
Meziobratlová ploténka leží jako nárazníkový polštář mezi dvěma těly obratlů. Ve svém středu se skládá z měkkého, elastického rosolovitého jádra a je obklopena vrstvami vláken a chrupavky uspořádanými jako slupky cibule. Rosolovité jádro ve středu ploténky odpružuje tlakovou zátěž a rozděluje tlak na ostatní ploténky, podobně jako vodní postel. Čím vyšší je obsah vody v ploténce, tím větší je tlak v jádru ploténky a tím lépe může být zátěž odpružena.
Meziobratlová ploténka není vyživována cévami. Tkáň ploténky je neustálým střídáním zatížení a uvolnění promývána tekutinou podobně jako houba, kterou ve vodě zmáčkneme, a pak zmáčknutí opět povolíme. Střídání zátěže a uvolnění je tak nezbytným předpokladem pro přijímání výživy, aby se udržovala pružnost ploténky. Kontinuální zvyšování tlaku v důsledku zátěže vede ke ztrátě obsahu vody a ke stále větší ztrátě pružnosti.
Tlak, který na ploténce spočívá, je závislý na držení těla. Při ležení na zádech je na ploténce tlak 25 kg, který se při stání zvyšuje na 100 kg. Při správném sedění se zátěž zvyšuje na 140 kg, při předklánění na 250 kg. Je-li s tělem předkloněným dopředu zvedán ze země předmět vážící 50 kg, musíme počítat se zatížením páteře 700 až 800 kg. Vhodným pohybovým vzorem může být tato zátěž redukována na 25 procent a současně rozdělena na všechny meziobratlové ploténky.
Chvilková zatížení meziobratlových plotének nejsou škodlivá. Ustavičné chybné držení těla, např. pohodlná pozice vsedě se zakulacenými zády, vede k nerovnoměrnému tlakovému zatížení na předním okraji ploténky. Měkké rosolovité jádro ve středu se posunuje dozadu a vede k zatížení vláken podobných slupkám cibule. Jádro se vyklene dopředu směrem k míše, což se označuje jako protruze (vyklenutí) meziobratlové ploténky. Neudrží-li už vnější vláknitý prstenec tlak zatížení, roztrhne se, přičemž z něj vyhřeznou části rosolovitého jádra (výhřez meziobratlové ploténky). Výhřez vede v důsledku sevření míchy nebo nervového svazku k bolestem zad. Tyto bolesti mohou nastoupit akutně (ústřel) nebo se mohou plíživě zvětšovat (lumbago).
Devadesát osm procent všech výhřezů plotének se nachází ve dvou posledních pohybových úsecích mezi 4. a 5. bederním obratlem jakož i mezi 5. bederním obratlem a kostí křížovou. V závislosti na druhu a závažnosti poškození plotének se objevují různé symptomy.
Při malém poškození míchy nebo nervových kořenů jsou v popředí většinou popsané bolesti zad vycházející z hloubi s vystřelováním do jedné nebo obou polovin hýždí. Při větším vyklenutí ploténky dochází k táhlým, do nohy vystřelujícím bolestem, které zesilují při kašli nebo kýchání. Velké zhmoždění míchy vede k poruchám nervové funkce, které se
projevují v popsané poruše citlivosti, ve ztrátě reflexu nebo v ochrnutí. Při poškození meziobratlové ploténky dochází k poruše citlivosti v oblasti přední strany bérce i v oblasti hřbetu nohy. Jevy ochrnutí se ukazují při zvedání palce u nohy stejně jako při chůzi na patě se zvednutým chodidlem.
Při poškození ploténky mezi 5. bederním obratlem a 1. kostí křížovou dochází k poruše citlivosti v oblasti vnější strany stehna a bérce, která probíhá v místech "lampasů" na vojenských kalhotách. Současně dochází ke ztrátě reflexu Achillovy šlachy i k poruše svalů klenby chodidla. Pacient může chodit na špičkách prstů jen omezeně nebo vůbec ne.
Léčba je závislá na druhu a rozsahu poškození meziobratlové ploténky. Při lehkých poruchách
může být vhodným podáváním léků a rehabilitačními metodami zabráněno pokračujícímu poškozování míchy a bolesti zad mohou být potlačeny. U této skupiny pacientů je právě důležité osvojení vhodného každodenního chování (kurz předcházení bolestem zad), aby se zabránilo dalšímu nadměrnému zatěžování ploténky, které způsobuje zhoršení obrazu nemoci.
U bolestí zad v důsledku vyklenutí meziobratlové ploténky, které nelze zlepšit výše uvedenými opatřeními, jsou možné dvě alternativy. Jednou z nich je, že narušené rosolovité jádro se rozpustí injekcí do středu ploténky (chemonukleolýza), druhou možností je odsátí narušeného rosolovitého jádra jemnou dutou jehlou (perkutánní nukleotomie).
I u menších výhřezů plotének může být méně radikálním ošetřením, jakým je odsátí ploténky, odstraněna narušená tkáň meziobratlové ploténky, což vede k výraznému zlepšení potíží.
Velké výhřezy plotének vyžadují operativní zákrok. Při něm se otevře prostor meziobratlové ploténky a celá chorobně změněná ploténka se odstraní.
Ani jednou z těchto forem léčby se nevytvoří zdravá ploténka, nýbrž pouze se odstraní chorobně změněná ploténková tkáň. Schopnost nést zátěž a pohyblivost tohoto úseku páteře je tak trvale snížena. Po skončení pooperativní léčby je nezbytná doživotní "hygiena zad".
Zdroj: Hans-Dieter Kempf - Záda - zbavte se bolestí navždy, nakladatelství Pragma
Komentáře (61)
- odpovědět
Črv 04, 2005- odpovědět
Kvě 20, 2005- odpovědět
Bře 26, 2005- odpovědět
Dub 04, 2005- odpovědět
Říj 15, 2005- odpovědět
Bře 25, 2005- odpovědět
Bře 30, 2006- odpovědět
Črv 23, 2006- odpovědět
Feb 12, 2007- odpovědět
Feb 12, 2007- odpovědět
Feb 13, 2007- odpovědět
Kvě 30, 2007- odpovědět
Kvě 31, 2007- odpovědět
Kvě 31, 2007- odpovědět
Kvě 31, 2007- odpovědět
Čer 21, 2007- odpovědět
Zář 02, 2007- odpovědět
Zář 07, 2007- odpovědět
Zář 07, 2007- odpovědět
Říj 04, 2007- odpovědět
Říj 06, 2007- odpovědět
Říj 08, 2007- odpovědět
Říj 09, 2007- odpovědět
Lis 02, 2007- odpovědět
Pro 05, 2007- odpovědět
Pro 09, 2007- odpovědět
Led 21, 2008- odpovědět
Kvě 30, 2008- odpovědět
Čer 01, 2008- odpovědět
Črv 09, 2008- odpovědět
Črv 09, 2008- odpovědět
Zář 11, 2008- odpovědět
Říj 09, 2008- odpovědět
Bře 21, 2009- odpovědět
Lis 16, 2009- odpovědět
Srp 24, 2010- odpovědět
Zář 29, 2010- odpovědět
Led 17, 2011- odpovědět
Zář 29, 2011- odpovědět
Říj 06, 2011- odpovědět
Říj 19, 2011- odpovědět
Čer 21, 2012- odpovědět
Črv 12, 2012- odpovědět
Črv 13, 2012- odpovědět
Bře 14, 2013- odpovědět
Bře 31, 2013- odpovědět
Lis 02, 2013- odpovědět
Pro 21, 2013- odpovědět
Led 12, 2014- odpovědět
Led 12, 2014Stránky
Přidat komentář