V celém západním světě stoupá počet velmi starých lidí, ale ve Francii roste prudce. Konstatoval to Národní ústav pro statistiku a hospodářské výzkumy (INSEE) v Paříži, který údaje zveřejnil. Vyplývá z nich, že počet stoletých Francouzů vzrostl více než pětinásobně - z 3760 v roce 1990 na letošních 20.115. V Británii jsou století nejrychleji se rozrůstající skupinou populace, ta nicméně za Francií zaostává. V čem vězí tajemství francouzského úspěchu?

Francie nadále drží rekord pokud jde o nejdéle žijícího člověka. Tím se stala Jeanne Calmentová, která zemřela v roce 1997 ve věku 122 let, pět měsíců a 14 dní. Svou dlouhověkost připisovala stravě bohaté na olivový olej, pravidelné konzumaci portského vína a schopnosti za všech okolností se usmívat. Vzhledem k zálibě v dobrém jídle a pití a umění radovat se ze života byla perfektní reklamou na zdravý způsob života po francouzsku.

Přestože Francouzi holdují smetaně, vajíčkům, husím játrům a digestivu po jídle, a nezřízeně milují silné cigarety Gitanes, trpí o polovinu méně obezitou, zaznamenávají o polovinu nižší úmrtnost na následky srdečních chorob a nižší počet případů rakoviny u žen (nikoli u mužů) než Britové. Dokonce i v pokročilém věku hrají petanque a jezdí na kole, a díky čilé aktivitě pak s chutí spořádají oběd. A ten berou velice vážně - od raného věku si v klidu, pohodě a vsedě dopřávají jídlo o třech nebo čtyřech chodech.

Záhadou je, jak se zemi nekorunovaného krále francouzských kuchařů a gurmánů Auguste Escoffiera, milující bohatou stravu a hutné krémové omáčky, podařilo vyvarovat se epidemie srdečních chorob. Francouzská a britská strava obsahují obdobné množství tuku - připadá na něj zhruba 40 procent z veškerých přijímaných kalorií - nicméně Francouzi registrují zhruba o 50 procent méně případů srdečních onemocnění u osob do 75 let než Britové.

"Víme, že za to vděčí životnímu stylu... myslím, že s tím má co do činění červené víno," říká profesor gerontologie Oxfordské univerzity Kay Tee-Khaw.
Nízký počet srdečních onemocnění ve Francii, vzdor bohaté stravě, je francouzským paradoxem, nad nímž si vědci a lékaři už desetiletí lámou hlavu. Američtí badatelé se domnívají, že by vysvětlením mohl být francouzský zvyk jíst všechno, ale v malém množství.

Stejně jako Británie má i Francie předěl mezi severem a jihem, přičemž v Normandii dominují na jídelníčku tučné sýry a jablečný mošt, a blíž ke Středomoří ryby, ovoce, zelenina a olivový olej spíše než máslo. Úmrtnost klesá úměrně tomu, jak spotřeba ovoce a zeleniny stoupá.

A pak je tu víno. V posledním desetiletí v Británii prudce stoupl prodej vína, nicméně jeho spotřeba 27 litrů na hlavu za rok ještě stále značně pokulhává za 64 litry ve Francii. Ačkoli Francouzi pijí víno ve velkém množství, konzumují jej umírněně - zapíjejí jím jídlo, zatímco Britové ho do sebe na tazích lijí ve velkém naráz.

Má se za to, že červené víno má příznivé účinky v boji proti srdečním chorobám. Ale Roger Corder, profesor experimentální terapeutiky v londýnské nemocnici sv. Bartoloměje a autor knížky Vinná dieta, je přesvědčen, že vysvětlení je složitější. Zjistil, že jihofrancouzský departement Gers v blízkosti Pyrenejí má dvakrát víc devadesátiletých než je národní průměr. Když Corder analyzoval víno Madiran, k jehož výrobě se používá nejméně 40 procent hroznů odrůdy Tannat, pěstovaných v této oblasti, zjistil, že mají jeden z nejvyšších obsahů látky nazvané procyanadin, která má příznivý vliv na cévy.

Podle Cordera to ale není jen o víně. Francouzi vydávají více peněz za jídlo a jejich strava je kvalitnější a pestřejší. "Zapomeňte na všechny ty dietní nesmysly a prostě jen jezte zdravěji - a hýbejte se," nabádá. "Francouzi vstupují do cyklistických klubů - a pak si dopřávají fantastický oběd."

Prudký nárůst velmi starých obyvatel země galského kohouta je záhadou i pro Francouze samé. A taky jim to trochu dělá těžkou hlavu. Půjde-li to takhle dál, do poloviny 21. století bude ve Francii 170.000 stoletých.

Francouzští vědci odhadují, že na francouzském klimatu a stravě je něco, co přispívá k dlouhému životu. Jenže klima a strava jsou už celá léta zhruba stejné.

Růst počtu stoletých - tři čtvrtiny z nichž jsou ženy - je vysvětlován také zlepšováním lékařské péče.

Američtí badatelé objevili před deseti lety něco, co označují za "francouzský paradox". Francouzi žijí déle a jsou zdravější, přestože konzumují leccos - zvlášť hodně červeného vína, o němž se má za to, že ve velkém množství škodí zdraví.

Zdroj. ČTK