Odpor proti psychóze z ptačí chřipky

Má opravdu cenu zahánět drůbež pod střechu, aby na ni nemohli stěhovaví ptáci? V Belgii vyvolává toto pár dnů staré opatření stále větší nevoli. Již odhadem stovky až tisíce kusů drůbeže musely být zabity, protože jejich majitelé žádné zastřešené místo neměli. Povinné zavírání drůbeže prý rovněž prohlubuje paniku a psychózu z nebezpečí ptačí chřipky, které podle mnoha odborníků neexistuje nebo je velmi malé.

Zákaz volného chovu drůbeže venku platí v Belgii od pondělka.
Podle ochránců zvířat vedly již první dny ke zbytečnému usmrcení
stovek až tisíců kusů zdravých ptáků, kteří měli tu smůlu, že pro
ně jejich majitelé žádnou střechu neměli, uvedl internetový
server Flanders news.


"Nařídit, že drůbež musí být pod střechou, je příliš tvrdé v
době, kdy v naší zeměpisné oblasti nemáme ještě ani varovné
signály. Vyvolává to jistou psychózu, kterou rozdmýchávají
média," řekl v listu Le Soir Jean-Paul Jacob, předseda belgické
ornitologické společnosti Aves. Upozornil, že chovatelům drůbeže
to může zbytečně způsobit značné ekonomické problémy.


Právě stanovisky Avesu však argumentuje belgická Agentura pro
bezpečnost potravinového řetězce, která zveřejnila seznam a mapky
tří set "citlivých zón", jež přelétají tažní ptáci a kde tedy
musí být slepice, kachny i krůty od víkendu pod střechou. Jacob
ovšem tvrdí, že agentuře nesdělil "koridory" pohybu stěhovavých
ptáků, které neexistují, ale dal jí jen seznam míst, kde se
stěhovaví vodní ptáci nejčastěji vyskytují.


Podle belgického rozhlasu panuje mnohde zmatení - starostové
nevědí, zda jejich obce jsou, nebo nejsou v citlivých zónách, a
pokud ano, tak co přesně se od nich očekává. Z vodních kanálů v
Bruggách musely zmizet populární labutě, přestože toto město do
žádné citlivé zóny nepatří. V některých oblastech tolerují, že se
nad výběhy natáhne nylonová síť, jinde to nestačí.


Značnou rozvahu projevil Jean Demannez, starosta bruselské
čtvrti Saint-Josse, která se dostala také na seznam. "Nemyslím
si, že by v mém obvodu žila jediná slepice," řekl. "Pokud bych
však na nějakou narazil, bez váhání bych jí řekl, ať jde laskavě
domů."


Úřady mezitím rozesílají tisícům veterinářů a dalších lidí,
kteří přicházejí do styku se zvířaty, plastové destičky s jakýmsi
desaterem, které se má pořád opakovat. Jeho hlavním mottem je, že
žádná ptačí chřipka v Belgii není, že na člověka nejde a že
drůbeží maso zahřáté na více než 70 stupňů lze tak jako tak
bezpečně jíst.


Karel Barták Petr Jonák - ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (3)

  • Obrázek uživatele Roman
    Roman (anonym)

    Zcela určitě se zdraží drůbež, inu jsou zvýšené výrobní náklady :-) Davy ustrašených nemyslících robotů vykupují všechny možné a přitom neúčinné přípravky. Přitom stačí mít svou vlastní imunitu, kterou získají sice zadarmo, ale musí pohnout zbytkem mozkových závitů a trochu zadkem. Stačí si jen sám pro sebe vytvořit svůj osobní zdravý životní styl. Kdo si myslí, že to nezvládne, ten si může pomoci např. subliminálem nebo jinou technikou lámající vzdorné a konzervativní podvědomí.

    Lis 04, 2005
  • Obrázek uživatele Zuza
    Zuza (anonym)

    Souhlasím, je to především vynikající věc pro výrobce a prodejce všeho možného, vakcínami počínaje a všelijakými léčivými zázraky konče. No ale dokud budou lidé tak hloupí, tak tady takovým obchodům holt pšenka pokvete.

    Led 03, 2006
  • Obrázek uživatele Ivan
    Ivan (anonym)

    Především dobrý kšeft - těch prodaných, na ptačí chřipku zcela neúčinných vakcín!

    Lis 04, 2005

Přidat komentář

Reklama

Reklama