Neschopnost rozlišovat tváře

Všechno, co vidí, jsou prostě identické tváře. Jiná a mnohem vážnější varianta této poruchy spočívá v tom, že lidé nedokáží odlišit tváře od ostatních (i neživých) předmětů. Některé záznamy pro změnu hovoří o osobách, jejichž vnímání tváří je poznamenáno deformacemi, které jim připomínají kubistické obrazy. Nejčastěji si však pacienti stěžují na to, že jim tváře jednoduše neříkají vůbec nic a že jedinou možností jak určit, o koho jde, je naslouchat hlasu neznámé osoby nebo zvuku jejích kroků či pátrat po nějakém známém šperku nebo charakteristické části oděvu. V několika vzácných případech pacienti tvrdili, že jim k určení totožnosti stačí zahlédnout v obličeji neznámé osoby povědomé mateřské znaménko nebo jizvu. Opačným extrémem prosopagnosie jsou situace, kdy se pacient náhle ocitne před zrcadlem a nepozná ani odraz vlastní tváře.

Tato porucha může vzniknout například jako následek mozkové mrtvice.


Zdroj: Cesta za tajemstvím mozku - Jay Ingram