Eurobarometr: Každý šestý Čech se cítí šťastně

Podle ankety provedené v prosinci 2005 vyhledalo v uplynulém roce profesionální pomoc kvůli duševním potížím 13 procent občanů EU. Nejčastěji to udělali Litevci (22 procent) a Slováci (18). Češi jsou na průměru EU, nejméně byli u lékaře kvůli takovým problémům Malťané (devět procent).


V posledních čtyřech týdnech se 62 procent Čechů a 63 procent Slováků cítilo pořád nebo skoro pořád šťastně, zatímco průměr v celé unii je 65 procent. Nejšťastnější byli Nizozemci (83 procent), Irové (82) a Belgičané (80), na opačném konci žebříčku jsou Estonci, Italové (po 48 procentech) a Lotyši (42).


Celkem 72 procent Slováků a 71 procent Čechů uvedlo, že se za poslední měsíc většinou cítilo klidně a vyrovnaně - oproti průměru EU 63 procent. Nejklidnější jsou Finové (83 procent), Dáni (80)a Nizozemci (76), nejhůře na tom v tomto směru byli Slovinci (52), Portugalci (50) a Italové (46).


Podle průzkumu Češi, kteří se cítili v depresi nebo měli úzkostné stavy, jen v 12 procentech uvedli, že udělali méně práce, než chtěli. Je to nejméně v celé EU, kde je průměr 18 procent. Největší vliv měly duševní problémy na práci Estonců (29 procent), Poláků a Slováků (po 28 procentech).


Do zaměstnání kvůli nim nešlo za poslední čtyři týdny v průměru šest procent Evropanů - nejméně v ČR a Maďarsku (po třech procentech), nejvíce v Nizozemsku (13 procent) a Litvě (12).


Na 37 procent Evropanů je přesvědčeno, že lidé s psychickými potížemi jsou nebezpeční pro okolí. Myslí si to 48 procent Čechů. Největší předsudky mají Lotyši (68), Litevci (63)a Estonci (60).


Na 63 procent lidí v EU si myslí, že takoví lidé jsou nepředvídatelní. V ČR a dalších čtyřech zemích (v pobaltských státech a na Kypru) je o tom přesvědčeno 76 procent respondentů, nejvíce za Řeckem (77 procent).


Čtrnáct procent obyvatel EU se domnívá, že lidé s psychickými potížemi si za ně mohou sami. V ČR to je 21 procent. Nejvíce jsou tohoto názoru Italové a Lotyši (po 28 procentech).


Stanislav Mundil - ČTK