Rozštěp není důvodek k potratu ani k zoufalství

U dětí se nejedná o postižení celkového vývoje ani o postižení intelektu, jsou stejně “chytré“. Jen špatně vedenou výchovou, strachem, neláskou, schováváním, obavami z pomluv apod. mohou děti zaostávat. Jedná se o tzv. negativní psychosociální vliv na rodinu. Více v kapitole o psychosociálním vývoji.
Současně je však nastávajícím rodičům nutno zdůraznit, že léčení vady není jednoduché a je dlouhodobé do dospělosti.
Jediným lékařským důvodem doporučení o přerušení těhotenství je současný výskyt několika vrozených vývojových vad, z nichž další je závažná.

Co je příčinou vzniku rozštěpů

Na vzniku rozštěpů se podílejí vždy faktory zevní, vnitřní a jejich kombinace.
Vnitřní genetická zátěž se přitom podílí na vzniku obličejového rozštěpu jen u 20 % dětí, u
dalších asi 20 % jedinců se vada projeví při skryté vrozené zátěži působením silného zevního
faktoru. Více než polovina vývojových vad tedy vzniká působením zevních činitelů jako nová
mutace.

K nejvýznamnějším zevním činitelům patří:
o poruchy ve výživě plodu (oslabená děloha, vícečetné těhotenství ap.)
o toxické vlivy na plod (chemikálie, viry, alkohol, vysoká teplota ap.)
o choroby matky (avitaminóza, gestóza, gynekologická onemocnění ap.)
o vlivy nervové (psychické otřesy matky, vyšší věk ap.).

Škodlivou (teratogenní) látkou může být cokoli, každá látka má však různé pásmo
bezpečnosti, tj. různý stupeň embryotoxicity. Např. penicilin má pásmo široké, může být
podáván v těhotenství, ale tetracyklin má pásmo úzké, je výrazně teratogenní.

Je prokázán ochranný vliv většiny vitamínů v těhotenství, mají bezpečnostní pásmo široké.
Na druhé straně již léčebná dávka vitaminu A nebo D může být teratogenní. Nedostatek
některých stopových prvků, např. zinku nebo hořčíku, může být příčinou vrozené vady.

Prevence

Oba partneři by měli začít užívat vyvážené množství vitamínů a stopových prvků  nejméně 3 měsíce před oplodněním. Dále by maminka měla užívat speciálně upravené vitaminy pro těhotné a kyselinu listovou v prvních 3 měsících gravidity.

Z dlouhodobého sledování výskytu rozštěpů je v průměru jejich počet stále stejný i v
nejvyspělejších zemích světa, kde jsou vynakládány prostředky na prevenci. Jen o málo
vyšší je v rozvojových zemích bez prevence. Z dlouhodobého sledování (od poloviny 20.
století) je po celém světě průměrný počet nových dětí s rozštěpem obličeje stále stejný.

Prenatální diagnostika

Moderní ultrazvuková vyšetřovací technika umožňuje zjištění rozštěpu obličeje u plodu od
16. týdne gravidity a později. Pravidelně se vyšetřuje ultrazvukem ve 20. týdnu gravidity,
kdy je vada již dobře zřetelná. Podmínkou je však přístroj s dobrým rozlišením a erudovaný
vyšetřující lékař.
Rozštěp obličeje však nelze zjistit z odběru krve - tzv. triple testem. Pokud jsou výsledky
krevního testu matky mimo normu, je to pouze nepřímý ukazatel, že u plodu může být
jakákoliv vrozená vývojová vada. Ale také nemusí!
Amniocentéza, tedy odběr plodové vody, zjistí jiné genetické vady, ale nikdy nemůže zjistit
rozštěp obličeje.

3D ultrazvuk

Ultrazvukové vyšetření s možností 3D (trojrozměrné) rekonstrukce provedené
specializovaným lékařem určí spolehlivě rozštěp RTU a čelisti. Nelze vždy přesně vyšetřit
rozštěp PATRA, plod musí být pro toto vyšetření správně v děloze natočen a případně mít
otevřená ústa.
Na některých pracovištích doplňují diagnózu dalším vyšetřením na magnetické rezonanci, to
však není žádoucí a maminka i plod jsou navíc zatíženi zářením.

Léčba rozštěpů?

Léčba rozštěpu je dlouhodobá a trvá až do dospělosti. Kromě operačních zákroků je dítě během svého vývoje sledováno a léčeno mnoha odborníky. Nastávajícím rodičům je ale nutné zdůraznit, že léčení rozštěpové vady obličeje přináší dobré výsledky. Odměnou za časové i finanční nároky je plnohodnotný život jejich dítěte

Zdroj: www.rozstepy.cz