Spánek není ztracený čas

Člověk prospí zhruba třetinu svého života. Spaní věnuje větší část, než jakou stráví milováním, výchovou dětí, jídlem, zábavou a aktivitami ve volném čase. Ale protože je spánek pro lidské zdraví stejně důležitý, ne-li důležitější než jídlo, není to vůbec ztracený čas. Jeho význam každoročně 21. března připomíná Mezinárodní den zdravého spánku.

Spánek byl odjakživa opředen záhadami, snad proto, že lidem
trochu připomíná smrt. Už v antice byl Hypnos, který jemným
dotykem křídel zavíral oči spánkem, bratrem boha smrti Thanata.
A sny, jimž přičítáme důležitost i dnes, přinášel bůh Morfeus.


Věda dokázala, že spánek je aktivním stadiem života a je
nenahraditelný pro regeneraci těla a především mozku - totiž pro
ukládání informací, tedy paměť. Zdaleka ale o procesu spaní neví
všechno, úplně nerozluštila ještě ani otázku, jak spánek vzniká.


Jednoduše řečeno je spánek řada opakujících se cyklů, které
trvají 80 až 110 minut a představují různé fáze mozkové a tělesné
činnosti. Aby si člověk odpočinul, musí spánek obsahovat aspoň
tři takové cykly.



Člověk prý v průměru spí osm hodin. Průměry je však nutno
brát s rezervou. Doba spánku se totiž zkracuje, od začátku
minulého století už o hodinu a půl. Naši předci spali devět, my
jen sedm a půl hodiny, snad jako daň modernímu rychlému životu.


Potřeba přirozeného spánku je individuální a liší se nejen
věkem, ale i genetickými dispozicemi člověka. Někomu, aby byl
jako rybička, stačí spát pět hodin, jiný potřebuje osm i víc.


Vědci, kteří se spánkem zabývají, tvrdí, že důležitější než
množství je kvalita spánku. Budeme-li spát krátce, hluboce a mít
sny, budeme na tom lépe než devítihodinoví spáči.
Tezi spěte
málo, budete úspěšní, potvrzuje i řada velikánů, kteří spali
maximálně pět hodin denně.


Prý jen dvě (někdy se uvádí čtyři) hodiny spával Napoleon
Bonaparte. Vynálezce Thomas Alva Edison říkal, že spánek otupuje,
a po čtyřech hodinách spaní mohl pracoval dvacet hodin v kuse.
Spáčem nebyl ani dramatik Luigi Pirandello. Také šéf Fiatu Gianni
Agnelli podle tisku nespal víc než pět hodin. Většina z nich se
dožila vysokého věku, a tak zřejmě krátký spánek souvisí s
dlouhým věkem. Americké studie tvrdí, že nejvyššího věku se
dožívají lidé, kteří spí v noci kolem sedmi hodin, ne víc.



Originálně odpočíval Leonardo da Vinci - každé čtyři hodiny
se prospal patnáct minut. Stejný režim krátkých spánků vícekrát
za den třeba používají jachtaři při několikatýdenních závodech.
Je vhodný pro většinu lidí ohrožených nedostatkem spánku, ať
pracují v nepřetržitém provozu či jde o výjimečnou situaci. Velmi
dobře ho znají i rodiče novorozenců, kteří jsou podle vědců
skupinou snad nejvíce ohroženou spánkovou deprivací
.


Britský státník Winston Churchill vyznával zase krátký
odpolední spánek, po němž výkonně pracoval do noci. Takový denní
"šlofík" je podle vědců opravdu užitečný, může podpořit schopnost
učit se a zapamatovat si, zlepšuje bystrost, produktivitu a
kreativitu. A nejlepší myšlenky prý lidi napadají před usnutím.

Některé firmy v Americe, Japonsku a Německu toho už využívají a
zaměstnanci si tam mohou legálně "schrupnout" a "dobít baterie".


Naopak stačí pár probdělých nocí a člověk je úplně mimo,
omámený jako po požití alkoholu, klesá mu pozornost, koordinace
pohybů, snižuje se imunita, zhoršuje zdraví.
Podle Guinnessovy
knihy rekordů vydržela nejdéle nespát v roce 1977 Angličanka
Maureen Westonová - 449 hodin, tedy 18 dní a 17 hodin.


Je dokázáno, že nedostatek spánku člověka zabije dřív než
hladovění.
Menší deficity si tělo ale naštěstí umí nahradit hned
v dalším i déletrvajícím spánku. Přespat se zdravý člověk nemůže.


Iva Pokorná - ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související produkty na 001shop.cz: 

Komentáře (1)

  • Obrázek uživatele adam
    adam (anonym)

    super no. jen snad, ze nekolik clanku si tady navzajem protireci. jeden rika, ze spat malo je dokonce zdrave. dalsi rika, ze spat malo neni zdrave. dalsi, ze spat hodne je drave. dalsi, ze spat hodne zdrave neni. dalsi, ze by se melo spat presne 8 hodin (jak to ma obycejny smrtelnik dokazat bez pul hodinove odchylky panum vedcum asi uniklo...). dalsi, ze zdravy clovek se nemuze prespat. dalsi, ze kdyz se clovek prespi uz jen pres pul hodiny, je zle a tak dale... prosim redaktory aby se nekdy podivaly na ty clanky nez je tady daji, protoze tohle jedine mate...diky

    Led 03, 2007

Přidat komentář

Reklama

Reklama