Reklama

Co neříkat dospívající dceři

Na sebedůvěru dětí mají od počátku zásadní vliv matka s otcem. To, jakým způsobem s potomky komunikují má podstatný vliv na utváření dětských osobností a důvěry v sebe sama. Většinu z toho se rodiče učí za pochodu, improvizují a něco přebírají ze svého vlastního dětství. Není ostudou, že si občas neví rady a potřebují se poradit. Přinášíme proto malý přehled toho, které věty byste měli ze svého slovníku vyloučit, když chcete, aby z vaší dcery vyrostla sebevědomá žena.

  • Nejez tolik, nebo budeš tlustá a nikdo tě nebude chtít.
  • Měla bys se sebou něco dělat, hrozně jsi přibrala.
  • Proč nemůžeš být, jako … (někdo).
  • Ráda tě budu mít, až …(něco).
  • Z tebe nikdy nic nebude.
  • Co to máš zase na sobě? Podívej se, jak vypadáš!
  • Budu na tebe hrdá, až něco dokážeš.
  • To nezvládneš, na to nemáš.
  • Jestli budeš dělat to a to/budeš taková a taková, nebudu tě mít ráda.
  • Kdybychom tě neměli, bylo by nám lépe.

 

Kritickým obdobím budování sebedůvěry je puberta. Tehdy děvčata hledají svou identitu, cestu, kterou by se chtěly ve svém životě začít ubírat. Výše zmíněnými větami, jí toto putování můžete zkomplikovat víc, než si myslíte. „To, jaká slova slyšíme nebo sami říkáme, ovlivňuje naše myšlenky, a následně i naše činy či vnímání reality kolem nás. Slovo dokáže tvořit, léčit, ničit i zraňovat. Často stačí jedna věta tohoto typu, a naše dítě na základě toho uvěří lži o tom, že nemá žádnou hodnotu, začne o sobě pochybovat, smýšlet negativně a odmítat sebe i své tělo. Velmi často může i jedna taková věta vést k pocitům méněcennosti, úzkostem i poruchám příjmu potravy,“ vysvětluje psycholožka Šárka Kučerová, garantka Projektu sebedůvěry Dove.   

Začněte u sebe

Vaše dcera se musí v pubertě vypořádat se svým novým tělem, které nabývá ženských křivek. Určitě si sama pamatujete, že zvyknout si na rostoucí prsa, nebo zadek, není vůbec jednoduché. Stačí jedna nevhodná poznámka a celoživotní komplex je na světě. V období dospívání byste si proto měli dát ještě větší pozor na to, jak s dcerou mluvíte. Základem úspěchu je však pozitivní vztah k sobě samotné. „Pokud je maminka nespokojená sama se sebou, může tyto pocity nevědomě přenášet i na svoje dcery, které jsou velmi citlivé na komentáře a hodnocení dospělých,“ uvádí Šárka Kučerová. Pokud se tedy neustále negativně hodnotíte, nemůžete očekávat, že se vaše dcera bude na své tělo dívat jinak.

Reklama

Pozor na záludné komplimenty

„Tobě to ale sluší, nezhubla si?“ I dobře míněný kompliment dokáže sebedůvěrou pořádně otřást. Zdánlivě pozitivní řeči o vzhledu dovedou totiž převést pozornost k určitým vzhledovým rysům. Když dceři povíte, že jí to sluší a navážete otázkou, jestli nezhubla, tak vlastně říkáte, že záleží na její váze a krásná bude jen tehdy, když bude hubená. Naopak se bavte o tom, co vaši dceru zajímá a v čem je dobrá. Skládejte jí konkrétní komplimenty, které se netýkají jejího vzhledu. Jedině tak ji naučíte poznat hodnotu úspěchu a vlastností nesouvisejících s tím, jak vypadá.

Více tipů, jak komunikovat s dospívající dcerou najdete na stránce www.dove.com/sebeduvera anebo v bezplatné příručce Sama sebou.

TZ

 

 

Reklama

Komentáře

tonda (Ne, 31. 5. 2020 - 10:05)
A jak jí říci, že když se bude přežírat, že bude tlustá, tak povídejte paní redaktorky. Těch prvních cca 5 bodů vysvětluje svým dcerám jak. Povídejte.... To že že jim začnou růst prsa, zadek, měnit se pipina, začnou mít menstruaci atd... Začnou se jim zapalovat lejtka, budou mít chuť na kluky atd. jim budete vysvětlovat jak.... To již v popisu nemáte !!! Jak jim vysvětlíte, že nesmí začít souložit před 15 rokem života atd...Takže znovu a lépe...
Návštěvník (Ne, 31. 5. 2020 - 20:05)
Z jakého důvodu se chováte jako takový hovado? Arogantně a "povídejte paní redaktorky"? "znovu a lépe"? Hulvát. V "popisu" to není, protože to není téma článku. Když už chci s něčím radu a nejsem schopnej si jí sám najít, tak se aspoň slušně zeptám. Ale ne.
Jestli potřebujete pomoct s těmahle všema tématama a nedokážete je ani nadnést v jiném duchu než jako buran, tak doufám, že v realitě dcery nemáte. A nebo, že aspoň mají druhého rodiče, co se chová normálně.
Pampeliška, (Pá, 26. 6. 2020 - 21:06)
Mně nemusel nikdo srážet v mládí sebevědomí, neměla jsem ho sama od sebe. Měla jsem totiž křivý zub vpředu. Táta nedovolil, abych si ho nechala vytrhnout a nějak nahradit a tak ač jsem byla jinak hezká holka, jsem se trápila sama. vždy když jsem otevřela pusu, zub se třpytil. Tak jsem ani moc nemluvila, byla tichá a smát jsem se také nemohla, natož řehtat jako ostatní holky. Měla jsem z toho hrozný komplex méněcennosti, to rodiče nikdy nepochopili. Až v dospělosti mi zubař řešení sám navrhl a tak jsem konečně byla šťastná. Moje děti mají zuby hezké a kdyby na tom byly jako já v mládí, nechala bych jim je upravit!
Reklama