v lidských cévách. Právě
krevní chomáčky totiž vyvolávají srdeční infarkty a záchvaty
mrtvice.
Na vývoji nového trombolytika pracují společně němečtí a
mexičtí badatelé. Největší podíl na tomto výzkumu mají mexický
biolog Alejandro Alagón Cano a jeho německý kolega Wolf-Dieter
Schleuning, které pojí dvacetileté přátelství. Schleuning je
předsedou představenstva společnosti Paion v Cáchách, která byla
založena před třemi lety a získala práva na DSPA. Prostředek je
nyní testován v druhé klinické fázi na pacientech a jeho uvedení
na trh je plánováno na druhé pololetí roku 2006.
Podle vědců, kteří se jeho vývojem zabývají, působí DSPA na
krevní sraženiny mnohem cíleněji, než jediný dosud povolený
přípravek stejného určení TPA. Jeho účinnost tkví podle
Schleuninga v tom, že příslušný enzym se skutečně aktivizuje
teprve při kontaktu s fibrinem, který vzniká v cévách při srážení
krve. Kromě toho působí DSPA ještě až devět hodin po mozkové
mrtvici.
Alagón, který dodal z Mexika v první fázi výzkumu upíří sliny,
rád vypráví o svých pokusných zvířatech. Upíři se prý nevyznačují
jen vyspělým sociálním chováním, nýbrž také neuhasitelnou žízní.
Upírek, který sám váží 25 gramů, dokáže bez problémů a rád
vychlemtat 15 mililitrů krve naráz - a je pak tak těžký, že už
není schopen vzlétnout a nezbývá mu, než se dobatolit zpátky do
jeskyně pěšky.
Před jeskyněmi v okolí Tepotztlánu jižně od metropole Mexika
napínal Alagón se svými pomocníky kdysi za bezměsíčných nocí
sítě. V zájmu vědy muselo v letech 1983 až 1990 položit život
kolem 1200 mexických upírů. Ty časy jsou už ale dávno pryč.
Počátkem 90. let se Schleuningovi podařilo vyrobit příslušný
enzym pomocí genetické techniky.
Zdroj: ČTK
Přidat komentář