Spánková obrna

Existence REM fáze spánku (zkratka: rapid eye movements - rychlé oční pohyby, které tuto fázi spánku provázejí) byla objevena teprve začátkem padesátých let a minimálně dalších deset let trvalo, než vědci plně pochopili, kolik záhad tento stav mysli skrývá. Živé sny, které REM spánek provázejí, přitom nejsou ani zdaleka jeho nejzajímavějším aspektem.

Současně s nástupem snů totiž dochází k poklesu svalového napětí (ve spánkových laboratořích se zjišťuje pomoci elektrod umístěných pod bradou), který je tak výrazný, že lze hovořit o "spánkové obrně". Sporadicky se sice snícímu člověku mohou pohnout jeden či dva prsty na ruce nebo noze, ale v celkovém měřítku není během REM spánku schopen žádného většího pohybu.

Někteří lidé mají to "štěstí", že stav obrny mlhavě zažívají ještě během prvních okamžiků po probuzení uprostřed snu. (Objevily se názory, že právě spánková obrna je odpovědná za vznik děsivých snů, v nichž se snažíme utéct, ale nemůžeme se hnout z místa.) Většinou se však normální svalové napětí obnoví dříve, než se ze spánku probereme natolik, abychom mohli jeho pokles zaregistrovat. Jednou z mála výjimek z tohoto pravidla jsou náhlé záchvaty spánkové obrny, kterými trpí osoby postiženě narkolepsií.

Narkolepsie je neurologická porucha, která se projevuje zvýšenou spavostí; narkoleptikům hrozí, že usnou dokonce i při práci či při řízení auta. Většina z nich je proto zcela odkázána na povzbuzující prostředky. Kromě toho však mohou trpět i řadou dalších příznaků, které je možné vysvětlit pouze tehdy, budeme-li se na ně dívat jako na roztříštěné epizody REM spánku. Nejhoršími jsou pro narkoleptiky okamžiky bezprostředně po usnutí nebo těsně před probuzením, protože v těchto chvílích se jim už (respektive ještě) zdají sny, přestože jsou plně při vědomí. Na rozhraní spánku a bdění proto mohou zažívat mimořádně živé halucinace označované jako hypnogogické klamy.

U některých narkoleptiků se stává, že zcela ochrnutí, a přitom při vědomí musejí v posteli ležet někdy i více než deset minut. Patrně nejpozoruhodnější je, že záchvat obrny je může postihnout i během nějaké běžné činnosti a dokonce i ve stoje. Vyvolávajícími podněty mohou být i tak všední situace jako intenzivnější vyjádření emocí nebo hlasitý smích. K léčbě narkolepsie se používají látky, které napodobují působení mediátorů nebo s nimi reagují, ale její přesná příčina není známa.)

Zdroj: Jay Ingram - Cesta za tajemstvím mozku, nakladatelství Oldag

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Komentáře (567)

  • Obrázek uživatele Mary
    Mary (anonym)

    nedavala som to do suvislosti s tymto-so spankovou obrnou...tak to zase urcite vyskusam..inak plati presne to co tu odznelo..nepanikarit, ukludnit sa...ja sa vascinou ukludnim preto aby som ziskala energiu sebou trhnut a zobudit sa, lebo ked sa o to snazim v panike tak to vobec nejde, a dost dlho...ked sa mi primiesa aj nejaky strach ze ma chce niekto ohrozit tak vtedy je to najhorsie a vedy sa snazim kricat, aj ked nie hned uspesne...a strasne vela energie ma to stoji...uplne z poslednych sil...a este jedna vec...ako som toto precitala, urcite mame my nejaky dar len ho nevieme vyuzit, lebo sa mi stala zaujimava vec...to vsetko mi az teraz doslo, ze to je vsetko vsetko spojene S.O...spala som vo svojej posteli, sama, pri zazatej lampe...zrazu sa mi zdalo ze vosla do izby osoba, normalne som ju pocula, ako mi ide zhasnut svetlo co mam pri hlave, bola som pri vedomi ale samozrejme to som vedela iba ja lebo som bola zase paralyzovana...zhasla mi svetlo, prikryla ma, a pohladkala po pleci a odisla...hrozne ma to upokojilo, ale zase sa ozval rozum a zacala som panikarit lebo som sa chcela otocit a nemohla som, ked sa mi to po strasnych mukach podarilo, otocila som sa a svetlo bolo zapnute, tak som isla za mamou sa jej spytat ci nebola v mojej izbe pred chvilou ona na mna pozerala jak vyr ze o com to tocim...zvysok noci som zo strachu prespala u nej...den na to nam volali ze mi zomrel stryko...podla mna sa bol v tu noc so mnou rozlucit, jeho astralne telo...viem to...a inak je super ze tu je toto forum, az teraz mi doslo kopec veci, ze to mam vlastne odmalicka, len som o tom nevedela...inak mam 25 rokov...ak niekto pride na nieco zaujimave okrem cestovania nasho astralneho tela a k comu to mozme vyuzit tak napiste...ahojky

    Lis 09, 2009
  • Obrázek uživatele Mary
    Mary (anonym)

    jaj, a ked mi to na druhy den opisuju ze som zo sna kricala tak hovoria ze to nekricim ale len nejak cudno kvilim...oni nevedia ze nie zo sna ale vedome to robim,ale ako som spominala, nebudem im to vysvetlovat ked nevedia o co ide...kazdopadne, nikto z mojho okolia to nikdy nezazil tak nechapali ked som im popisovala priznaky...presne take ako pisali ostatni...zobudit sa a nebyt schopny akehokolvek pohybu, ani oci otvorit, nic...proste iba cakat ze to prejde, alebo vynalozit strasidelne velku silu na to aby sa mi podarilo sebou trhnut...a potom ten nevyslovny pocit stastia ked "precitnem", aj ked som dolamana na srot a chce sa mi este spat, radsej sa prinutim sa postavit a este som dlho slaba alebo ako omamena...inak tiez som nikdy ziadne drogy nebrala...to s tym podla mna nijak nesuvisi, ved to mam odmalicka...co mi doslo az teraz...

    Lis 09, 2009
  • Obrázek uživatele Mary
    Mary (anonym)

    Kto vie preco sa nam toto stava, urcite to ide nejak aj z fyzickeho hladiska vysvetlit...niekto pisal ze nerv.sust je nejak "odpojena" pocas spanku aby sme nemykali rukami nohami ked sa nam sniva co je logicke, ale v com to je ze tento stav trva aj po prebudeni? niekde tam musi nastavat nejaky "skrat", ale tazko to budu skumat vedci...pochybujem ze nam chyba nejaky vitamin alebo co...ved sa to stava zdravim ludom...

    Lis 09, 2009
  • Obrázek uživatele ATA
    ATA (anonym)

    Fyzicky to vysvětlit jde a vědci to taky zkoumaj i když moc jih neni a tady v CR se o tom asi težko něco dočtem . To že paraliza přetrva i po probuzeni nejde vysvetlit jednoduše hraje tam roli strašna sousta faktoru hladiny určitejch neurotransmiteru,aktivita časi mozku,doba unva pred spankem,osvetleni pred usnutim , jidlo.Je toho fakt hodne znam par faktoru ketry mužou spusteni paralizi pomoct ale stejně je to dodst o nahode. Zatim je priliš malo informaci nebylo by špatny tady treba sepsat co se deje ten den pred paralizou třeba se pak dalo podle lip predvidat. Pokud by jste chteli popsat co se v mozku pri paralize deje tak dejte vedet. Muj postoj k paralize je pozitivni ja si ten stav uživam ale taky jde o tom že ja sem vedel do čeho jdu a dostaval sem se do ni diky cvičenim na stralni cestovani a lucidni sny. Pokud jse chte z paralizy dostat hlavni je zachovat klid a pak se pokust pohnout treba prstem na ruce nesnažte se zaraz pohnout celim tělem.Taky by mělo pomoct změnit rytmus dechu -dychat z hluboka to začne tělo probouzet. V pralize sou bežne zapojeny oči a dychani taky je to vetšinou jediny co jde v uplne parlize ovldat takže na tostt se z pzalizy je prave vhoda změna dechu pokud by nepomohlo hluboky dychani jete bych možna zkusil dech zadržet mohlo by to simulovat apnoe a spustit probouzeci reakci . V paralize se mužou viskytnou i ruzne vjemi muže to byt naproyto cokoly amuže to vypdat realneji než realita co to je už obtižnejši ja se zajimam o oba pohledy jak magickej tak vedeckej veda dokaže pospat ketry casti mozku sou u toho aktivni ale už neda odpoved na to jetly samotna informace vznika v mozku nebo mimo.Tady je voplba zatim na každym ketry visvětleni je mu bližši.Treba vystup z tela de vysvetlit z neurologikeho hledika rozhozenim smylovejch vjemu tim se zniči nebo treba rozdvoji obraz těla . Pokud by to nekoho zajimalo podrobnejš nebo si chtel pokecat ICQ 345169964

    Led 16, 2010
  • Obrázek uživatele jakubs
    jakubs

    Jakub(20).Mám úplně stejné problémy až nato ,že nemám potíže s dechem,ale třeba včera uprostřed noci mě to opět přepadlo až 6x po sobě.Měl jsem opravdu strach zavřít oči ,protože když jsem je zavřel tak hned nato jsem se zase nemohl hnout.Poprvé se mi to stalo asi před půl rokem kdy sem si myslel že je to jenom nějaký děsivý sen.když se snažím mluvit, tak se zmůžu jenom na pazvuk stylu (hmmmhmm).Mě osobně pomáha když se zameřím na nohy a zacukám jimi a zachviličku to povolí.Když sem se snažil moje opakované nočmí můry popsat kamarádům,tak to nikdo nepochopil.Ale ted sem rád ,že jsem přišel na to co je a že nejsem jediný kdo zažívá ten horror.Samozřejmě bych to nikomu nepřál.Hrozně se mi tady ulevilo ,že to není nic vážného.Už sem si na to zvyknul.

    Feb 05, 2010
  • Obrázek uživatele Lubos
    Lubos (anonym)

    Caute tiez ma SO rovnake stavy ako popisujete az na to ze nemam ziadne halucinacie iba lezim a nemozem sa hybat ani rozpravat trva to cca 15 sec ale je to hrozne :( Ale ak to niekomu pomoze vzdy sa mi to stava iba ak spim na chrbte alebo na bruchu nikdy som nemal SO ked spim na boku skuste teda spat na boku aj ked sa to tazko da ustriehnut kedze v noci sa clovek prehadzuje :( mno ja som si vsimol ze na boku mozem v pohode spat a nebat sa SO. Dajte vediet v akej polohe spite vy Dakujem.

    Feb 18, 2010
  • Obrázek uživatele luky
    luky (anonym)

    Je mi 22 a nikdy jsem spánkovou obrnu nezažil, avšak věděl jsem o ni a četl o ni mnoho, hlavně tedy různé komentáře lidí, co to zažili. Jenže dnes se mi to stalo taky, a tedy vím jaká je to hrůza...nadruhou stranu jelikož jsem si o tom četl dokázal jsem svůj stav i ve spánkové obrně správně zanalyzovat. I když jsem přesně věděl co se se mnou děje byla to pro mě stejně tak velká hrůza, že se to ani nedá popsat. Nejdříve se mi zdál sen, pak jsem se "probudil" vypadalo vše normálně ani mi ještě nic nehučelo kolem hlavy, jen jedna věc mě po "probuzení" zarazila měl jsem pocit, že mi někdo sedí na nohách...a když jsem se chtěl podívat o co jde, tak to propuklo v plné síle, začal jsem se propadat někam do hlubin nebo spíš sám do sebe, pak jako by mě někdo tahal ze mě samotného...kolem hrozný šum a švist...bylo to tak hrůzostrašné - chápu lidi co říkají, že si mysleli, že umírají, já si to taky chvíli myslel...na druhou stranu i když to bylo hrůzostrašný - jsem přesvědčený, že když se překoná strach může to být užasná zábava! Vědomí mi totiž šrotovalo uplně normálně, věděl jsem co se semnou děje a přemýšlel jsem v té chvíli nad svým stavem...jenže to bylo dnes poprvé a bylo to až moc ohromující a děsivé - vlastně ani nevím zdali je dobré to chtít prožít znovu...ovšem přítomnost někoho jsem cítil taky...je to zajímavé a děsivé zároven.

    Bře 01, 2010
  • Obrázek uživatele stepan
    stepan (anonym)

    stava se mi to sami:( postavu...je mi taky 17 a mam to sami:D:D zatim teda bez postavy,ale obcas se mi stava ze slysim strasne hlasite jako by mi meli prasknout usi nakej zvuj,tezko rict cemu se podoba..zajmalo by me esli se z ty obrny pokousite dostat nebo se to samo uvilni..ja kdyz to totiz necham,tak se mi najednou ztezuje dejchani a asi bych se udusil,dycky se snazim usilovne pohnout nejakou casti tela..

    Bře 02, 2010
  • Obrázek uživatele stepan
    stepan (anonym)

    Je mi 22 let a v...kamo ja ji ted zazivam nekolikrat do tejdne,bud v klidu:P

    Bře 02, 2010
  • Obrázek uživatele Jarek(21)
    Jarek(21) (anonym)

    Měl jsem několikrát pocit, že jsem ležel paralizovaný na posteli, potom jsem jakoby vstal a chodil po bytě. Nebo spíše vznášel a nemohl jsem svůj pohyb moc dobře koordinovat. Potom jsem se vzbudil doopravdy. Ze začátku jsem myslel, že jde o astrální cestování ale potom jsem si uvědomil, že můj dům vypadal trochu jinak. Měl místnosti, které ve skutečnosti neexistují, nábytek byl jinak a dokonce jsem se setkal s různými postavami, ačkoli doopravdy jsem byl doma sám.. Ale já vždycky myslel, že při ast. cestování člověk vidí skutečnost.. Tak nevím.. co bylo potom tohle?

    Bře 03, 2010
  • Obrázek uživatele lukas
    lukas (anonym)

    www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/vliv-mestskeho-zivota-na-rozvinuti-alergie/

    Bře 03, 2010
  • Obrázek uživatele Terka
    Terka (anonym)

    Já spánkovou obrnou trpím už přes 4 roky a je to opravdu očistec - když jsem se odvážila zeptat doktora, vyložil mi problematiku spánkové obrny, ale zároveň dodal, že jsou to stavy, které nejsou životu nebezpečné a léčit se to nedá... Naznačoval jedině psychologickou léčbu s tím, že je dost časově náročná a nedá se zaručit výsledek

    Bře 03, 2010
  • Obrázek uživatele hana
    hana (anonym)

    Opakuje sa mi to už pár rokov, nie pravidelne. Po poslednom raze som myslela ,že sa vyberiem k lekárovi , ale teraz vidím, že nei som sama. Zažiť sny ako skutočnosť, ale hroznú je fakt hrôza. ˇˇCudujem sa , že sa nebudím šedivá.Manžel to úplne ignoroval a až teraz po prosbách , aby ma zobudil to snᡡd pochopí. Jednoducho vás musí niekdo zobudiť a dlhšie sa prihovárať prebrať vas lebo znova do toho padáš- des. Neviem či sa dá na to zvyknúť.

    Bře 16, 2010
  • Obrázek uživatele Beruše
    Beruše (anonym)

    Ahoj je mi 21. Dneska jsem se dívala na tv pořad Střepiny, kde byla reportáž o narkolepsii. Konečně jsem zjistila co se se mnou děje. Náhodou se zmínili o spánkové obrně a hned jsem se šla na internet podívat, jestli je to, čím trpím. Docela mě uklidnilo, že nejsem sama, ale na druhou stranu, mě docela děsí to, že se to nedá léčit a že je možné, že se to bude zhoršovat. Když zapátrám v paměti, tak spánkovou obrnou trpím už od dětství. Vždycky jsem si připadala jako nějaký "blázen", když jsem své stavy popisovala rodičům nebo kámošům :(. Dneska ráno jsem měla zase jeden z těch stavů. Vždycky se snažím uklidnit (i když to nejde :) Ležela jsem na zádech a snažila se "rozhýbat". Občas to pomůže a dostanu se z toho, ale dneska jsem cítila, že mám jako nějakou třesavku. Protože jsem dneska nespala doma, bylo mi to takové trapné, kdyby mě někdo v takovém stavu viděl, protože to muselo vypadat jako nějaký záchvat. Jednou se mi dokonce stalo, že jsem se málem udusila. Najednou jsem cítila, jak mi v krku teče slina a já ji nedokázala polknout a nijak zastavit :( doufám, že tohle už nezažiju :D Zjistila jsem, že večerní stavy mívám, když jsem třeba hodně unavená (je to jakoby tělo chtělo spát, ale mysl ne). A ranní stavy (nebo přes den, když si jdu třeba po obědě lehnout) mám, když jsem "přespaná". Ráda bych si o tom s někým pokecala, když teď vím, co mi je. Protože doma se už o tom se mnou nechce nikdo bavit :D Tak Vám všem držím palečky a jakoby se těším na další stav, abych zjistila co se bude dít, když už vím, že se stopro probudím.

    Bře 22, 2010
  • Obrázek uživatele David
    David (anonym)

    Beruše: Ahoj také jsem po dnešních vlastně po včerejších Střepinách zjistil co se to vůbec se mnou děje, ale že bych se těšil na další stav tak to vážně ne. Je to velice nepříjemné, když se člověk nemůže hýbat a sotva popadá dech.

    Bře 22, 2010
  • Obrázek uživatele Beruše
    Beruše (anonym)

    Beruše: Ahoj také jsem po...Neříkám, že se přímo těším, ale jsem zvědavá, jak to budu snášet, když už vím, co to je. A vím, je to hrozné:(

    Bře 22, 2010
  • Obrázek uživatele Luky
    Luky (anonym)

    prt!Já nevím, střepiny jsem neviděl...ale narkolepsie myslím není to samé co spánková obrna...nebo ve střepinách říkali, že je to to samé? A pokud vím tak u spánkové obrny nikdo neví, proč se děje...často lidi říkají, že se dusí, ale já se u toho nedusil...tak já nevím...,a čím je způsobená ta narkolepsie, říkali to tam v těch střepinách?

    Bře 23, 2010
  • Obrázek uživatele zdenica
    zdenica (anonym)

    Já nevím, střepiny jsem...tak narkolepsie je vrozená nelečitelná choroba, co jsem tak pochopila, a její příznaky mužou byt práwě spankové obrny. Takže když máme s.o. neznamená, že jsme hned narkoleptici ne? A taky se mi stává, když mám ten staw, že bych nejraději utekla za našima do ložnice, pže mám oprawdu hnusný pocit. Když už se z toho konečně dostanu, postavím se, projdu chodbou, přes kuchyň a dále to najednou nejde, něco mě tam jakoby vyděsí nebo tak a pak zjistím, že jsem v posteli a že jsem vlastně nikam ještě nešla, ok když už jsem teda konečně vzhůru, zajdu tam doopravdy, jsem už v kuchyni...a zase se nedostanu dál a pak si o5 uwědomím, že jsem pořad ještě v posteli.....a takhle to je několikrát za sebou:( pak už ani kurwa fakt nevím co je sen a co skutečnost. :( je to maras fakt, nestává se vám tež někomu něco takového?? Ted jak na to tak myslím, tak mám zas strach jít spát :( snad někoho neurazím, ale já už se tomu musím smát :D:D:D je to v rici!!!:P dobrou noc spěte dobře..

    Bře 25, 2010
  • Obrázek uživatele jojo
    jojo (anonym)

    tak narkolepsie je vrozená...je to prostě něco neobyčejného...je to dar nebo prokletí...? Myslím, že záleží na přístupu jednotlivce:) Jsou to zážitky jak z jiné reality, je to děsivé, ale zároven hrozně vzrušující:D bohůžel i nepopsatelně strašidelné a reálné...

    Bře 28, 2010
  • Obrázek uživatele Blanka
    Blanka (anonym)

    Tak spánkovou obrnou trpí i má 13 letá vnučka.Když mi to popsala,byla jsem vyděšená s ní.Ty střepiny jsem neviděla,možná by se daly najít na streemu?Kdy to dávali?

    Bře 28, 2010
  • Obrázek uživatele Beruše
    Beruše (anonym)

    tak dneska jsem měla zase stav a musím říct, že opět hrůza...a to jsem si řikala, že už to bude dobrý, když vím o co se jedná. Jenže dneska mě to chytlo uprostřed noci:( to se mi ještě nestalo. Slyšela jsem hlasy... uff byla to zase hrůza no :(

    Bře 29, 2010
  • Obrázek uživatele leo
    leo

    Ahoj všichni. Nevím kde začít, ale…jsem rád, že tyhle stránky existují a že se tudíž mohu podělit o své zážitky s ostatními. Mám také své zkušenosti se Spánkovou obrnou a i když poslední SO jsem měl díky bohu asi před 20 lety, tak ty zážitky a vzpomínky jsou tak děsivé, že i po tolika letech jsem na to nezapomněl a myslím, že ani nikdy nezapomenu. Protože větší hrůzu jsem ve svém životě dosud nezažil. A protože si na to čas od času vzpomenu i když už mě to nepostihuje, tak jsem se o tom zkusil dozvědět něco více díky internetu a tak jsem narazil na zdější stránky. Letos mi bude 32 let a Spánkovou obrnou ( pokud se tak opravdu nazývá to, čím jsem procházel ), jsem trpěl asi od svých 5 do 10 let. Často jsem míval hodně živé sny, ale když jsem se probudil, nebo často už i v době kdy se mi zdáli, jsem věděl, že jde o sny. Ovšem to co jsem prožíval v průběhu Spánkové obrny bylo tak reálné, že opravdu nevím jestli to byly sny, nebo o co se jednalo. Ale bylo to odlišné od běžných snů. A zároveň to asi nebyla realita. Pokusím se to nějak popsat. Mělo to spoustu stejných nebo podobných projevů, jaké tu všichni popisujete. Šel jsem spát a těsně poté, co jsem usnul jsem se jakoby „probudil“ a nemohl jsem se pohnout. Provázelo to takové to pískání v uších, které tu mnozí popisujete. To, co se mi stávalo dost dobře popsala i „Zdenica“. V tom stavu jsem se snažil křičet, volal jsem na mamku a jejího přítele do vedlejšího pokoje protože jsem byl vystrašený k smrti, ale samozřejmě nic nebylo slyšet. Nebo jsem šel přes mamčin pokoj jakoby na chodbu a tam mě vždy NĚCO vyděsilo a nemohl jsem jít dál. Pak jsem se ocitl zase v posteli…a to se několikrát opakovalo ( přesně jako to popisovala Zdenica ). Tohle všechno by ještě bylo celkem v pohodě, ale to, proč si to všechno do dnes pamatuji a proč to považuji za největší hrůzu jakou jsem doposud zažil bylo, že jsem při tom měl prakticky pokaždé zrakové halucinace ( pokud se o ně skutečně jednalo, páááč opravdu nevím o co se přesně jednalo ). Prakticky vždy to začínalo tím, že když jsem se nacházel v tom stavu, tak mi na hrudi seděla nějaká stará škaredá babizna. Asi vám to připadá směšné, ale opravdu se to dělo. A když mi ta babizna seděla na té hrudi, tak jsem měl v tu dobu i vámi zmiňované problémy s dýcháním. Na této stránce je obrázek, který dost dobře odpovídá tomu co jsem zažíval a VIDĚL ==> http://translate.google.cz/translate?hl=cs&langpair=en|cs&u=http://en.wikipedia.org/wiki/Sleep_paralysis Nevím samozřejmě o co se jednalo…jestli to byla narkolepsie, kataplexie, hypnagogní halucinace, nebo cokoliv jiného, ale každopádně přibližně v těch mích 10ti letech to přestalo a od té doby už jsem to NIKDY nezažil. V té době jsem o tom samozřejmě s nikým nemluvil. Byl jsem malé dítě ( 5 – 10 let ), tudíž by mi nikdo nevěřil. Navíc jsem v těch letech samozřejmě neměl vůbec páru o tom co se mi děje, jestli se to děje každému, jestli je to běžná součást života, nebo o co se teda vůbec jedná. Každý by to připisoval nějaké „přehnané dětské fantazii“…atd. Ale dnes s odstupem mnoha let mohu říci, že se v žádném případě nejednalo o dětskou fantazii, nebo nějaké výmysly ( vím co jsem zažíval a viděl ). Ohledně té zrakové halucinace ( té staré baby ) jsem se na nějakých internetových stránkách dozvěděl, že by se mohlo jednak o nějakého démona, nebo ducha umírajícího člověka, který tímto způsobem nasává energii ze zdravých lidí aby mohl dále žít. Tento výklad mě dost zaujal, protože to kurevsky dobře zapadá do situace ve které se naše rodina nacházela. V té době jsem bydlel v jednom bytě se sestrou, matkou, jejím přítelem, dědou a babičkou. A právě v té době, když mi bylo těch 5 až 10 let, jak jsem potom zjistil, trpěla má babička rakovinou. Byla tudíž umírající a v roce 1988, když jsem měl 10 let pak umřela. Je to možná jen shoda náhod, ale třeba to byl její duch, který mě neustále navštěvoval. Každopádně po její smrti už se mi to nikdy nestalo. Ale byl to tehdy dost velký psychický záhul na jedno malé děcko!!! Těžko říct jak to bylo, jak to je, o co se jedná… Dnes mi jde jen o to, abych zjistil o co jde, proč se to děje, jak se tomu vyvarovat.

    Bře 30, 2010
  • Obrázek uživatele KUBEE
    KUBEE (anonym)

    SO "trpim" taky,s tim rozdilem oproti vetsine lidi tady,ze uz se tak nebojim.Ne ze bych si to vylozene uzival,ale rozhodne se tech halucinaci a prizraku tolik nebojim jako kdysi.V podstate si s nimi pekne zahravam.Zjistil jsem,ze nejlepsi zpusob jak se dostat z toho nehybneho stavu,je zacit hybat prsty u nohou a pri posledni SO ve chvily kdy jsem zacal prsty hybat,jsem mel halucinaci a nekdo mi rekl neco ve smyslu:zkus se pohnout!Ja si v duchu odpovedel:to vis ze jo!V tu chvily bylo po paralyze a temer jsem se tomuhle zazitku zacal smat.Takze moje rada zni,nebat se,zachovat klid a uvedomit si,ze je to jen halucinace a nic nehrozi.Zkuste pak v klidu zacit hybat prsty u nohou.

    Dub 07, 2010
  • Obrázek uživatele zdenica
    zdenica (anonym)

    !!!!!!!!!!!!zdálo nebo zjevila se vám někomu přitom někdy SOVA ???

    Dub 08, 2010
  • Obrázek uživatele Ivet
    Ivet (anonym)

    http://www.facebook.com/pages/Spankova-paralyza-sleep-paralysis/104252269617415?v=photos#!/pages/Spankova-paralyza-sleep-paralysis/104252269617415?ref=ts

    Dub 23, 2010
  • Obrázek uživatele MCSACEK
    MCSACEK (anonym)

    SOVA? :-D Tady se někdo moc kouká ne emerický filmy :-D

    Kvě 01, 2010
  • Obrázek uživatele Eva
    Eva (anonym)

    Spánkovou obrnou trpím už 16 let a pokud vím vyléčit se nedá..naučte se s ni žít..jakmile začnete procitat myslete na něco moc pěkného ve stavu mysli se to skutečně dá..procitněte a radím něco dělat aby jste se naprosto probrali jinak do toho upadáte donekonečna..snažím se být min. 5 min. vzhůru a již se mi nevrátí tu danou noc..skutečně v oněm stavu nepanikařte začnete mít děsivá vidění..myslete pozitivně a uplně probděte..hodně štěstí všem!!!

    Kvě 03, 2010
  • Obrázek uživatele zde-nic
    zde-nic (anonym)

    Tak emerické nesleduju, ale třeba čtvrtý druh jsem viděla... Minulý měsíc se mi zdál sen, ve kterém za oknem mého pokoje seděla sova a něco žrala, já ji pozorovala (tak jak třeba sýkorky v zimě) a když jsem se pak probudila, bolely mě přední zuby, což se mi stává po obrně. Nevím mi to přišlo divné, že zrovna sova, tak jsem se tu jen chtěla zeptat. A naký saček či jak si říkáš se mi tu bude vysmívat?!!!

    Kvě 11, 2010
  • Obrázek uživatele Geri
    Geri (anonym)

    Ahoj všem, včera v noci jsem to zažila. Mám za sebou náročný víkend, hodně jsme s přáteli pili a tancovali. Včera večer se mi špatně usínalo. Určitě znáte, že se vám někdy, když usínáte(nebo váš přítel, když vy ještě nespíte), stane, že se sebou jakoby trhnete. Tohle jsem měla včera, takové to bdělé usínání. Potom začaly sny, jak se s kolegy z práce pereme o nějaké sladkosti(v tom snu jsem se tomu smála), potom se probudím a....nevím, jestli to popíšu pochopitelně, ale pravým uchem(ležela jsem na levém boku čelem ke svému příteli)mi jakoby vjel dovnitř pískavý zvuk a projel mi celým tělem tak, že jsem zůstala naprosto paralyzovaná, bez možnosti pohybu. Přítel byl ode mě vzdálený jen několik centimetrů, přesto jsem ho nemohla upozornit, protože to prostě nešlo. Při pokusu o pohyb mě to okamžitě začalo ještě víc svírat. Po několika neúspěšných pokusech pohnout se nebo zakřičet jsem si pomyslela, že toho nechám a možná to přestane. A taky přestalo. okamžitě jsem jej vzbudila a řekla,co se stalo a at mě drží, kdyby to přišlo znovu. Dnes tady celé dopoledne projíždím tyhle příspěvky a nejsem schopna normálně fungovat. Nic tak nepříjemného jsem ještě nezažila. Ještě teď se mi špatně dýchá a mám takový zvláštní tlak u srdce. Zvláštní....asi dva měsíce zpět mi kamarádka popsala svůj - dost podobný-zážitek. Fakt jsem nečekala, že by se mi to snad mohlo někdy stát.Nezajímám se o žádné vědy zkoumající takovéto "úkazy", spíš tomu vůbec nevěřím. Tedy až do včerejší noci. Doufám, že se to už nikdy nestane....je pravidlem, žese to bude opakovat???

    Kvě 18, 2010
  • Obrázek uživatele zde-nic
    zde-nic (anonym)

    Ahoj Geri, není pravidlem, že by se ti to mělo opakowat. U každého je to jinak, třeba ségře se to stalo jednou za život a já to mívám párkrát do měsíce, někdy párkrát za týden, někdy bohužel i párkrát za noc:( a to už je pak hardcore!!! Nastávající den pak vždycky stojí za hovno :( I když se na to snažím přiravovat či zwyknout si na to, pokaždé mě to nemile překvapí. Myslím si, že rady jsou taky zbytečné. Když to má člowěk často, tak už si to sám profará a zjistí, co má a co nemá v dané situaci dělat. Já už mám ty svoje obrnky dokonce rozdělené do kategorií :D Přemýšlím, jestli s tím má nějakou souvislost ten tvůj prokalený víkend... Pže obrny mívají lidi, co třeba ani nepijou, žijou zdravě a dodržují pravidelný spánek... (není můj případ :D) Je to těžké, snad to někdy někdo rozluští. Spěte sladce :o*

    Kvě 20, 2010
  • Obrázek uživatele KUBEE
    KUBEE (anonym)

    Co jsem tak vypozoroval,tak u me se SO casto objevuje o vikendu a to kdyz hodne prespavam.Jinak pokud jsi mela jen ten hnusny zvuk a paralyzu,tak to jsi jeste nezazila tu spravnou SO :P ale to bylo zrejme zpusobeno polohou na boku,pak nemas takovy prehled a vyhled do mistnosti.Az se ti to stane a budes lezet na zadech s pocitem,ze ti nekdo stoji u postele a chce te vykostit,to si pak uzijes.Neboj,casem uz je to spise rutina nez strach.

    Kvě 23, 2010
  • Obrázek uživatele Jirka
    Jirka (anonym)

    Je mi 16 nebudu popisovat co se mi děje je toho tady dost, jen sem se chtěl zeptat jestli to můžete nekdo během nekolika sekund ovládnout ,mě to jde že se díval na jeden bod a snažím se vzsát z postele což se mi nikdy nechce tak ležím dál párkrát se to opakuje a pak usnu, včera sem narazil na ten správnej název tohoto jevu mnou přiřazovaným škoum :D zatím to beru s lehkou váhou ale psali jste 5minut a to fak nevím jestli by h se z toho nezbláznil

    Čer 09, 2010
  • Obrázek uživatele jirka
    jirka (anonym)

    ne škoům ale šokům

    Čer 09, 2010
  • Obrázek uživatele Petra
    Petra (anonym)

    zdravím vás všechny.to co tu popisujete se mi stává tak 5 let.Někdy 3x za noc,pak 2 měsíce nic.Těžko vypozorovat co to může zavinit.Ptala jsem se i lékařky, prý je to opačný stav náměsičnosti-kdy fyzické tělo funguje a mozek (psychika)"spí", proto si náměsíční ráno nic nepamatují.Zato my si ten děs pamatujeme.Nebezpečné to prý není,zato hooooodně nepříjemné.Držte se.

    Čer 09, 2010
  • Obrázek uživatele Targui
    Targui

    Ahoj všichni. Nevím kde... Ahoj Leo, zaujal mě tvůj příspěvek o tom, jak jsi prožíval spánkovou obrnu, konkrétně ta pasáž s babiznou a možnou spojitostí s umírající babičkou. Zažila jsem něco podobného, nevím, jestli to spolu nějak souvisí, každopádně je to zajímavé. Před lety jsem bydlela v jednom malém městě a tam byl člověk, který mě neustále "uháněl", i když v té době jsem byla už dávno vdaná a zájem o něho jsem vůbec neměla. Jenomže ať jsem se hnula, kam chtěla, neustále mi byl v patách a potkávala jsem jej všude, i na místech, kde bych to čekala nejméně. Byl trochu mentálně narušený a proto asi ani nechápal, že opravdu nemám zájem a nechtěl to nikdy nijak respektovat. Čas běžel, až jednou v noci jsem usnula a zdálo se mi, že někdo zvoní. V tom snu jsem se probudila a říkala si, kdo chodí v půl třetí ráno na návštěvy? Že to není vhodná doba. Pořád jsem slyšela zvonek, pak byl klid, až někdo začal bouchat na okno pokoje. Dostala jsem strach a (stále v tom snu) jsem budila svého muže s tím, že někdo k nám jde a že mám strach, že mi to připadá zvláštní. On se probudil (sen) a říkal, že se jde podívat, kdo to je. Já na to, dobrá, ale jen zmizel,začaly se ozývat hromové rány, jako kdyby někdo bouchat a přejížděl po kovovém vlnitém plechu. Chtěla jsem muže zavolat zpátky, dostala jsem panickou hrůzu, polila mě zimnice a celá se strachy třásla. Pak se v pokoji objevila světlá silueta a nato jsem měla pocit, jakoby mě (mou duši) někdo násilím rval ven z mého těla. Chtěla jsem něco říci, ale nemohla jsem ani otevřít ústa, špatně jsem dýchala a upadala do mdlob, nemohla jsem nic, jen silou vůle jsem alespoň (jak bych to nazvala nejlépe) držela duši a tělo? - pohromadě. Bylo to děsné. Pak se muž vrátil zpět a říkal, že venku už nikdo není. Já mu nato řekla:"Kdybys tak věděl, co se mi právě stalo za hroznou věc..." a najednou jsem se probudila- už opravdu. Bála jsem se otevřít oči, ale kouknu na budík a tam něco málo po půl třetí ráno. Pak jsem usnula, jenomže...

    Čer 09, 2010
  • Obrázek uživatele Targui
    Targui

    Ahoj Leo, zaujal mě tvůj...pokračuji. ...jenomže to samé se mi zdálo znova, zase jsem se probudila, pak zase usnula...děs a běs! Ráno jsem se probudila a byla ráda že ta příšerná noc je už za mnou. Jenomže to mělo ještě svou dohru. Jak jsem psala, žila jsem tenkrát v malém městečku, kde na jednom konci nakopneš slepici a na druhém už o tom dávno vědí...Stalo se tak, že ještě tentýž den se ke mně doneslo, že ta osoba mezi 2. a 4. hodinou ráno zemřela. Muž si pak ze mně dělal legraci, že se se mnou "vesnický magor" přišel rpozloučit. Mě to moc legrační nepřipadá, ještě teď mě polévá zimnice, jen si na to vzpomenu. Pokud je to ta spánková obrna, tak za svůj život jsem ji prožila asi 3 krát, ale výše popsaný zážitek byl nejsilnější. Lituji ty, kteří ji musejí zažívat častěji, tím spíše, pokud jsou to děti.

    Čer 09, 2010
  • Obrázek uživatele KaashaFataal
    KaashaFataal (anonym)

    Spánkovou obrnou doprovázenou děsivými prožitky (přítomnost cizích postav v pokoji, děsivé zvuky) trpím téměř každou noc po dobu asi pěti let. Mám za to, že tyto postavy a zvuky nejsou snem, ani halucinací. Podle mě jsou skutečné! Oni tam opravdu jsou, jen je v běžném stavu vědomí nejsme schopni vidět. Jde pouze o to, že v tomto stavu vnímáme jednu realitu, a po probuzení zase druhou realitu. Žádná objetkivní, jediná a absolutní realita neexistuje. Proto by bylo hloupé považovat tyto stavy za iluze. Ale zřejmě o to víc mě to kolikrát děsí!

    Čer 29, 2010
  • Obrázek uživatele KaashaFataal
    KaashaFataal (anonym)

    Spánkovou obrnou doprovázenou děsivými prožitky (přítomnost cizích postav v pokoji, děsivé zvuky) trpím téměř každou noc po dobu asi pěti let. Mám za to, že tyto postavy a zvuky nejsou snem, ani halucinací. Podle mě jsou skutečné! Oni tam opravdu jsou, jen je v běžném stavu vědomí nejsme schopni vidět. Jde pouze o to, že v tomto stavu vnímáme jednu realitu, a po probuzení zase druhou realitu. Žádná objetkivní, jediná a absolutní realita neexistuje. Proto by bylo hloupé považovat tyto stavy za iluze. Ale zřejmě o to víc mě to kolikrát děsí!

    Čer 29, 2010
  • Obrázek uživatele leo
    leo

    Nehorázně dobře řečeno KaashaFataal a velmi zajímavý příběh Tarqui.... Asi jsem neměl rozrýpávat staré rány. Předevčírem se mi po cca 20 letech znovu v noci "NĚCO" přihodilo.

    Čer 30, 2010
  • Obrázek uživatele KaashaFataal
    KaashaFataal (anonym)

    Zdá se mi, že ty "halucinace" nějak souvisí s Castanedovou teorií slučovacího bodu... Mimochodem ale koupil jsem si ten hořčík a fakt to skoro přestalo!

    Črv 07, 2010
  • Obrázek uživatele zde-nic
    zde-nic (anonym)

    Nehorázně dobře řečeno...No a co to bylo, to NĚCO ? Napiš nám to :o)

    Črv 16, 2010
  • Obrázek uživatele tak to myslím,že ne
    tak to myslím,že ne (anonym)

    Zdá se mi, že ty...hořčík jsem užíval 2 měsíce, doporučila mi to lékařka kvůli jiným zdravotním problémům a nic se nezměnilo, ani nezmírnilo

    Črv 16, 2010
  • Obrázek uživatele Beatrix
    Beatrix (anonym)

    Je to strašně nepříjemná záležitost ta spánková obrna. Ale pokud již víte co to je, tak to pomáhá. A při tom probuzení si můžete říct - no musím to vydržet, nic se mi nestane apod. Já mám ty stavy nejčastěji když jsem ve stresu, nervózní apod. Jednu dobu už mě to přešlo, užívala jsem Lexaurin. Ale hned jak jsem ho přestala brát, tak se spánková obrna zase vrátila.

    Črv 17, 2010
  • Obrázek uživatele Anina
    Anina (anonym)

    Ahojky nevim jestli mam tedy zrovna SO ,ale občas se mi stavá tesne po usnutí ,ze mam strasnej strach a moc se chci probudit visim jak ostatni spi a snazim se v tom snu do nekoho proste strčit aby me vzbudili nebo moc kričím ale da mi to zabrat abych fakt zakricela a obcas me i jde slyset tak me manžel vzbudi je to strasne neprijemnej pocit

    Srp 20, 2010
  • Obrázek uživatele Anina
    Anina (anonym)

    Bylo mi řečeno ,že jde o astralní cestováni ,ale tady ,jsEM se dočetla, že to asi bude neco podobneho jako SO

    Srp 20, 2010
  • Obrázek uživatele Anino
    Anino (anonym)

    Bylo mi řečeno ,že jde o...ona otázka je, co to ta spánková obrna je. Doktor ti neřekne nic o astrálním cestování a přízracích,ti jenom vidí to, co se děje s tělem. Já jí také trpím, doktror mi zkoušel dávat nějaké preparáty a nic.

    Srp 20, 2010
  • Obrázek uživatele David
    David (anonym)

    Ahoj Všem, dvakrat (diky bohu jen dvakrat) se mi stalo to, co popisujete... chtel jsem tomu prijit na kloub, tak jsem hledal na googlu... nasel jsem to pod sleep Paralysis, kde mimo jine krom toho, ze v medicine porad nevedi co je dusledek... je uvedene, ze se muze jednat o "navstevu" nejake spatne energie (coz tedy neni racionalni vysvetleni, ale nadruhou stranuje to docela zajimave...) popisuji to jako intrudera - http://watarts.uwaterloo.ca/~acheyne/intruder.html nebo Incubus - http://watarts.uwaterloo.ca/~acheyne/incubus.html jestli zvladate angl, tak zkuste tohle, je tu napsana prevence.... treba zabere..? http://watarts.uwaterloo.ca/~acheyne/prevent.html Opravdu to byl hrozny zazitek a bezmoc, vazne vam to nezavidim a doufam ze uz vic zkusenosti s tim mit nebudu.... mejte se

    Srp 26, 2010
  • Obrázek uživatele Michal
    Michal (anonym)

    Spánková obrna mě provází od 17 let, dnes již téměř polovinu života. Poprvé to bylo hodně zvláštní, jelikož jsem si lehl odpoledne na bok a zacítil jsem jak mi nekdo chytl krk zezadu jednou rukou, i když jsem byl v pokoji sám. Zjistil jsem, že se nemohu hýbat a náhle jsem viděl pokoj úplně odjinud a pak i kousek postele a sebe. Po pár vteřinách to ustalo. Dokonce jsem měl pocit, že mi cosi říká ať se nebojím, ale strach byl šílený. Nevěděl jsem co si o tom myslet, že by nějaké bytosti? dostal jsem se do astrálu? Roky jsem to zkoumal vše možné a nevyzkoumal. Druhá následovala asi po půl roce. Dnes si nevzpomenu, kde ani průběh, ale všechny další měly průběh podobný spánkové obrně, narkolepsie se spánkovou obrnou mi byla potvrzena ve spánkové laboratoři. Denní vyšetření bylo šílené, intervaly asi na po dvou hodinách, na dvacet minut mě zavřeli jestli usnu, pak vzbudili a několikrát za sebou, vždy jsem do pěti minut spal. Noční spaní bylo příjemnější, v deset večer mě zavřeli a v šest mě měli vzbudit, vzbudili mě až v osm, prý jsem usnul po pěti minutách, to mě jako kuřáka a trémistu překvapilo, jelikož jsem si myslel, že s těma elektrodama neusnu. Spánková obrna se u mě projevuje někdy až po půl roce a někdy několikrát do týdne. Večer, ráno přes den i v noci. Trvá různě dlouho, od několika vteřin až po dlouhé desítky minut. Rekord byl před jedenácti lety, kdy jsem do toho upadl po čtvrté ráno (po vyčůrání) a ne a ne se hnout. V osm zvonil budík, tak zvonil, pohnul jsem se až ve dvě odpoledne, takžej jsem zaspal do práce. Bylo to šílený, taky jsem šel pak k doktorovi, spánkové laboratoře, jak jsem se již zmínil. Zjistili mi jen možnost začínající "nemoci". V bdělosti jsem se do toho dostal jednou s přáteli u televize, tak kromě toho, že se nemůžu hýbat, tak můžu vydávat zvuky, tak jsem je chvíli dobře bavil, než je napadlo se mnou zacloumat, to pomohlo. Mám z toho stále hrůzu, vždy se bojím že se už nepohnu. Dnes jsem to měl po několika měsících.

    Zář 05, 2010
  • Obrázek uživatele ...
    ... (anonym)

    kdo nezazil, nepochopi. nepreju nikomu takovej hnus!

    Zář 14, 2010

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama