Zpráva o stavu

Dnes od půlnoci bude doktorka.cz vypnuta z důvodu finalizace přechodu na nový reklamní systém. Děkujeme za trpělivost a pochopení. Budeme se snažit, aby spuštění doktorky proběhlo do 6 do rána. Váš tým Doktorka.cz

Otázky a odpovědi kolem problematiky klonování

Ještě nedávno působila představa naklonovaného lidského jedince v očích laické veřejnosti spíše jako fantaskní vize budoucnosti než realita. Za nesnadné, ale technicky proveditelné, byť eticky kontroverzní, bylo klonování lidí uznáváno vědeckou obcí již řadu let. Čtvrteční oznámení o narození prvního klonovaného dítěte ve Spojených státech vyvolává řadu nejasností a nastoluje množství otázek. Na ty základní kolem problematiky klonování přináší ČTK odpovědi:

Co je to klonování?

Klonování lze zjednodušeně popsat jako proces vytváření jedné
či většího počtu kopií nějaké předlohy. Umělého klonování vědci
běžně užívají u rostlin, u živočichů se o něj pokoušejí už
padesát let. Klonuje i sama příroda: vznikají tak například
lidská jednovaječná dvojčata .

Jak se klonování vyvíjelo?

Historie klonování se píše již od počátku 19. století.
Nejdříve se začaly klonovat (roubovat) rostliny. Vědecky popsal
principy klonování poprvé nositel Nobelovy ceny Hans Spemann v
roce 1938. Na něj navázali Američané Robert Briggs a Thomas King,
kteří v roce 1952 poprvé uplatnili metodu klonování přenosem
buněčného jádra u živočichů. Na studie Briggse a Kinga navázal v
polovině 60. let Angličan John Gurdon, který klonoval žáby. Do
roku 1979 se datuje počátek embryonálního klonování zvířat, kdy
dánský biolog Steve Willadsen poprvé naklonoval z embryonálních
buněk jednovaječná dvojčata a trojčata ovcí. Dalším předělem byl
rok 1993, kdy Jerry Hall a Robert Stillman naklonovali lidská
embrya, která se do určitého stadia vyvíjela. Šlo o první
praktický pokus se zárodky člověka. V červenci 1996 se narodila
Dolly, nejslavnější ovce na světě: tehdy se poprvé podařilo
transnukleární klonování z tělové buňky dospělého jedince.

Odkdy se vědci pokoušejí klonovat lidská embrya?

Pokusy o klonování lidských embryí (embryonální klonování)
jsou ze světa hlášeny od konce 90. let. Například v prosinci 1998
jihokorejští vědci oznámili, že naklonovali lidské embryo z buněk
dospělé ženy. Embryo zničili již v prvním stádiu vývoje. V červnu
1999 vědci z amerického státu Massachussetts naklonovali lidská
embrya, která ale museli podle zákonů do dvou týdnů usmrtit.

Jakou metodou se v současnosti dají klonovat lidé?

Technikou klonování člověka je takzvané transnukleární
klonování - klonování přenosem (transferem) buněčného jádra. Při
něm se z vajíčka laboratorně vyjme jeho vlastní jádro (obsahuje
genetickou informaci) a místo něj se vloží jádro kmenové
(dárcovské) buňky (s genetickou informací dárce). Povede-li se
jeho implantace do vyprázdněného vajíčka, začne se toto vajíčko s
vneseným jádrem dělit na další buňky a zrát. Pátý den se buňka
zvaná blastocysta začne lišit od ostatních, načež se implantuje
do ženské dělohy. Vznikne embryo, z něhož se normálním vývojem
narodí jedinec, jenž je genetickou kopií dárce kmenové buňky.

Co je to kmenová buňka?

Kmenová buňka je taková buňka, z níž teprve dalším dělením a
procesem vyzrávání (během něhož jednotlivé buňky získávají
specializované vlastnosti a funkce) vznikají zralé buňky plnící
určitou funkci. Může se z nich tedy vytvořit jakákoli jiná buňka
libovolného lidského orgánu.

Co jsou to embryonální kmenové buňky?

Buňky, které se nacházejí v lidském embryu a které mají
schopnost nekonečného množení a proměny v jakýkoli typ buněk
lidského těla. Nazývají se také pluripotentní, tedy mající více
možností. Získávají se z blastocysty. Buňky na jejím povrchu
vytvoří placentu a další orgány potřebné k vývoji plodu v děloze.
Vnitřní buňky vytvoří téměř veškerou tělní tkáň.

Jak se klonují buňky pro léčebné (terapeutické) účely?

Začátek celého procesu je - až po stádium vzniku embrya
geneticky totožného s dárcem - stejný jako u reproduktivního
klonování. Pokud se ovšem nechá plod dále vyvíjet v laboratorních
podmínkách, vznikne z namnožených buněk základ pro terapeutické
klonování. Odborníci určí kmenové buňky a pomocí růstových
faktorů je "přinutí" změnit na buňku některého orgánu nebo části
těla, což je využitelné mimo jiné pro léčbu zhoubných nádorů.

O co se vedou spory?

Transnukleární klonování vyvolává zásadní polemiky, protože
se u této metody využívá lidské vajíčko. A to je podle odpůrců po
oplodnění počátkem života nového jedince, který má právo na
ochranu. Nejkontroverznější je otázka získávání embryonálních
kmenových buněk, které pocházejí buď z embryí využívaných při
umělém oplodňování, nebo právě z embryí vytvořených s cílem
získat embryonální kmenové buňky na terapeutické klonování.


Pavel Pokorný - ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama