Spánek a civilizační choroby

Fyziologický spánek je nezbytný nejen pro regeneraci duševních a fyzických sil, vytváření paměťových stop a tedy pro kognitivní (poznávací) funkce, ale i pro celou řadu metabolických pochodů.

Společným podkladem většiny spánkových poruch jsou časté probouzecí reakce, které vedou k vyplavování stresových hormonů (zejména kortizolu) a k urychlení aterosklerotických změn. Důsledkem je zvýšené riziko kardiovaskulárních komplikací (infarktů, cévních mozkových příhod). Přerušování spánku, provázené častou změnou spánkových stádií, bdělostí a sníženou efektivitou spánku, je rizikovým faktorem vzniku metabolického syndromu včetně obezity i diabetu (typu 2) a nerovnováhy neuroendokrinního i imunitního systému. Častým důsledkem je i vznik psychiatrických poruch včetně deprese.

Celosvětová tendence ke zkrácení spánku výrazně zvýšila riziko metabolického syndromu a s ním souvisejících komplikací. Při výraznějším nedostatku spánku dochází k aktivaci zánětlivých parametrů, zvýšení oxidačního stresu a ke snížení antioxidačních mechanismů. Zvýšené je i riziko nádorových onemocnění.

Výzkumy posledních let jsou zaměřeny i na souvislosti poruch spánku se zvýšeným výskytem některých neurodegenerativních onemocnění, zejména Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. I v těchto případech může mít absence zdravého spánku negativní vliv.

Nejdůležitějším předpokladem kvalitního spánku je jeho dostatečná délka (za optimum je v dospělosti považováno 7 až 8 hodin). Aby byl spánek osvěžující, měl by být dostatečně hluboký a nepřerušovaný častými probouzecími reakcemi.

prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.?Neurologická klinika 1. LF UK a VFN?

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související články: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama