Nepodceňujme nábytek pro děti

Nikdy by úsporné důvody neměly vést k dědění staré postele po předcích. Uvědomme si, že staré čalounění a matrace bývají proleželé, propocené, špinavé, plné roztočů a jejich exkrementů. A my přece chceme, aby naše dítě mělo nejlepší podmínky k zdravému vývoji.

Z vlastních zkušeností víme, že dítě ohrožuje hranatý nábytek s ostrými rohy, o které se může zranit. Ale méně si uvědomujeme, že velkým rizikem je i nevhodně zvolený nábytek na kterém dítě špatně sedí či leží. Špatné sezení a ležení v dětství může nastartovat celoživotní problémy s páteří, klouby, svaly, dýcháním, bolestmi hlavy a mnoho dalších chronických onemocnění. Často již v předškolním věku zjišťují lékaři různé vady páteře a v sedmnácti letech – podle posledních lékařských zjištění v České republice – má poškozená záda a později se to jen zhoršuje. Proto je nutné kromě podpory vhodného pohybu zajistit dítěti správný nábytek k ležení a později k sezení.

Nábytek a ostatní vybavení a potřeby pro děti do tří let musí splňovat požadavky obsažené ve Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví 84/2001 Sb. Například vše a tedy ani nábytek nesmí uvolňovat škodliviny ani obsahovat drobné části, které lze nějak odšroubovat, utrhnout, oddělit apod. Povrchová úprava musí být omyvatelná, odolná proti oděru, otěru, dětským slinám i zoubkům. Veškeré materiály a výrobky pro děti do tří let musí být zdravotně nezávadné, plasty, textilie ani další výrobky nesmějí obsahovat uvolňující se barviva, rozpouštědla apod.

Páteř je nosným základem těla .  

A nejen páteř dospělého, ale i páteř dítěte ve všech fázích růstu a dospívání trpí při špatném sezení a při ležení na špatné lehací ploše. Sezení lze vědomě korigovat, ale při spánku jsme pasivně odkázáni na kvalitu postele.

Z nejnovějších lékařských výzkumů je známo, že do přirozeného dvojitého zakřivení páteře se páteřní obratle formují již v mateřském lůně. A pokud se nestane něco při porodu, přináší si děťátko na svět základ pro přirozeně dvojitě zakřivenou, zdravou páteř. V dalších měsících a letech po narození nastává velice důležitá fáze stabilizace páteře dalším vývojem a zpevňováním svalstva. Do deseti let věku dítěte se páteř formuje a stabilizuje. Proto je třeba aby miminku byly poskytnuty vhodné podmínky pro ležení a později pro sezení a chůzi.

Páteř batolete, kromě kostního základu vytvořeného už za vývoje plodu, vlivem svalového růstu a koordinace zlepšuje normální boční prohnutí páteře.

            Jde o krční lordózu (obloukem dopředu), hrudní kyfózu (zahnutí oblouku dozadu) a bederní lordózu (oblouk vyklenut opět dopředu). V čelní rovině je páteř normálně přímá s lehkými odchylkami osy s ohledem na nesouměrné uložení nitrotělních orgánů (těžká játra vpravo, lehčí slezina vlevo, vývin končetinové dominance =  pravorukosti či levorukosti). Tento stav dítěte v batolecím věku ohrožuje upevnění dynamické stability páteře nepříznivými vlivy (vnitřními nemocemi, zevními negativními vlivy: polohami těla, nevhodným nábytkem).

S pokojíkem nemusíte spěchat.

            Novorozené miminko a dítě do tří let nemusí mít vlastní pokoj, stačí kout v ložnici rodičů s bezpečnou, hygienickou a zdravotně nezávadnou postýlkou, přebalovacím pultem, skříňkou na oblečení a hygienické potřeby. Dítě na vývoj pohybových návyků potřebuje klidné, nevyvýšené místo zabezpečené proti úrazu (např. v ohrádce) v pokoji. Lehací plocha postýlky musí dávat dobrou oporu při ležení, sezení, vstávání, našlapování.

            Bezpečnou dětskou postýlku identifikujeme na první pohled snadno: je oblá bez hran a výstupků, s vertikálně hustě osazenými příčli. Při bližším pohledu by měla mít prodyšný nosný rošt a pěnovou matraci se snímatelným potahem. Postýlku může dítě podědit, ale matraci by mělo dostat novou. Matrace by měla být jednodílná, prodyšná, z kvalitního pružného materiálu, nejlépe ze studené polyuretanové pěny která je antialergická, nepřeleží se a neslehne se. Potah matrace by měl být snímatelný a vhodný na časté praní. 

Do školy z velké postele.

Dítě nad tři roky by mělo mít pěknou, velkou „dospěláckou“ postel o rozměru matrace 90x200 cm. Do postele se tak vejde oblíbená panenka nebo autíčko i rodič čtoucí před spaním pohádku. Postel by měla mít kvalitní vkládací, ideálně bodově pružný rošt. Děti i když nejsou zrovna alergické a astmatické, trpí často nemocemi dýchacích cest. Proto je nejlepší rošt s polohováním pod hlavou. Vzdušná matrace z kvalitní polyuretanové pěny by měla být povlečena snímatelným antialergickým pracím potahem. Rozhodně nelze doporučit z hlediska zdravého vývoje páteře i hygieny postele tolik oblíbené válendy s úložným prostorem. Prostor k odkládání hraček zkusme najít někde jinde než pod postelí dítěte. Postel má být na nožkách, dokonale provětrávaná ze všech stran, s oběma čely a se zábranou proti pádu po délce postele od čela u hlavy až do poloviny lůžka. Zábrana musí být pevně přichycená, aby nedošlo k jejímu odtržení a následnému pádu a případnému úrazu dítěte. Do věku šesti let nesmí mít dítě patrovou postel, ale ani do dvanácti let nejsou patrové postele vhodné z důvodu nebezpečí pádu. V místnostech se stropy nižšími než
3 m nejsou patrové postele vhodné vůbec.

Dětský pokoj by neměl být kopií pokoje pro dospělé. Měl by se zařizovat postupně podle potřeb dítěte, měl by se měnit s dítětem. Pro podporu pohybové výchovy je dobré umístit v pokoji (a velmi dobře upevnit) pro děti nad 5 let ribstol, průlezku, síť na míč apod. Sítí lze ohraničit boční a zadní stranu pod stolkem, aby se hozený míč zachytil. Pod cvičebním nářadím musí být umístěna měkká podložka (třeba matrace z polyuretanové pěny), která tlumí doskoky i případný pád.

Děti nám rostou téměř před očima a proto i dětský stolek a židle by měly se svým uživatelem růst. Dobré je malým malířům upevnit na stůl nebo na skřínku „čmárací“ papír. Nezapomeňte na knihovničku (je dobré učit dítě lásce a úctě ke knihám) a na místo na hračky. Pro psychiku dítěte není dobré, když musí každý den hrad postavený z kostek sklízet. Pokojíček by měl umožňovat i vystavování takových „děl“ a prací malého tvůrce.

Jak volit podlahovou krytinu je častý dotaz rodičů. Podlahová krytiny by měla být teplá a zamezovat převalování prachových částic. Podlahy bez koberců, pokud nejsou denně na mokro stírány, jsou pro každého i pro alergiky nebezpečnější než koberce s nízkým vlasem. Koberce by měly být položeny po celé ploše pokoje, neboť malé zakopávací koberečky jsou nebezpečné pro děti i dospělé.

Rizikem jsou nábytkové kusy s ostrými hranami, s prosklenými vitrínami. Rizikem je formaldehyd a další chemikálie uvolňované z korpusu nebo povrchových úprav. Hygienici při měření škodlivin v bytě zjistili, že nejhorší vzduch v bytech je v dětských pokojích. Pro nevyzrálý organismus dítěte jsou chemikálie velmi nebezpečné. Stejně tak riziko představují špatně řešená lůžka s nekvalitní lehací plochou a špatná sedadla.

Ing. Helena Prokopová - cechmistr a tajemník, soudní znalec, předseda Sektorové rady nábytkářů, člen předsednictva České ergonomické společnosti