Nakažlivé pocity

Představme si skupinku čtyř lidí: dobře se baví, probírají vzpomínky na nějaké veselé zážitky, je jim fajn, a pak se k nim přidá pátý známý a začne smutně o tom, jak je nešťastný, nastydlý, že se mu ohnul klíč od auta, dítě mu onemocnělo a má málo peněz a vůbec. Jak se asi vyvine nálada u těch čtyř - zůstane stejně veselá?

Každý jsme ve dvojí roli - přejímáme pocity a nálady druhých a současně jim předá­váme ty své.

V tom je určitá zodpovědnost: znechucený nebo naštvaný člověk může kazit dobrou náladu svému okolí. A taky výzva: nenechat se ovlivnit každým duševním hnutím jiných lidí a cíleně vyhledávat takovou společnost, ve které „chytneme“ spíše dobrou náladu.

Nálady tedy předáváte i přebíráte. Obojí se snažte dělat s ohledem na druhé i sebe.

Máte také šanci připravit se na předvídatelnou špatnou náladu někoho, s nímž se máte setkat. Když například víte, že vaše matka nesnáší horka a zrovna se za ní v takový let­ní parný den chystáte, můžete si uvědomit už předem, že bude možná protivná, a ujasnit si, jak v takovém případě reagovat. Kdo je připraven, není překvapen. Stačí jednoduchá úvaha, například: Je vedro a máma bude určitě zase protivná a začne na mně všechno kritizovat. Budu s tím počítat a nenechám se rozhodit. Mohl/a bych jí říct něco pozitivního, třeba že Péťa dal včera na fotbalu dva góly - možná to trochu pomůže. Zeptám se jí, co naposledy četla, o tom většinou ráda mluví. Nikdo vám samozřejmě nezaručí, že pak bude maminka zářit jako sluníčko, ale aspoň jste to zkusili a hlavně si udrželi nadhled.

Zdroj: Michaela Peterková - Kurz duševní rovnováhy, nakladatelství Portál