
V životě se někdy můžete setkat i s jinými akutními stavy, které se projevují bolestí na hrudi, ale nejde o srdeční infarkt. Některé z nich mohou být rovněž dosti závažné.
Mnoho lidí trpí bolestmi na hrudi, které vycházejí z onemocnění hrudní páteře. Tento typ bolesti většinou vzniká v oblasti hrudní páteře a šíří se (?vystřeluje?) na přední stěnu hrudníku. Bolest je často (na rozdíl od bolesti při nedokrvení srdečního svalu) závislá na pohybech a poloze trupu, může se zhoršovat při hlubokém dýchání a je spíše ostrá, píchavá. Nemocný ukáže na hrudi bolestivé místo. Při bolesti na podkladě nedokrvení srdečního svalu nemocný většinou ukáže na bolestivé místo na hrudi zaťatou pěstí nebo plochou celé dlaně, zatímco při bolestech vycházejících z hrudní páteře ukáže na míso jedním nebo více nataženými prsty a může mít tendenci si bolestivé místo masírovat.
U některých osob se za určitých okolností může vytvořit krevní sraženina v žilách. Existuje velmi závažný stav, kdy se velká krevní sraženina v žíle uvolní a cévním systémem se dostane do plicní tepny, která vede krev z pravé komory srdeční do plic. Krevní sraženinou se ucpou některé větve této tepny (plicní embolie). To se projevuje náhle vzniklou prudkou bolestí na hrudi, bolest však nevyzařuje do míst jako při angině pectoris a stav je doprovázen těžkou dušností, postižený rychle dýchá, má rychlý (někdy nepravidelný) puls, je opocený a má strach ze smrti. Může se také objevit vykašlávání krvavého hlenu. Tento stav vyžaduje stejně jako srdeční infarkt neprodlený převoz do nemocnice.
Bolesti při ?žlučníkovém záchvatu?, podráždění žaludku nebo neodcházejících střevních plynech (?zaražených větrech?) se mohou rovněž šířit na hrudník, ale nemají stejnou lokalizaci a šíření jako při angině pectoris. Většinou nereagují na nitráty a může zde dominovat zvracení nebo zástava odchodu plynů.
Několik dnů i týdnů trvající palčivá bolest za hrudní kostí, která je spojena s pocitem vracení žaludečního obsahu do jícnu a často se zhoršuje vleže a při polykání a zlepšuje po jídle, je projevem zánětu jícnu. Tento stav pacienta bezprostředně neohrožuje, ale je namístě lékařské vyšetření a příslušná léčba.
Ještě se zmíníme o jednom závažném stavu, který se projevuje bolestí na hrudi. Při některých chorobách může zjednodušeně řečeno prasknout jedna z plic. Jde o neúrazový pneumothorax. Protože v hrudní dutině je normálně nižší tlak než tlak vzduchu v atmosféře, uniká vzduch z prasklé plíce do hrudníku, postižená plíce kolabuje a přestává dýchat. Máme sice ještě druhou plíci, ale vzduch vnikající do hrudní dutiny může utlačovat srdce a vést k selhání krevního oběhu. Tento stav, který je většinou méně závažný než srdeční infarkt, se projevuje náhle vzniklou ostrou bolestí na straně postižené plíce, postižený je dušný a jedna strana hrudníku se při nádechu zvedá jen omezeně oproti druhé straně nebo se nezvedá vůbec. V některých případech je nutno v nemocnici odsát vzduch z hrudní dutiny, aby se plíce opět rozepjala nebo i ošetřit prasklinu v plíci speciální operací. Neúrazový pneumothorax se objevuje u starších lidí s tzv. rozedmou plic (emfyzém), ale může vzniknout i u mladého člověka, u kterého není známo žádné plicní onemocnění.
Popsali jsme nejčastější, ale zdaleka ne všechny příčiny bolestí na hrudi. Jak vidíme, příčiny bolestí na hrudi jsou skutečně rozmanité, od málo závažných až po život ohrožující. Úkolem laika není určit její příčinu, ale odhadnout riziko a podle toho jednat. K tomu Vám předkládáme toto sdělení. Vždy je přínosné, pokud postižený nebo jeho blízký už měli podobné zkušenosti s danými obtížemi. Jestliže jsou obtíže jiného nebo závažnějšího charakteru než ty, na které jsou nemocný a jeho blízcí zvyklí, je vhodné lékařské vyšetření podle jejich závažností.
Stále se objevuje velký počet lidí, kteří podcení bolesti na hrudi a pozdě vyhledají lékařskou pomoc; existují i případy, kdy laici přecení málo závažné obtíže. V nejasných případech může dělat zjištění příčiny bolestí na hrudi problém i lékaři, který má k dispozici řadu specializovaných vyšetření.
Autor: Pavel Bělunek, student 2. ročníku oboru Všeobecná sestra, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Recenze: Doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, I. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc
Komentáře (24)
- odpovědět
Zář 06, 2006- odpovědět
Zář 15, 2006- odpovědět
Říj 04, 2006- odpovědět
Pro 01, 2006- odpovědět
Pro 01, 2006- odpovědět
Říj 16, 2007- odpovědět
Čer 16, 2008- odpovědět
Čer 20, 2008- odpovědět
Čer 20, 2008- odpovědět
Čer 20, 2008- odpovědět
Zář 17, 2008- odpovědět
Říj 29, 2008- odpovědět
Kvě 19, 2009- odpovědět
Črv 26, 2009- odpovědět
Pro 03, 2009- odpovědět
Pro 22, 2009- odpovědět
Dub 16, 2010- odpovědět
Kvě 13, 2010- odpovědět
Led 24, 2012- odpovědět
Dub 12, 2012- odpovědět
Říj 15, 2013- odpovědět
Zář 28, 2014- odpovědět
Feb 21, 2015- odpovědět
Srp 30, 2016Přidat komentář