Podle odborníků není daleko doba, kdy se budou kmenové buňky
získané z pupečníkové krve běžně využívat k léčení mnoha nemocí.
"Věřím, že se lékařské vědě už v nejbližších letech podaří
prokázat, že kmenové buňky získané z pupečníkové krve lze s
úspěchem využít při léčení Alzheimerovy choroby, cukrovky,
onemocnění jater, Parkinsonovy choroby či mozkových mrtvic,"
prohlásil předseda České gynekologicko-porodnické společnosti Vít
Unzeitig.


Celková cena odebrání a zmrazení kmenových buněk z
pupečníkové krve, které zdravotní pojišťovny nehradí, je 39.375
korun. Z toho 12.000 stojí laboratorní testy a přeprava krevního
vzorku do laboratoří společnosti v Bruselu. Laboratorní
zpracování a oddělení kmenových buněk přijde na 17.875 korun. V
celkové částce je zahrnut i poplatek 9500 korun za skladování po
dobu prvních dvaceti let.


Zástupci firmy ujišťují, že rozhodně nejde o komerční
záležitost. Částka, která už zahrnuje devatenáctiprocentní daň z
přidané hodnoty, podle nich kryje pouze náklady.


Veberová je přesvědčena o tom, že zájem o tuto službu
poroste. "Jsme optimisté a klademe si za cíl, že kmenové buňky
pro své děti bude uchovávat 800 až 900 maminek ročně," uvedla.


Profesorka Eva Syková z Akademie věd ČR vidí ale problém v
tom, že se zájemce o zpracování a zmrazení pupečníkové krve pro
budoucí využití za poplatek od soukromých společností nedoví, že
mu může stejně posloužit například krev z kostní dřeně.
Společnosti mu také slibují něco, co stále není prokázáno. "Měl
by vědět, že to může mít cenu, ale také nemusí," uvedla.
Připustila, že svým způsobem o způsob podnikání jde.


V České republice existuje i veřejná banka pupečníkové krve,
jejímž zakladatelem je lékař Ústavu hematologie a krevní
transfúze Petr Kobylka. Matky po porodu do ní dobrovolně darují
pupečníkovou krev, aby jednou pomohla někomu, kdo léčbu bude
potřebovat. Banka nabízí štěpy připravené k transplantaci i k
mezinárodní výměně přes informační systém českého registru dárců
kostní dřeně.


Zatímco kolem využitím pupečníkové krve etické pochybnosti v
podstatě nejsou, v názoru na to, zda je etické používat k léčení
například buněk z embryí, odborníci nejsou jednotní.


První banka embryonálních kmenových buněk na světě zahájila
provoz letos v květnu v Británii. Oponenti označují výzkumy na
embryonálních buňkách za neetické a banku odsuzují jako skladiště
mrtvých dětí. Podle nich vyjímání kmenových buněk z lidských
embryí porušuje lidská práva zárodků. Londýn se kvůli bance
dostal do rozporu i s Washingtonem, protože prezident George Bush
v srpnu 2001 podepsal nařízení, které omezilo přidělování
federálních fondů výzkumům pracujícím s embryonálními kmenovými
buňkami.


Kmenové buňky mají schopnost přeměny v jakoukoli buňku či
tkáň. Vědci jsou přesvědčeni, že tyto buňky nabízejí
pravděpodobně revoluční cestu, jak léčit nemoci a napravovat
poškozené tělní tkáně tím, že dokáží nahradit nemocné buňky. K
tomu, aby se skutečně zjistilo, jak tento mechanismus přesně
funguje, bude však podle odborníků potřeba ještě dlouhý výzkum.


Václav Hrníčko - ČTK