Srdce a krevní oběh

Srdeční sval potřebuje pro svou náročnou práci rovněž bohaté krevní zásobení. To je zajištěno dvěma věnčitými (koronárními) tepnami, které se větví v srdečním svalu a dodávají mu tolik potřebný kyslík a živiny. Intenzivní práce kosterních svalů (např. při těžké práci nebo při běhu), ale i psychické zatížení (např. rozrušení, strach) zvyšují nároky organismu na dodávku krve. Zdravé srdce na to pružně reaguje zrychlením a zesílením srdečních stahů. To vyžaduje rovněž zvýšení průtoku ve věnčitých tepnách, což u většiny lidí nečiní žádný problém.
Aby se srdeční sval stahoval koordinovaně a rytmicky, obsahuje systém uzlů a vodivých vláken, které zabezpečují vznik a převod  elektrických podnětů (stimulů). Na základě těchto stimulů se stahují nejdřív srdeční síně, (krev proudí do komor) a následně srdeční komory (krev putuje do celého těla). Z výše uvedeného lze odvodit, že srdce pracuje automaticky; nervový systém pouze zrychluje a zpomaluje frekvenci (rychlost) a sílu srdečních stahů podle aktuální potřeby organismu.

EKG (elektrokardiografie) je přístrojová vyšetřovací metoda, která umožňuje grafický zápis elektrických proudů vznikajících při srdeční činnosti; může ji použít i praktický lékař. Je nepostradatelným pomocníkem při vyšetření všech srdečních chorob. Před zavedením specializovaných vyšetření to byla jedna z mála diagnostických metod používaných v diagnostice srdečních chorob.

Autor: Pavel Bělunek, student 2. ročníku oboru Všeobecná sestra, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Recenze: Doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, I. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc