Učení ve spánku

Dobrý noční spánek znamená odpočinek pro tělo, ale pro mozek to může být tvrdá práce. Jestliže se člověk večer učí něčemu novému, části mozku, v nichž se poznatky ukládají, pracují i ve spánku a upevňují nově nabyté informace. Vyplývá to ze studie, kterou na Wisconsinském univerzitním systému provedl tým neurologa Giulla Tononiho.

Skupina 12 pokusných osob dostala za úkol hrát jednoduchou
počítačovou hru, která spočívala v pohybování kursorem různými
pozicemi na obrazovce počítače. Účastníci hráli před spaním.
Vědci bez vědomí hrajících na některých počítačích pohyb kursorů
ovlivňovali, takže se hráči museli naučit, jak odpor šipky
zvládnout a pokračovat ve hře.


Před ulehnutím k spánku neurologové připevnili na hlavy hráčů
elektrody, aby mohli snímat mozkovou aktivitu spících. Zjistili
zvýšenou aktivitu v pravé hemisféře u těch lidí, kteří před
spaním hráli těžší verzi hry. Mozky ostatních byly v klidu.


Rozdílné bylo také rozložení spánkových fází. U lidí, kteří
hráli pozměněnou hru, se v některých oblastech pravé hemisféry
prodloužila fáze takzvaného pomalého spánku (non REM fáze), v níž
člověk hluboce spí. Ve spánkové fázi REM, kterou charakterizuje
rychlý pohyb očí (rapid eye movement), člověk většinou sní.


Prodloužení non Rem fáze se týkalo hlavně té části mozku,
která je nezbytná pro vizuální a prostorové myšlení a také pro
koordinaci ruky a oka. Všichni hráči upravené verze ve hře po
probuzení pokračovali úspěšněji než před usnutím.


Tononi upozornil, že největší změny spánkových fází
zaznamenal u osob, jež měly s překonáváním vzdorujícího kursoru
na počátku největší potíže, a musely tedy při učení vyvinout
největší úsilí.


Zdroj: ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama