Při stresové reakci dojde k "vybuzení" našeho organismu, což nám během krátké doby umožňuje rychleji reagovat. Je to od pradávna naše reakce na stav ohrožení, která nám v minulosti pomáhala přežít.

Tento stav je však účinný jen opravdu krátkodobě a je dost náročný pro naše tělo i psychiku. Trvá-li stres delší dobu nebo jsme-li ve stresu často, má špatný vliv na naše tělesné zdraví i duševní rovnováhu.

Opakem stresu je relaxace - uvolnění. Když jsme celý den ve spěchu nebo prostě příliš zaměstnaní svými věcmi, nedostavuje se relaxace samovolně tak jak je přirozené, neumíme si prostě po stavech napětí odpočinout. Relaxaci lze naštěstí navodit určitými technikami. Těch existuje celá řada, tři z nich si stručně popíšeme v následujících odstavcích.

Základní relaxace inspirovaná Jógou (z Asie):

? místo užití - doma nebo jinde v klidné místnosti s tlumeným světlem

? výchozí poloha - vleže na tvrdší podložce, nohy mírně od sebe, ruce volně podél těla dlaněmi vzhůru

? postup - můžeme si zavřít oči, všímáme si nejprve míst, kde se naše tělo dotýká položky; ruce i nohy necháváme bezvládně ležet, cítíme v nich příjemnou tíži; všímáme si dechu, s každým nádechem proudí do našeho těla životodárná energie, s každým výdechem se naše celé tělo uvolňuje - dýcháme klidně a pravidelně

? na závěr se ještě zhluboka nadechneme, protáhneme se jako při probouzení a otevřeme pomalu oči?

Progresivní relaxace (z USA):

? místo užití - doma, v kanceláři, skoro kdekoliv

? výchozí poloha - vsedě na židli

? postup - postupně napínáme a uvolňujeme svaly ve svém těle, můžeme projít celé tělo nebo podle potřeby některé části vynechat; postupujeme tak, že se zhluboka nadechneme, sval napneme, počítáme do tří a pak s výdechem povolíme; je dobré postup u jednoho místa opakovat dvakrát

? jak můžeme postupovat?

- začneme třeba hlavou - čelo, pak obličejové svaly, žvýkací svaly

- krční svaly, ramena

- paže - zatneme bicepsy, dlaně a prsty - zatneme pěst

- prsní svaly, břišní svaly, zádové svaly

- hýžďové svaly, stehenní a lýtkové svaly, chodidla - zatneme prsty u nohou

? nakonec ještě hluboký nádech, výdech a protažení

Autogenní trénink (z Německa):

(vyžaduje postupný nácvik po jednotlivých krocích, který může trvat až týdny, je dobré mít instruktora nebo si alespoň přečíst příručku)

? místo užití - při nácviku podobně jako v prvníím cvičení, později už tolik na místě nezáleží

? výchozí poloha - vleže, autogenní trénink se dá provádět i v sedě na židli

? cvičení je rozděleno do jednotlivých kroků, týkajících se postupně různých částí těla,k nimž se vážou tyto formulky (při samostatném nácviku si je každý opakuje v duchu):

- mé nohy jsou těžké, cítím tíži v nohách

- mé ruce jsou těžké, cítím tíži v rukách

- v nohách cítím příjemné teplo

- v rukách cítím příjemné teplo

- můj dech je klidný a pravidelný

- cítím příjemný pocit tepla v oblasti svého břicha

- mé srdce bije klidně a pravidelně

- mé čelo je příjemně chladné

? cvičení končí tím, že si v duchu řekneme nějakou pozitivní formulku, která se může týkat něčeho pro nás důležitého, například "jsem klidný a sebevědomý" nebo třeba "alkohol je mi lhostejný"?

Poznámka na závěr - výběr relaxace záleží na našem naturelu, obecně by se neměl nikdo nutit do něčeho, co je mu nepříjemné. Pro ty, kdo jsou nemocní epilepsií či schizofrenií velmi doporučuji konzultovat relaxační techniky se svým lékařem.

Autor: Jan Kulhánek