Pacientky zde podstupují takzvané lymfodrenáže, to je ruční regulace toku mízního systému pomocí zvláštních hmatů. Lymfatická tekutina pak míří žílami do ledvin, pak je vylučována močí. Délka jednoho zákroku, který se opakuje i řadu měsíců, trvá 70 minut.

Jednou z pacientek, která tuto kúru v Masarykově onkologickém ústavu absolvovala, je čtyřiašedesátiletá Věra Vlková z Brna. Operaci prsu prodělala před rokem a půl, za čtyři měsíce se u ní projevil otok. Brzy poté navštívila brněnskou onkologii, kam dodnes třikrát týdně dochází na speciální léčbu. "Čekala jsem hned zázrak, úleva se však dostavila až v poslední době," uvedla.

Kdyby otok podcenila jako některé jiné pacientky, jen stěží by se mohla zapojit do normálního života. Nepozorné pacientky totiž nezřídka končí v invalidním důchodu, dodal Coufal.

Lymfatickým otokem trpí každá pátá žena, které lékaři odstranili nádoru z prsu. Pokud vyhledá lékaře včas, zkrátí tak výrazně délku pracovní neschopnosti, především se ale vyhne bolestem. Otok, který žena podcení, může vést ke zdlouhavé náročné léčbě, snížení pohyblivosti a někdy i k invaliditě. Otok nejčastěji vzniká v oblasti prsu, horních končetin, hrudníku či zad. Mezi první příznaky patří bolesti postiženého místa, pocit pnutí či pálení kůže, případně brnění končetiny.

Autor: Zdeněk Novák - ČTK