Proč mají testy na boreliózu malou vypovídající schopnost

Mnozí lékaři věří, že EIA a western blot poskytují konkrétní spolehlivé výsledky. Ale při ověřování testů vyšla najevo jejich nespolehlivost: 55 % výsledků bylo nesprávných - nesprávně pozitivních (nenakažený byl testován jako nakažený) stejně jako nesprávně negativních (nakažený byl testován jako nenakažený).

Na tyto testy se tedy není možné spolehnout. Kromě toho vyšly z různých laboratoří různé výsledky; často byly různě interpreto­vané i stejné krevní vzorky.

V této situaci by si lékař klidně mohl hodit mincí - hlava, nebo číslo? Podle názoru jednoho lékaře je nejlepší zeptat se pacienta: „Jak se cítíte?“

Ale jak může dojít k tak rozdílným výsledkům?

  •  Rozbor séra (jako EIA a western blot) zjišťuje jen titr protilá­tek. Protilátky IgM se vyvíjejí až ve třetím týdnu po kousnutí klíštětem, dosáhnou maximálních hodnot ve čtvrtém až šes­tém týdnu a zase zmizí po osmém týdnu. Když se test dělá příliš brzy, jsou výsledky většinou negativní, i když je pacient nakažený. I předčasná antibióza může potlačovat imunitní od­pověď těla.
  •  Na druhé straně zůstanou mnoho let v krvi IgG protilátky, kte­ré se vyvinou později; i když je pacient dávno uzdravený a nemá v těle žádné borelie, je přesto testován pozitivně.
  •  Falešné pozitivní reakce se mohou objevit i u autoimunitních onemocnění, bakteriálních nákaz (hlavně syfilida) a některých virových nákaz, jako je herpes nebo virus Epstein-Barrové.
  •  Dalším problémem diagnostiky je, že existuje mnoho kmenů a druhů borelií, které mají odlišný sérologický vzor.
  •  Borelie jsou mistři masko­vání a manipulace. Skrývají se v lidských buňkách a málo prokrvených tkáních, zde obalují své antigeny, takže se protilátky často nemohou vytvořit.

Když se protilátky upevní na bakteriálním antigenu, aby zne­možnily vniknutí, nejsou už identifikovatelné jako vetřelci. Nyní jsou součástí složeniny protilátka/antigen. Ale tyto komplexy se nedají dnešními analytickými rozbory zjistit. To zna­mená, že hodně antigenů může snížit množství protilátek: vy­tvořily se, ale teď jsou jako součást obranné reakce vázané na antigeny. Tak se může stát, že pacient s nejsilnější infekcí má v testu nízký titr protilátek.

  •  Vlastně se titr protilátek neustále mění a v různých stadiích ne­moci může být nízký nebo úplně zmizí. Nikdo nemůže říct, jestli je infekce ještě aktivní, nebo už odezněla.

Kromě testů EIA a western blot existují i jiné metody, ale ani ty ne­jsou moc spolehlivé:

  •  Rozbor likvoru - vpich jehlou do páteře, 30 % výsledků je ne­správných a kromě toho je tato metoda bolestivá a nebezpečná.
  •  Polymerázová řetězová reakce (PCR) najde v krvi, kůži, moči nebo kloubní tekutině genetické sekvence, útržky DNA spirochét a rozmnožuje je mnohonásobně. Ale má podobné nedo­statky jako western blot a EIA.
  •  Testování transformace lymfocytů (LTT) má najít původce, ale je rovněž nedokonalé.
  •  RiBb-test (Rapid Identification of Borrelia burgdorferi), který vyvinula Dr. Jo Anne Whitaker (Bowen Research Institute, Flo­rida), pomocí fluorescence zkoumá přítomnost protilátek a antigenů v tělesných tekutinách. Od roku 1999, jak potvrzuje vědkyně, je každý test pozitivní, ani jediný negativní. Dochází k závěru, že „ten problém už není endemický, ale už nabral rozsah epidemický“ (Whitaker 2003:11).
  •  Visual Contrast Sensitivity Test (VCST) měří napadení ner­vového systému lipofilními nervovými jedy. Vychází z do­mněnky, že se jedy bakterií dobře rozpustné v tucích vážou na optické nervy, a proto postižený nerozeznává šedé tóny. Násle­dující terapie má napřed usmrtit borelie pomocí antibiotik a pak se mají odstranit jedy pomocí cholestyraminu, snižujícího obsah tuků- Při překontrolování se vyskytla otázka, jestli kolísání vnímání šedých tónů je pro borelie specifické.

Zdroj: Wolf-Dieter Storl - Přírodní léčba boreliózy - nakladatelství Pragma

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související nemoci: 

Komentáře (3)

  • Obrázek uživatele Kilian Jiří
    Kilian Jiří (anonym)

    Tolika hloupostí, co jsou na těchto stránkách k přečtení, by jeden jinde asi nedohledal. Vlastníci stránek a autoři statí, medicína nejsou intuice, ale důkazy. A vy tu nepředkládáte ani jediný. Běs.

    Črv 13, 2015
  • Obrázek uživatele Petr
    Petr (anonym)

    "Polymerázová řetězová reakce (PCR) najde v krvi, kůži, moči nebo kloubní tekutině genetické sekvence, útržky DNA spirochét a rozmnožuje je mnohonásobně. Ale má podobné nedo­statky jako western blot a EIA." To nebni pravda. Pokud PCR vyjde pozitivni je to jasny dukaz pritomnosti DNA spirochety. Pokud vyjde negativni neni to stoprocentni dukaz ze tam DNA neni, jen nemusi byt pritomna v dostatecnem mnozstvi. Dalsi vec je, ze PCR muze kratce po lecbe jeste zachytit "mrtvolky" spirochtet, ale po cca par mesicich by je telo melo bezezbytku vyloucit. Objevila se ale uz i informace, ze se bakterie snazi do nasi DNA zabudovat casti sve DNA, takze je dost mozne a budoucnost mozna ukaze, jak je nase DNA takovymito "vnejsimi vlivy" ovlivnovana. PCR je pro me dost pevny dukaz, ze je pac nakazen danym kmenem bor. Horsi je ze kmenu je uz identifikovanych asi 17 a nikdo poradne nevi, ktery je jak moc patogenni.

    Lis 09, 2018
  • Obrázek uživatele Monika
    Monika (anonym)

    Můžete rozebrat, co Vás vede k tomu, že tyto informace o borelioze (protilátkách) jsou hlouposti? Je vidět, že bohužel o této problematice o systému infekce a imunitní odpovědi nevíte vůbec nic. Pokud je medicína o důkazech, jak mi třeba vysvětlíte, že pacient, který má velmi mnoho neurologických potíži a jeho testy jak Elisa, tak WB ¨jsou negativní? Pacient je tahán po neurologiích, kde jsou mu dávány léky na neuropatie, antidepresiva. Pak se udělá test PCR a pacient je pozitivní na borelii. Kde tedy nastala chyba v důkazech u zminované medicíny ? Co se stalo s imunitou, že nevytváří protilátky? A co třeba důkazy o tom, že borelie mění svoje antigeny, tak, aby vyčerpávala imunitu. Tak pak najdeme velmi snížené množství NK bunek. Bunky CD57+ dokumentujú mieru imunitnej supresie chronického ochorenia. Podľa súčsnej literatúry CD57+ bunk sú prognostický laboratórny parameter počas a po antibiotickej liečbe. Klinické výzkumné štúdie a prípadové štúdie ukazujú, že chronické Lýmske infekcie sú často sprevádzané zmenami v bunkovej imunitnej obrane. Dôkazom sú znížené počty Natural Killer-Cells (NK; CD3-CD56+), ale hlavne znížené absolútne počty aktivovaných NK-buniek (CD3-CD56+CD57+). Zatiaľ čo akútna Lýmska infekcia a iné ochorenia vykazujú normálne CD57 parametre, pacienti s chronickou Lýmskou chorobou majú často parametre 100 CD57-buniek/μl a nižšie v krvi. Táto zmena bola hlavne pozorovaná u pacientov, ktorý majú ovplyvnený nervový systém chronickou infekciou, nie až tak pozorovaná u pacientov s postihnutím tkanív a kostry. Zníženie CD57 buniek trval až do zlepšenia symptómov pomocou antibiotickej liečby a iných liečebných postupov. Znížený parameter CD57 buniek je merateľný signál aktívnej chronickej infekcie a môže slúžiť ako indikátor úspešnej terapie.

    Lis 09, 2018

Přidat komentář

Reklama

Reklama